zahlavy

Zprávy z Moravského krasu

Světový den stráže přírody 2017

 

V neděli 17. 9. 2017 se u nás v Moravském krasu konaly první oslavy Světového dne stráže přírody. Světový den stráže přírody se slaví celosvětově 31. července. My jsme bohužel měli čas oslavit jej až v polovině září. Celá akce probíhala u Domu přírody na Skalním mlýně. Pro zájemce jsme měli připraveny propagační materiály, povídání o stráži přírody, soutěže a přijel také IGRÁČEK Malý strážce Jirka, který propaguje stráž přírody. Když už to byl Světový den stráže přírody, tak jsme přemýšleli, jak pomoci strážcům v zahraničí. Existuje nadace Thin Green Line, která podporuje ochránce přírody pracující převážně v konfliktních zónách světa. Tak jsme vytvořili kasičku, kam zájemci mohli dát příspěvek a pomoci těmto strážcům nebo jejich rodinám. Celkem jsme vybrali 1257 Kč (60 $), které byly odeslány na tuto nadaci. Všem, kteří přispěli, děkujeme za podporu.

Tento rok nám počasí vůbec nepřálo a celý den pršelo. I přes nepříznivé počasí jsme vyrazili na komentovanou procházku se strážcem, kterou vedl Michal Medek. Na odpoledne jsme měli nachystané přednášky o činnosti stráže přírody na území Moravského krasu (Filip Chalupka), o sokolu stěhovavém a Moravský kras (René Bedan) a o operaci „SOKOL“ (Radovan Mezera). U přednášek se zaplnil celý kinosál a celkem Světový den stráže přírody navštívilo přes 150 lidí.

Chtěl bych poděkovat dobrovolným hasičům z Bílovic nad Svitavou, Domu přírody Moravského krasu, Renému Bedanovi a všem strážcům, kteří se zúčastnili a pomohli nám s organizací tohoto dne. Příští rok se těšíme opět na viděnou.

Vložil: 19.9.2017 Filip Chalupka

Tuto neděli 17.9. 2017 proběhne

na Skalním mlýně u Domu přírody

Světový den stráže přírody.

Více viz pozvánka v sekci "Pozvánky na akce".

Organizují a srdečně zvou strážci přírody Správy CHKO Moravský kras a jejich přátelé.

Vložil: 12.9.2017 Tonda Tůma

Převzato:

Zákaz vstupu do lesů ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Blansko

23. srpna 2017, tiskové zprávy

Rada města Blanska schválila na své 63. schůzi, konané dne 22. srpna 2017, vydání nařízení města, kterým se vyhlašuje zákaz vstupu do lesů ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Blansko.

Předmětné nařízení reaguje na kalamitní stav v lesích katastrálních území Holštejn, Housko a Molenburk, který nastal po větrné smršti spojené se silnou bouří dne 10. srpna 2017.

Smršť s bouří způsobily v lesích daných území rozsáhlé vývraty, zlomy, zavěšení stromů i narušení kořenů, které jsou velmi nebezpečné.

Zákaz vstupu do lesů se omezuje na kalamitou poškozené pozemky ve jmenovaných katastrálních územích a platí ode dne vyhlášení do 15. září 2017, kdy by měla být smrští a bouří poškozená dřevní hmota o objemu cca 7 000 m³ zpracována.

Pavel Konečný
vedoucí odboru

odbor životního prostředí

http://zrcadlo.net/clanky/Na-Blanensku-zacal-platit-zakaz-vstupu-do-nekterych-lesu-4259/

http://zrcadlo.net/clanky/Bourky-poskodily-lesy-zejmena-v-severni-casti-Moravskeho-krasu-4241/

Vložil: 24.8.2017 Tonda Tůma

Půlmaraton Moravským krasem v sobotu omezí v Punkevním žlebu cyklisty a v Punkevním údolí motoristy

Tuto sobotu 26.8.2017 proběhne v úseku Blansko - Punkevní jeskyně tradiční závod Půlmaraton Moravským krasem. Aby se mezi závodníky nepletli cyklisté a tím nedošlo k ohrožení běžců, bude úsek Punkevní jeskyně - slévárna Blansko pro cyklisty UZAVŘEN v době od 15.15 do 19.00.

V téže době bude uzavřen také úsek Blansko - Skalní mlýn pro motoristy, takže nikdo nepřijede na Skalní mlýn a také z něho neodjede autem.

Prosíme všechny o respektování těchto omezení. Naplánujte si jiné trasy.

Na většině vjezdů do Pustého žlebu budou umístěny informační cedulky o uzavření průjezdu Pustým a Punkevním žlebem pro cyklisty. Také na Skalním mlýně budou umístěny od čtvrtka informace o uzavření Skalního mlýna pro motoristy.

Vložil: 21.8.2017 Tonda Tůma

Den otevřených dveří Ochozské jeskyně

bude v sobotu 23.9.2017.

Bližší informace najdete u jeskyňářů ze skupiny Královopolská: www.csszo6-11.cz

Obvykle se provádí od 9.00 do 16.00, rezervace není nutná. Vhodná je přilba a čelovka nebo silný světlomet do ruky.

Vložil: 21.8.2017 Tonda Tůma

Horolezectví v krasu pro začátečníky - Lažánky

Výbornou začátečnickou tréninkovou skalní stěnou v Moravském krasu je stěna bývalého lomu v Lažánkách. Mírně ukloněná vápencová stěna bez převisů se spoustou chytů je hlavně neohlazená letitým lezením, jako jiné horolezecké terény v Moravském krasu. Zkrátka vám tam ruce nebudou klouzat. Pouze není možno dolézat na hranu skály, protože její horní okraj je velmi drobivý. Takže přilba bude při lezení vhodná. Lezecké trasy jsou vystrojeny borháky, které mají mezi sebou krátkou vzdálenost, což právě začátečník dobře ocení.

Autem lze přijet až k okraji lomu (pouze k okraji !!!) a patrně zde budete sami, moc se sem nejezdí asi právě pro jednoduchost lezeckých cest. Je to však ideální terén pro výuku horolezectví nebo pro oprášení si zapomenutých návyků či jen tak pro lehké lezení dopravně velmi snadno dostupné. Samozřejmostí je dodržování pořádku, bývalý lom je velmi čistý.

Včera 16.7.2017 na této stěně proběhl krátký horolezecký kurz tří našich strážců. Někteří naši strážci jsou speleologové a ani pohyb na venkovních skalách jim není cizí. Samozřejmě se trénovalo lezení s postupovým jištěním přes expresky a následné slanění z koncového štandu.

Zapsal: 17.8.2017 Tonda Tůma

                                                                    

Víte, co to je "příkazový blok na pokuty" ?

Nadpis napovídá: je to to, čemu jsme léta říkali "pokutový blok".

V celé ČR došlo k výměně "pokutových bloků" za "příkazové bloky na pokuty". Jinak se nic nemění, vyplnění bloku vyžaduje od přestupců občanský průkaz, přestupce vždy musí dostat podepsanou a orazítkovanou kopii bloku, existují bloky na místě zaplacené a na místě nezaplacené a novinkou jsou zvlášť bloky pro právnické a podnikající fyzické osoby.

Výše pokut se nemění, na místě lze uložit dospělému až 5.000,- Kč.

Strážci CHKO Moravský kras jsou již novými bloky vybaveni.

Vložil: 11.8.2017 Tonda Tůma

Problémy Stránské skály

Na Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR - Správu CHKO Moravský kras přišlo upozornění na ničení konikleců.

Odpověď připravil botanik Správy CHKO Moravský kras Mgr. Zdeněk Musil:

""Jak jsem předpokládal, k žádnému poškození nedošlo, naopak, práce a management, který na NPP Stránská skála probíhá dle schváleného plánu péče (oplůtková pastva ovcí, výřezy křovin, mozaikové sečení křovinořezem), napomáhá populaci koniklece, aby byla stabilizována, ba i posílena. Právě pastva napomáhá rozrušovat zapojený drn. Semínka plodících konikleců, které ovce nežerou, se při pastvě dostanou na místa s volnou půdou, kde lépe klíčí a vzchází. Samozřejmě se díky pastvě udržuje také step bez nadměrné stařiny, což napomáhá nejen koniklecům, ale je to zásadní i pro další rostliny i živočichy. Pro instalaci pastevních oplůtků je třeba obvod pasené plochy pokosit v úzkých průzích, neb se zde lépe manipuluje s oplůtky a mohou být lépe stabilizovány v zemi. Oplůtky se umísťují pouze do blízkosti cest a mají přesně vymezenou plochu, na které koniklece nejsou. Pojezd mechanickou sekačkou v daných úsecích rozhodně neuškodí populaci koniklece na Stránské skále.

Na Stránské skále jsou v současné době zásadní problémy:

S Policií ČR se ve spojitosti s pastvou řeší relativně rozsáhlá trestná činnost.
Škoda privátní osobě už přesáhla 50 tis korun. Jedná se o krádeže elektrických ohradníků 3 x 9 tis korun.
Roztříhané sítě 8 ks za 2900,-Kč a autobaterie 4 x 1500,-Kč a naposledy někdo sekerou rozsekal napaječku.

Občasné sídlení bezdomovců v křovinách, zejm. ve východní části NPP.

Vzhledem ke zvyšující se obydlenosti původně chatkové oblasti v těsné blízkosti NPP se zvyšuje pojezd na zdejších polních cestách a někteří majitelé pozemků to řeší přímo zavážením některých úseků cest zejména při hranici NPP různým stavebním materiálem.

Telefonicky byla v tomto roce požádána také Městská policie Brno, aby posílila své hlídky do lokality Stránská skála.""

 

Vložil: 19.7.2017 Tonda Tůma

Závrty v Moravském krasu jsou v pohybu

(Vývoj povrchových krasových jevů neustává a kras má stále čím překvapit)

Jestliže třeba ve Žďárských vrších můžeme tvrdit, že jde o geologicky stabilní oblast a geologické procesy zde žádné viditelně neprobíhají, pak totéž o Moravském krasu tvrdit nelze. Protože pohyby neživé přírody jsou zde každý rok viditelné a pozorovatelné. Nejčastěji se to týká závrtů, které mohou mít funkci občasných ponorů srážkových vod.

Závrty nebo-li zjednodušeně poklesy či propady povrchu krajiny jednak vznikají nové, jednak se obnovují stávající dalším zahlubováním (poklesy dna závrtu) nebo se posouvají resp. rozšiřují.

Dne 10.5.2017 obdržela Správa CHKO Moravský kras sdělení od jeskyňářů ze skupiny Křtinské údolí (Zdeněk Cihlář) o vzniku nového závrtu a současně ponoru Habrůveckého potoka někdy okolo 7.5.2017 severně od Habrůvky. Nový závrt je úzký tvaru studny o průměru asi 1 m se svislými stěnami do hloubky asi 4 m. V současné době (kontrola strážci provedena 22.6.2017) je závrt zakryt rozsáhlým kopřivovištěm.

Další zpráva přišla 2.6.2017 od pana Ondřeje Stravy z Ostrova o propadu v mělkém miskovitém závrtu Dolina v Ostrově u Macochy. Propad měl mít zhruba průměr 1/2 m a hloubku také 1/2 m. Rekognoskaci provedli strážci 12.7.2017 a propad byl již zavezený hlínou, ale po bouřkách byly v zásypu vidět malé díry jako trativody bouřkových vod, takže propad (resp. závrt) stále pracuje. Závrt Dolina by měl být spíše označen jako "Sportovní závrt", protože je v něm dětský herní koutek a volejbalová síť, a propad bude muset být řešen z bezpečnostních důvodů. 

Dne 12.7.2017 byl ještě kontrolován starší propad (závrt) a současně občasný ponor mezi silnicí a lesem u Císařské jeskyně přes silnici. Bylo zcela zřejmé, že po posledních vydatných bouřkách byl závrt inundován a plnil funkci ponoru formou malých trativodů mezi hlínou a kameny. Závrt je nepravidelného tvaru šířky asi 2 m, délky asi 4 m a hloubky asi 1 m.

Zapsal: 13.7.2017 Tonda Tůma

Dne 19.7.2017 jsem spolu s Filipem Kubou Doležalem provedl na jeho upozornění obhlídku nového propadu v řadě Jandourkových závrtů. Propad se nachází na severozápadním okraji závrtové řady, je asi 4 m dlouhý, asi 2 m široký a 3/4 m hluboký. Současně s poklesem - propadem travního porostu se propadl i strom, nyní stojící zhruba uprostřed propadu.

Zapsal: 19.7.2017 Tonda Tůma

Foto: závrt Dolina v Ostrově s propadem - Ondřej Strava

                                       

 

Opožděné poděkování za úklid přírody - Den Země - Ukliďme Česko

Připomeňme si několik úklidů přírody od odpadků, na kterých byli strážci nějakým způsobem zapojeni:

31.3.2017 - Stránská skála uklízena dětmi a Slatiňany pod vedením sdružení Fantázie ze Slatiny

1.4.2017 - jižní část Moravského krasu uklízeli pionýři z Brna pod vedením Standy "Krysy" Pikuly

8.4.2017 - střední a severní část Moravského krasu uklízeli žáci, studenti, hasiči, skauti, jeskyňáři z Blanska a okolí (organizovala Správa CHKO Moravský kras)

8.4.2017 - Červený kopec uklízen občany pod patronací Městské části Brno - střed

20.4.2017 - jižní část Moravského krasu uklízeli studenti z gymnázia Kpt. Jaroše z Brna pod vedením Vítka Urbana

22.4.2017 - údolí Oslavy a Chvojnice uklízeli trampové pod vedením T.O. Podkova

Všem účastníkům děkujeme a především "matka Příroda děkuje".

Příští rok se už tradičně zase k úklidům sejdeme. Třeba nám práci ulehčí nejrůznější závory a kameny zabraňující autům opustit silnice.

Zapsal: 11.7.2017 Tonda Tůma

Foto: brigádníci na Stránské skále - Mirka Kadlečková, DDM Helceletova, pracoviště Fantázie, Tilhonova 49, Brno - Slatina

                         

Balvany uzavřely v Moravském krasu dvě lesní cesty

Navážení odpadů podél silnic a na lesní a polní cesty je přes existenci sběrných dvorů a popelnic, které si každý platíme, stálý neutuchající problém ochrany přírody. Pořád jsou spoluobčané, pro něž je pohodlné igelitku s odpadem vyhodit z auta, starý gauč vyházet do lesa nebo do luk vyvézt stavební odpad z rekonstrukce bytového jádra (přece nebudou platit kontejner, že?). O pneumatikách, záchodové míse, ukradené kabelce s doklady nebo zrušeném hřbitovním pomníku ani nemluvě. 

Stráž přírody proto postihuje každého, kdo s autem opustí silnici a bez povolení zajíždí na účelové komunikace v chráněné krajinné oblasti. Auto je potenciálním vývozcem odpadu do přírody. A řidič porušuje nelegálním vjezdem do přírody obvykle jak zákon o ochraně přírody, tak zákon o lesích. Vysype-li odpad, pak ještě zákon o odpadech.

Jestliže zatím máme daleko ke švýcarské ukázněnosti, nezbyde než sáhnout po takových opatřeních, která mají 100% účinnost. A to je nepřipustit vjezd aut do polí a lesů absolutně. Ideální jsou závory, v případě nepoužívaných cest poslouží velké balvany. 

V Moravském krasu je nejhorší silnicí z hlediska odhazování odpadů do lesa silnice Líšeň - Ochoz. A právě zde strážci a Správa CHKO Moravský kras letos na konci jara dvě lesní cesty uzavřeli balvany. Bohužel tak už nepoužijete velké "lesní parkoviště", kde jste možná v minulosti nechávali svoje auto. A nepůjde zajet a vyházet odpad ke zřícenině domu na kraji lesa u Líšně. Tyto uzavřené lesní cesty poznáte snadno, balvany jsou dobře viditelné ze silnice. O efektivitě nepochybujeme. Budou-li odpady zjišťovány na jiných cestách, budeme také muset řešit jejich uzavření.

Děkujeme za pochopení.

Zapsal: 10.7.2017 Tonda Tůma

Foto: minulost lesního parkoviště, dnes sem nevjedete

                                                

 https://www.novinky.cz/domaci/443898-ochranari-uzavreli-kvuli-nelegalnim-skladkam-vjezd-do-moravskeho-krasu.html

Bitva o jeskyni Lidomornu skončila smírem,

speleoferáta se z jeskyně odstraňuje

a spodní patro jeskyně Koňská jáma nebude zpřístupněno pro veřejnost

     Dlouhou dobu táhnoucí se kauza jeskynní lezecké trasy tzv. speleoferáty v jeskyni Lidomorna je uzavřena. 6.6.2016 žadatel o provoz speleoferáty stáhl svoje odvolání proti rozhodnutí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy CHKO Moravský kras (dále jen "Správa"), která provoz lezecké trasy v jeskyni Lidomorna nepovolila. Tímto stažením nabylo rozhodnutí Správy právní moci a je platné.

     Stažení odvolání, které leželo k definitivnímu verdiktu na Ministerstvu životního prostředí v Brně, předcházela jednání mezi žadatelem a Správou. Přitom se vysvětlovaly vzájemné postoje a zájmy jak ochrany přírody, tak žadatele. Žadatel nakonec zvážil všechny okolnosti celé kauzy a v zájmu dobré pověsti svého dalšího působení v Moravském krasu a v zájmu ochrany přírody se rozhodl odvolání stáhnout a verdikt Správy respektovat. Zde nešlo ani tak o praktickou ochranu jeskyně jako o změnu právního výkladu na uplatňování § 10 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a o udělování výjimek ze zákazu v § 10 uvedeném. Podle tohoto výkladu nemohla Správa pro existenci a provoz speleoferáty v jeskyni udělit výjimku ze zákona, protože prohlídky jeskyně jsou možné z jejího dna a není nezbytně nutné k prohlídkám používat lezeckou trasu na stěnách jeskyně.

Kauza nastavila, resp. upřesnila pravidla postupu pro ochranu přírody při dalších žádostech o zpřístupnění jeskyní jakýmkoliv způsobem pro veřejnost. Jednoznačně musí být každá jeskyně posuzována individuálně a každá výjimka musí být zdůvodněna pouze důvody danými k té konkrétní jeskyni, o níž se jedná. Nelze ve zdůvodněních argumentovat ochranou jiných jeskyní, k nimž se žádost nevztahuje. Dále je třeba vzít v úvahu, zda povolit poškození nějaké jeskyně její návštěvností, pokud stejný typ jeskyně je již veřejnosti v ČR zpřístupněn. A v případě Lidomorny bylo vzato v úvahu, zda je nutná trasa poškozující jeskyni, když je zde k prohlídce možná jiná méně poškozující trasa.

V těchto dnech probíhá odstranění celé trasy z jeskyně.

     Žadatel také v dubnu 2017 stáhl svoji žádost o provozování spodního patra jeskyně Koňská jáma pro veřejnost. Zde Správa jednoznačně trvala na ochraně krápníkové výzdoby spodního patra a žádost zamítla. Žadatel se odvolal, ale pak se rozhodl názor ochrany přírody respektovat a od své žádosti ustoupil.

Připomínáme, že žadatel provozuje pro veřejnost jeskyni Ostrovskou propast a jeskyni Bertalánku, na které má od Správy vydaná povolení.

Další informace najdete na tomto webu pod datem 5.8.2016 nebo zalistujete pod jinými daty.

Zapsal: 28.6.2017 Tonda Tůma

Dne 18.7.2017 jsem provedl kontrolu jeskyně Lidomorna s cílem zjistit, zda speleoferáta je odstraněna. Kontrola byla provedena za doprovodu zástupce firmy, která odstranění provedla, a mohlo být konstatováno, že jeskyně nevykazuje známky poškození, speleoferáta je odstraněna a případ je tak fakticky uzavřen.

Zapsal: 20.7.2017 Tonda Tůma

V Moravském krasu řádí vandalové z řad "moravistů" a dělají ostudu všem stoupencům a zastáncům Moravy

Ke včerejšímu dni 27.6.2017 vandal nebo vandalové hlásící se k Moravě v CHKO Moravský kras odcizili, zničili nebo poškodili 21 smaltovaných cedulí s malým státním znakem, tj. s českým lvem. Činnost "moravistů" je v Moravském krasu monitorována již od roku 2011. Do loňského roku vystačili "moravisté" s přelepováním českých lvů na označení zvláště chráněných území samolepkami s moravskou orlicí. Samolepky pak strážci strhli a malý státní znak na ceduli očistili. Tento rok nabrala činnost "moravistů" zcela jiné obrátky. Přešla do zjevného vandalismu a do krádeží. To není projev zájmu o Moravu, její podpora a propagace, to je ztráta soudnosti a zdravého rozumu, to je extrémismus Moravě těžce škodící. Nezapomeňme, že označení chráněných území v přírodě platíme všichni z našich daní. Tady se patrně někdo potřebuje zviditelnit a zvýraznit svoje ego, že NĚCO významného dokázal.

Další informace najdete na odkazech:

http://blanensky.denik.cz/zpravy_regio...edulich-maly-statni-znak-20170627.html

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122427178-udalosti-v-regionech-brno/317281381990627-udalosti-v-regionech/obsah/554064-znicene-cedule-v-moravskem-krasu

Malý státní znak (český lev) používá ochrana přírody jednotně v celé České republice podle § 42 odst. 4 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny na označení přírodních rezervací, přírodních památek a památných stromů. Podrobnosti pak upravuje vyhláška č. 395/1992 Sb. To je bez diskuzí.

Všechny státní organizace musí dodržovat ustanovení zákona. Pokud se podaří přesvědčit zákonodárce, aby se označení změnilo, pak s tím nemáme problém. Čili postoj pracovníků ochrany přírody není v osobní rovině ve vztahu k Moravě a Čechám, ale v rovině pracovní, tj. plnění pracovních povinností, které ukládá zákon. K tomu není možné diskutovat.

Jsem přesvědčen, že jsou jiné legální možnosti, jak Moravu propagovat a prosazovat, aniž by docházelo ke krádežím a k ničení a poškozování cizího majetku (cedulí s malým státním znakem).
     Morava má bohatou historii a tradici a jestliže se zatím nedaří Moravě navrátit její svébytné postavení (není v parlamentu zájem), je třeba se zamyslet, proč to tak je. Možná je to o malém povědomí o Moravě mezi jejími obyvateli. Takže stejně jako buditelé v národním obrození je potřeba napřed vybudovat upadlou národní hrdost k Moravě.
     K tomu se hodí neziskové organizace (spolky), které se dohodnou s příslušnými státními institucemi, že např. Národní památkový ústav bude všude na svých propagačních materiálech na území Moravy mít umístěn znak Moravy. A další nápady ... pořádat přednášky o Moravě ve městech a obcích atd. ...

Já osobně navrhuji na dálnici D1 na hranice Čech a Moravy umístit na obě její strany velkou infotabuli, která se pro památky dělá legálně v hnědém provedení, na jejíž jedné straně bude erb Moravy a nápis "historická země Morava" a na druhé straně erb Čech a nápis "historická země Čechy". Stovky tisíc nebo miliony lidí projíždějící po D1 tak velmi rychle zahlédnou a do povědomí dostanou informaci, že jsou na "nějaké" Moravě. Pokud k tomu bude sbírka, rád přispěji třeba tisícikorunou. Postupně takovéto infotabule mohou přijít i na další místa, na silnice 1. třídy a dál třeba na hranice Moravy s ostatními sousedícími zeměmi.

Odkazuji také na článek na tomto webu ze dne 5.8.2016 s názvem "Reakce stráže přírody Správy CHKO Moravský kras na přelepování malých státních znaků moravskými orlicemi".

Zapsal: 28.6.2017 Tonda Tůma

                                                                     

 Sokol stěhovavý v Moravském krasu
  Sokol stěhovavý v Moravském krasu
Doplňujeme informaci k hnízdění na Býčí skále.
Dne 16.6. došlo k opuštění mláděte - samičky hnízda a byla spatřena na smrku vedle chaty. Ve večerních hodinách se přemístila k portálu jeskyně Býčí skála. A protože projevila dobré schopnosti letu, byla ukončena uzavírka prostor před jeskyní Býčí skála pro veřejnost. To znamená, že je volný přístup k jeskyni Kostelík a bude i volná louka před Býčí skálou. Dále žádáme veřejnost, aby respetovaly ...zákaz vstupu nad jeskyni Býčí skála a na vyhlídku Krkavčí skála. Je potřeba aby mládě mohlo být v klidu krmeno a mohlo se zdokonalovávat v letu. V nejbližší době připravujeme obsáhlejší zprávu k hlídání sokolů a dále se pokusíme zvěřejnit zajímavé fotografie a videa. Samotné hlídání začalo 1.4. a bylo ukončeno 16.6. Každý tento den byl přítomen jeden až dva dobrovolní strážci. V některých dnech jich bylo i více. Rádi by jsme se s vámi podělili o zážitky jak vtipné tak i dramatické, kdy úspěšné vyhnízdění vyselo doslova na vlásku. Přidáváme i první fotografie. Omlouváme se za horší kvalitu, ale jsou pořízeny z mobilního telefonu.

18.6. 2017 vložil Radovan Mezera

                                                       

Proč nemůžete relaxovat v pískovně u Rudice?

Proč jezírko v pískovně rozjezdily náklaďáky a barevné svahy se bagrují?

Mnozí lidé si za poslední roky zvykli, že do pískovny u Rudice známé svými barevnými písky, se jezdí různým způsobem relaxovat, v létě i koupat. Byl zde klid, žádná technika, občas jenom hledači kamenů. Výjimečně motorka nebo ohniště.

Ovšem tato pískovna je lom a je oficiálním dobývacím prostorem "Rudice - Seč" a je zde řádně evidované ložisko nerostné suroviny - sklářské a slévárenské písky. Celý prostor lomu podléhá báňským předpisům a působit v něm může pouze ten, kdo zde drží příslušná báňská oprávnění a povolení k těžbě. Pro lom je zpracována dokumentace POPD (Plán otvírky, přípravy a dobývání), podle které je činnost v lomu řízena. Ložisko nerostné suroviny patří státu, pozemky Mendelově univerzitě.

Zjednodušeně řečeno: do dobývacího prostoru není vstup nepovolaným osobám dovolen a všichni návštěvníci zde se radující z barevných písků a koupající se v jezírku  jsou v pískovně nelegálně pod hrozbou velké pokuty, kterou může udělit báňský úřad.

Jestliže po několikaleté přestávce v těžbě písků těžařská organizace opět těžbu obnovila, nelze jí to mít za zlé, protože je k těžbě oprávněna. Jakékoliv omezení těžby nebo snad zrušení těžby je téměř nemožné. Musely by k tomu být opravdu pádné důvody ochrany přírody Moravského krasu nebo životního prostředí občanů Rudice. A takové nejsou. To, že barevné písky jsou hezké a že celý prostor lomu vypadá velmi pěkně přírodně, bohužel nestačí.

Snahy Obce Rudice o ukončení těžby a uvedení lomu nebo jeho části do turistického využití v minulých letech byly a Správa CHKO Moravský kras tyto snahy dlouhodobě podporuje. Vše však závisí na oprávněné těžařské společnosti, což má v prvé řadě finanční rovinu. Na těžbě nerostné suroviny samozřejmě profituje i stát. 

Zapsal: 3.4.2017 Tonda Tůma

Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy ohrozil

požár lesa v Suchém žlebu

V sobotu 1.4.2017 bylo v terénu několik strážců, kteří plnili úkoly ochrany hnízdících dravců a úkoly spojené s úklidem odpadků na rozhraní jižní a střední části Moravského krasu.

Vedoucí strážní služby okolo 15. hodiny obdržel informaci, že v Suchém žlebu nedaleko Macochy hoří les a na místě zasahuje několik jednotek SDH a vrtulník s vodním vakem.

Během kontroly v 16 hodin mohl konstatovat, že hasiči již mají požár pod kontrolou a zastavili jeho šíření cca 60 m před hranicí NPR Vývěry Punkvy. Za to jim patří velké poděkování od ochranářů. Na místě předběžným šetřením mohlo být konstatováno, že v ploše ohořelé mýtiny a lesa nejsou žádní uhynulí živočichové. Pokud by se požár dostal do národní přírodní rezervace (NPR), případná škoda na rostlinách i živočiších se nedá odhadnout. V jarním období může jakékoliv rušení živočichů mít fatální následky např. na úspěšnost hnízdění.

Více viz:

http://blanensky.denik.cz/pozary/pozar-lesa-ohrozoval-rezervaci-kvuli-nedostatku-vody-hasici-hasili-i-vetvemi-20170401.html

https://www.pozary.cz/clanek/159798-treti-stupen-pozarniho-poplachu-byl-vyhlasen-pri-pozaru-travy-a-naletovych-drevin-u-obce-vilemovice-na-blanensku/

Dnes v pondělí 3.4.2017 po obědě musela být hasičská jednotka přivolána znovu, protože při detailním ohledávání spáleniště lesníky a vyšetřovatelem bylo nalezeno místo, kde se oheň znovu začínal rozhořívat.

V neděli 2.4.2017 byl další lesní požár lokalizován nedaleko Hostěnic mimo území CHKO Moravský kras.

Blíže viz: https://www.novinky.cz/krimi/433979-pozar-lesa-na-brnensku-hasila-andula-i-vrtulnik-s-bambivakem.html

Vložil: 3.4.2017 Tonda Tůma

Pomalu se blíží termín akce Ukliďme Červený kopec,

která proběhne v sobotu 8. 4. 2017 od 10:00 do 15:00.

Sraz máme na bývalém fotbalovém hřišti na ulici Vinohrady.
 
Rádi bychom poděkovali všem, kteří se již zaregistrovali jako účastníci, a zároveň požádali ty z Vás, kteří o úklidu uvažují – zaregistrujte se prosím do úterý 28. 3. do 12:00 pod tímto odkazem http://www.uklidmecesko.cz/event/13695. Nebo jednoduše napište na e-mail, uveďte své jméno a počet dobrovolníků, kteří s Vámi dorazí, rádi Vás zaregistrujeme. Potřebujeme znát počet účastníků, abychom pro Vás mohli zajistit dostatek rukavic a pytlů.
 
Co Vás na akci čeká?
Úklid je plánován přibližně na 3 hodiny. A že je co uklízet…

Co Vás čeká kromě úklidu?
Odpoledne je připraven doprovodný program na hřišti, kde bude zároveň v provozu občerstvení – pivo, limo a drobné pochutiny, svačinu či jídlo na piknik si ale vezměte s sebou, místo na stolování zajistíme :). Ekologické soutěže a aktivity pro Vás připraví žáci ZŠ Arménská a pracovníci Lipky (odborníci na ekologické vzdělávání). Ve 14:00 pak budete moci vyrazit na průvodcovanou procházku po nedaleké Kamenné kolonii a objevit tak její kouzlo a historii.
 
Odměna na závěr!
Každý dobrovolník si může vybrat - vydat se na průzkum do běžně nepřístupné Ochozské jeskyně, na exkurzi do brněnské spalovny SAKO nebo se projít po Červeném kopci s botanikem. Na exkurze se budete moci přihlásit v průběhu doprovodného programu, proběhnou v dubnu a květnu.
 
Těšíme se s Vámi na viděnou v sobotu 8. 4.
Za celý realizační tým
 
Mgr. Martina Pacasová
Manažer strategie města
Magistrát města Brna
Oddělení strategického plánování
Husova 12 | 601 67  Brno

tel: +420 542 172 320
e-mail: pacasova.martina@brno.cz

Duben - měsíc úklidových brigád

První vlaštovkou úklidů bude brigáda na Stránské skále (národní přírodní památka) v pátek 31.3.2017, organizuje sdružení Fantázie ze Slatiny.

V jižní části Moravského krasu se uklízí v sobotu 1.4.2017, provedou pionýři ve své akci "Vlečka".

Známá akce "Ukliďme Česko" (informace najdete na internetu) proběhne v sobotu 8.4.2017 po celém území republiky. Také Moravský kras nezůstane pozadu a bude se uklízet střední a severní část chráněné krajinné oblasti. Správa CHKO Moravský kras však z organizačních důvodů zapojí do úklidu pouze nejméně 5-členné skupiny brigádníků, které se přihlásí nejpozději týden před brigádou. Jednotlivci nemohou být zapojeni.

Ve stejný den 8.4.2017 organizuje městská část Brno-střed úklid okolí národní přírodní památky Červený kopec. Je to rovněž součástí akce "Ukliďme Česko".

Jižní část Moravského krasu bude douklízena ve čtvrtek 20.4.2017, organizuje gymnázium Kpt. Jaroše z Brna.

Sponzorsky s organizátory spolupracují spol. AVE CZ dodáním pytlů, Pstruhárna Skalní mlýn dodáním pytlů, kontejnery dodají a likvidaci odpadu zajistí: Město Blansko, Lesy ČR (LS Černá hora a LS Bučovice) a Mendelova univerzita - ŠLP Křtiny. Správa jeskyní ČR umožní organizovaným skupinám žáků a studentů z blanenska mimořádné vstupy do Punkevních jeskyní, dopravu zajišťuje ČAD Blansko.

Strážci přírody jsou různým dílem zapojeni do každé z uvedených akcí.

Vložil 23.3.2017: Tonda Tůma

 

Most přes Říčku pod Hádkem neprůjezdný

Dočasně byl silničáři uzavřen průjezd mezi Ochozem a Hostěnicemi od 20.3. 2017 do 23.4. 2017, a to v místě mostu přes Říčku. Čili k mostu lze přijet od Ochozu nebo od Hostěnic, pouze neprojedete dál.

Stráž přírody upozorňuje, že zkracování objížďky průjezdem přes údolí Říčky mezi Ochozem a Mokrou není dovoleno. Údolí Říčky je v území chráněné krajinné oblasti Moravský kras a vjezdy do údolí zakazují kromě zákona o ochraně přírody i dopravní zákazové značky. Výjimku mají pouze obyvatelé údolí, osoby vázané na Kaprálův mlýn a vlastníci pozemků.

Objížďka vede přes Líšeň.

Vložil 23.3.2017: Tonda Tůma

Cesta k jeskyni Kostelík dočasně uzavřena

z důvodu nutnosti zvýšení klidu v národní přírodní rezervaci Býčí skála, kam se začínají vracet některé zvláště chráněné druhy živočichů.

Oboustranné uzavření cesty (modrá turistická značka k jeskyni uhýbá ze silnice Křtiny - Adamov a zase se na ni vrací) provedli za pomoci červenobílé pásky a informačních cedulek strážci přírody dnes 22.3.2017. Uzavření se předpokládá do konce května.

Prosíme o pochopení a děkujeme za to.

Dohled na dodržování ochranných podmínek národní přírodní rezervace Býčí skála zajišťují strážci přírody a jejich spolupracovníci, pomáhají i fotopasti.

Vložil 22.3.2017: Tonda Tůma

Dny otevřených dveří jeskyně Býčí skála v květnu nebudou,

jsou přeloženy na

17.-18.6., 24.-25.6. a 1.-2.7. 2017.

Pravděpodobně nové termíny už zůstanou i na další léta.

Je to z důvodu nutnosti zvýšení klidu v národní přírodní rezervaci Býčí skála, kam se začínají vracet některé zvláště chráněné druhy živočichů.

Ochranáři zvážili všechny okolnosti spojené s ochranou přírody a s provozem Dnů otevřených dveří a museli přistoupit k přesunu termínů.

Děkujeme za pochopení.

Zapsal 22.3.2017: Tonda Tůma

Na Krkavčí skále padla první pokuta tohoto roku

Stráž přírody v pondělí 20.3.2017 odpolende obdržela telefonickou informaci o ohni a osobách na Krkavčí skále v národní přírodní rezervaci (dále jen "NPR") Býčí skála. Protože Krkavčí skála není veřejnosti přístupná po turistické značce (v NPR ochranný režim nedovoluje vstup do rezervace mimo značené cesty) a v NPR a v CHKO ochranný režim nedovoluje rozdělávat ohně mimo vyhrazená místa, šlo o zjevné přestupky a zvláště o rušení živočichů v jarním období probouzení přírody. Národní přírodní rezervace mají velmi přísný ochranný režim právě z důvodů zachování celoročního klidu pro rostliny a živočichy. Stráž přírody okamžitě zareagovala a do 15 minut byla na lokalitě.

Mladé dvojici, která svojí nedovolenou činností v národní rezervaci rušila přírodu, se dostalo od zasahujícího strážce vysvětlení přestupku a okolností (NPR, označení NPR, CHKO, označení CHKO, rušení přírody a zákonná ochrana) a po prokázání totožnosti přestupců jim byla udělena bloková pokuta. Výše blokové pokuty (záměrně neuvádíme, nicméně na místě lze udělit blokovou pokutu až do výše 5 000,- Kč) zohlednila slušné a vstřícné jednání přestupců se strážcem a uznání pochybení.

Stráž přírody Moravského krasu je nyní v jarním období ve stavu pohotovosti a zvýšené aktivity právě v národních přírodních rezervacích.

Hned následující den, tj. včera 21.3.2017 musela na Krkavčí skále stráž přírody zasahovat znovu, protože zde v odpoledních hodinách nedovoleně vstoupil mimo značené cesty do NPR a rušil živočichy horolezec. Horolezecké terény v okolí Býčí skály (Býčí skála, Modrý rys, Krkavčí skála a další) jsou povoleny k horolezení až od 1.7. do 31.12. každého roku. To by měl každý horolezec vědět, informace o povoleném termínu jsou uvedeny jednak na internetu a jednak přímo na úpatí každé skály. Znamená to, že v období od 1.1. do 30.6. každého roku jsou skály pro horolezení uzavřeny, a je to z důvodů ochrany možného hnízdění dravých ptáků. Horolezec toto omezení nerespektoval a na skalách prováděl horolezectví. Na výzvu stráže přírody nereagoval a uprchl do lesa. Byl však vyfotografován a bude vypátrán ve spolupráci s ČHS a PČR.

Zapsal 22.3.2017: Tonda Tůma

Každoroční kontroly jeskyní Moravského krasu začaly

Každý rok provádí pracovníci Správy CHKO Moravský kras a strážci kontroly několika jeskyní. Předmětem kontrol je dochovaný stav jeskyní nebo plnění podmínek vydaných rozhodnutí, kterými jsou na lokalitě povoleny nějaké činnosti, nebo příprava nových rozhodnutí. Výběr kontrolovaných lokalit nepodléhá žádnému výběrovému klíči a nelze ho tedy předvídat. Některé jeskyně jsou kontrolovány i vícekrát za rok, obvykle se to týká velkých jeskyní, jako je Nová Amatérská jeskyně, Rudické propadání a Býčí skála.

Tento rok začaly kontroly v měsíci únoru: 1.2. Nová Amatérská jeskyně - vchod Štola U javora (kontrola velmi nízkých vodních stavů v Bludišti Milana Šlechty), 8.2. jeskyně Barová v rámci podané žádosti o pokračování výzkumu, 14.2. jeskyně Matalova Vymodlená (aktivní speleologické pracoviště) a jeskyně Horní Suchdolský ponor (lokalita snadno přístupná díky velmi nízkým vodním stavům), 15.2. Nová Amatérská jeskyně - vchod Štola U javora (kontrola velmi nízkých vodních stavů v Krematoriu a Sloupské větvi) a jeskyně Lipovecká Ventarola (aktivní speleologické pracoviště), 22.2. jeskyně Nad Jedelskou cestou, jeskyně Jedelská Ventarola a jeskyně Jedle (všechny tři jeskyně v rámci přípravy nového rozhodnutí). 1.3. byla obvodním báňským úřadem kontrolována šachta v jeskyni Nový Lopač (v souvislosti s nedávným úrazem). 9.3. jeskyně Lidomorna (rozhodnutí k činnosti v této jeskyni je v odvolacím řízení), 13.3. jeskyně Koňská jáma (horní patro - proběhl povrchový archeologický průzkum).

V žádné z kontrolovaných jeskyní nebyly zjištěny okolnosti vyžadující mimořádná opatření.

Zapsal 22.3.2017: Tonda Tůma

Záchrana speleologa z jeskyně Nová Drátenická 5.3.2017

V krasu opět mimořádná akce

Integrovaný záchranný systém musel tuto neděli 5.3.2017 zasahovat při záchraně speleologa ze skupiny Křtinské údolí, který se svými kolegy legálně prováděl výzkum komínů jeskyně Nová Drátenická. Podle našich informací došlo k zaklínění nohy speleologa a jeho vyproštění si vyžádalo účast Speleologické záchranné služby a jednotek HZS. Trasa přesunu zraněného speleologa je komplikovaná přes úzká místa a snížené stropy, místy korytem potoka.

Blíže viz odkazy:

tn.nova.cz/clanek/v-jeskyni-vypustek-vyprostuji-hasici-zavaleneho-speleologa.html

tydenikpolicie.cz/zachrana-speleologa-z-jeskyne-zabrala-hasicum-vice-nez-sest-hodin/

http://brno.idnes.cz/roman-sebela-speleologicti-zachranari-jeskyne-rozhovor-pki-/brno-zpravy.aspx?c=A170307_092828_brno-zpravy_krut

http://zpravy.idnes.cz/speleolog-vypustek-jeskyne-hasici-dtt-/krimi.aspx?c=A170305_134526_krimi_eb

Zapsal 6.3.2017: Tonda Tůma

Vzdělávací strážní služba v Moravském krasu

 

Ve dnech 25. 2. – 26. 2. 2017 se konal vzdělávací víkend (strážní služba) pro stráž přírody z místopisu Moravského krasu.

Sobotní plán byl zaměřen na severní část krasu. Ráno za slunečného počasí jsme vyrazili do Ostrova u Macochy (mimo jiné sídlo speleoterapeutické dětské léčebny a u kostela vchod do Ostrovské propasti) v počtu tří strážců (Filip, Erik, Dan). U hřbitova jsme zaparkovali a vydali jsme se směrem k Holštejnu. Po cestě jsme se stavili pozdravit jeskyňáře skupiny Plánivy na základně Slepičárna. Dále jsme pokračovali přes ponor Domínku (zřícená průzkumná šachtice) a ponor V Jedlích (poblíž skupina velkých závrtů s průzkumnou šachticí v Mlhově závrtu) k jeskyňářské chatě skupiny Dagmar (nedaleko je propasťovitá jeskyně Dagmar). Z noci z pátku na sobotu byl silný vítr a pár stromů vyvrátil. Jeskyňáři z Dagmary měli štěstí, že jim spadlý strom neskončil v chatě.

Přes lom Velká Dohoda (sportovně-vzdělávací areál s jeskyní Horizont) a speleologickou základnu skupiny Tartaros jsme se dostali do Holštejna, kde jsme se stavili na oběd v oblíbené hospůdce Pod hradem. Na Holštejně jsme nemohli minout jeskyni Lidomornu, spojenou s dosud neuzavřenou kauzou speleoferáty (Agentura provoz nepovolila, probíhá odvolací řízení, bude rozhodovat ministerstvo životního prostředí).

Zopakovali jsme si lezecké terény horolezců a zkontrolovali lezeckou stěnu V Bučí, zda horolezci respektují půlroční uzavření této stěny od 1.1. do 30.6. každého roku. Vše v pořádku. Další zastávka byla u závrtů U Trojičky (skupina menších propadů v louce) a u studánky Na Troubkách (odtud v jedlových trubkách měla být ve středověku stahována voda na hrad Holštejn). Přes Šošůvku (výroba kozích sýrů) jsme se dostali k lomu Na Bradinách (uzavřen soukromým vlastníkem). Poté jsme pokračovali přes největší závrt Měšiny k závrtu Dolina a závrtu Městikáď (zde se pokoušel prof. Absolon hloubením šachtice objevit Amatérskou jeskyni, naštěstí se mu to nepodařilo, protože by v ní nejspíš zřídil podzemní vláček) až zase zpátku do Ostrova.

Na neděli jsme se v počtu čtyř strážců (Radovan, Filip, Erik, Dan) přesunuli do střední části Moravského krasu. Navštívili jsme jeskyni Jáchymku (těžba fosfátových hlín a nálezy koster prehistorických zvířat, jeskyní prochází turistická značka) a Kostelík (prý působiště poustevníků, rovněž zde jeskyní prochází turistická značka). U těchto dvou jeskyní jsme zjistili nedostatečné označení horolezeckými značkami, proto je nutná jejich obnova. Kolem Bobřího závrtu (de facto malá propast, dá se označit za krasovou studnu) a vyvěračky Křtinského potoka jsme se vrátili zpět do Josefova (název podle knížete Josefa z Lichtenštejna). Dále byla v plánu kontrola Poustevníkovy Děravky (je tam klid, Marek Poustevník zde už dlouho nebyl) a hraničních sloupků NPR Habrůvecká bučina. Nebyly zjištěny žádné nelegální činnosti.

Zapsal: Filip Chalupka (doplnil poznámkami: Tonda Tůma)

 

Speleologický průzkum Poustevník Marek

převzato z webu http://gyaneshwarpuri.webnode.cz/

"5. ledna L.P 2017 se vrátil Poustevník Gyaneshwarpuri z meditačního pobytu zase zpět do CHKO Moravský kras. Momenálně se nachází ve své poustevně ve křinských horách. náhamkartá"

Více na tomto webu.

K tomu doplňující krátký komentář: Samostatná speleologická skupina, resp. spolek  "Společnost přátel Speleologický průzkum Poustevník Marek" pracovala na závrtu U Habrůveckých smrků a poslední její pracoviště byla ventarola Na děravce a v ní objevená jeskyně Poustevníkova Děravka.

20.2.2017 vložil: Tonda

Dne 15.3.2017 doplněno: Stráž přírody provedla 2x kontrolu pracoviště Poustevníkova Děravka a nejsou zde známky žádné činnosti, ani známky po pobytu Marka Poustevníka. Máme za to, že výše uvedený web je dezinformační. To potvrzují i kuloárové zprávy od speleologů.

Živočichové v Moravském krasu.

 Už nějakou dobu se objevují na internetových stránkách videa nebo fotografie s různou zvěří z volné přírody.  Většinou jde o šelmy jako vlka a rysa. Připravili jsme vám výběr z našich fotopastí, kde sice neuvidíte vlka a rysa, ale jiné zajímavé živočichy. I v Moravském krasu jsou místa, kam se lidská noha  dostane velmi zřídka a živočichové zde nejsou skoro rušeni. Videa i fotografie z fotopastí budeme postupně přidávat jak zde na našich stránkách, tak i na Facebooku. Věřím, že vás zaujmou.

Radovan Mezera

 

Antonín Tůma

Co by krasoví znalci měli vědět: Znáte bratry Škorpilovy?

Všichni v Moravském krasu známe Karla Absolona. Jeho životopis z mnoha odkazů např. viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Absolon. Jenom připomenu, že se narodil 16.6. 1877 v Boskovicích a zemřel 6.10. 1960 v Brně. V Boskovicích najdeme na jeho rodném domě pamětní desku a v Brně na ústředním hřbitově velký pomník. Stěžejní dílo Moravský kras, které připravil, vyšlo až 10 let po jeho smrti v roce 1970 pod redakcí významného českého geologa Radima Kettnera. Absolon zasáhl svojí aktivitou do řady vědních oborů, ale řekněme, že byl především speleolog a archeolog, mimochodem nejspíš po svém dědovi Jindřichu Wankelovi.

Starším současníkem Karla Absolona byl jistý Karel Škorpil, jak vidíme, jmenovec Absolona. Karel Škorpil se narodil 15.7. 1859 ve Vysokém Mýtě a zemřel 9.3. 1944 ve Varně. Nepůsobil sice v Moravském krasu, ale přesto bychom o něm měli vědět. Byl totiž stejně jako Absolon archeolog a zabýval se i krasem a prosadil se v Bulharsku, kam odjel pracovat jako gymnaziální učitel. Je považován spolu s bratrem Hermenegildem za otce bulharské archeologie a speleologie a asi přidejme muzeologie. Bulhaři si ho velice váží především pro archeologický objev prvního hlavního města Bulharské říše – Plisky. Byla mu prokázána ta čest, že je pohřben v areálu svých archeologických vykopávek města Plisky. Je také spolu s bratrem Hermenegildem autorem první bulharské publikace o krasu - v překladu - „Krasové jevy Bulharska“. Zajímavostí této publikace tištěné v bulharském jazyku jsou mapky, ve kterých se objevují česká slova v latince. Více jeho životopis např. viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_%C5%A0korpil.

Starším bratrem Karla byl Hermenegild Škorpil. Narodil se 8.2. 1858 ve Vysokém Mýtě a zemřel 25.6. 1923 ve Varně. Žil jako mladší bratr Karel v Bulharsku a učil zde na středních školách. Byl spolu s bratrem Karlem především archeologem, věnoval se i geologii Bulharska a je autorem první geologické mapy Bulharska. Více jeho životopis např. viz http://www.osobnostiregionu.cz/osoby/875.

Myslím, že i my v Moravském krasu máme vědět o existenci bratrů Škorpilových, i když zde nepůsobili. Jsou to vlastně takoví Karli Absolonové Bulharska. Na počest bratrů Škorpilových je na bulharském pobřeží pojmenována vesnice „Škorpilovci“.

Aby výčet bratrů byl úplný, musím zmínit ještě dva starší bratry Karla a Hermenegilda. Jeden se jmenoval Ladislav Škorpil, narodil se 5.11. 1853 ve Vysokém Mýtě a zemřel 27.12. 1918 v Kerči (Ukrajina). Byl gymnaziální profesor jazyků v carském Rusku a působil rovněž jako archeolog shodně jako jeho oba mladší bratři. Více jeho životopis např. viz http://www.osobnostiregionu.cz/osoby/512. Druhý se jmenoval Josef Škorpil, narodil se 28.7. 1856 ve Vysokém Mýtě a zemřel 15.3. 1931 v Plzni, architekt a ředitel plzeňského uměleckoprůmyslového muzea. Více jeho životopis např. viz http://www.zcm.cz/sites/default/files/josef_skorpil_architekt_a_reditel.pdf.

autor fotek: Olga Suldovská

                                               

Vloženo 4.2.2017

V jeskyních Moravského krasu jsou extrémně nízké vodní stavy

Dnes 1.2.2017 provedli strážci prohlídku vybraných částí Nové Amatérské jeskyně zaměřenou na sledování výšky hladin podzemní vody. Tyto stavy průběžně sledují speleologové, kteří také upozornili (Marek Audy) Správu CHKO Moravský kras na výrazný pokles hladin podzemní vody v oblasti Bludiště Milana Šlechty, což podle ústního sdělení speleologů (Kocour) vedlo k objevu několika desítek metrů nové jeskynní chodby. Bližší informace podají samotní speleologové, podrobněji viz https://www.novinky.cz/domaci/428432-mraz-umoznuje-nove-objevy-v-moravskem-krasu.html.

Dlouhé mrazy navazující na předcházející sucho zapříčinily minimální přítok povrchových vodních toků na území krasu (vápenců). Ze suchého patra Amatérské jeskyně tak je možno pozorovat pokles hladin ve vodních propastech napojených na nižší trvale zaplavenou etáž Amatérské jeskyně. Rovněž jezírka skapové vody jsou na většině míst vyschlá.

Jestliže nastane rychlá obleva současné sněhové pokrývky doplněná deštěm, můžeme očekávat v Moravském krasu lokální povodeň a nárazové zatopení většiny prostor rozsáhlé Amatérské jeskyně, což naposledy pamatujeme v roce 2006. V oblasti ponorů v takovém případě vzniknou dočasná jezera (zejména u Sloupu a Holštejna), protože voda z potoků nebude stačit odtékat do jeskyní a bude se nad ponory hromadit.

1.2.2017 zapsal: Tonda Tůma

Převzato: Týden u nás, okresní noviny | 25.1.2017 | Rubrika: Téma | Strana: 2 | Autor: SIMONA ZPĚVÁKOVÁ | Téma: AOPK

Rys i sokol. Do krasu se vrací další druhy

Pestrá příroda Blanenska a Moravského krasu:
Blanensko je díky své členitosti a Moravskému krasu na zvířecí druhy jedním z nejbohatších regionů na Moravě. V posledních měsících se zde navíc usídlily další druhy.

Druhy, které se objevily na Blanensku v posledních letech Díky jedinečné přírodě Moravského krasu a okolí se na Blanensko vrací vzácné a ohrožené druhy zvířat.
Blanensko – Stopy a kořist. Díky nim objevili v půlce ledna zoologové v Moravském krasu rysa ostrovida. Nádhernou kočkovitou šelmu, která žije spíš v horských oblastech Karpat. Rys je poslední z několika navrátivších se druhů na Blanensko. Týden u nás připomíná tři případy výskytů těchto zvířat z poslední doby.

RYS OSTROVID. Úžasnou zprávu v půlce ledna odhalili zoologové z Moravského krasu. Na fotopastích zpozorovali největší kočkovitou šelmu žijící v Evropě, rysa ostrovida.
„Tento druh je silně ohrožený. Věrohodné údaje o jeho přítomnosti mimo oblasti jeho trvalého výskytu v Beskydech a na Šumavě jsou proto velmi cenné. Klíčové teď bude, aby se podařilo ho ochránit před pytláky nebo dopravou,“ řekl akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Miroslav Kutal.
„První věrohodné údaje o výskytu rysa se objevily už na podzim, tehdy nešlo vyloučit, že jde o migrujícího jedince.
Dnes ale víme, že se tady zdržuje dlouhodobě. Svědčí o tom nálezy stop i kořisti,“ popsal zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Moravského krasu Antonín Krása. Lidem se podle něj rys ostrovid vyhýbá a loví spíše slabší kusy zvěře.

SOKOL STĚHOVAVÝ. V březnu loňského roku amatérský ornitolog René Bedan zpozoroval v Moravském krasu pár sokolů stěhovavých, kteří se spářili. Přírodovědci kvůli tomuto úspěchu jásali, protože tento druh se v oblasti objevil naposledy před zhruba půl stoletím. V půli května pak ornitologové objevili hnízdo se třemi ptáčaty. „Je to naprosto úžasné, už jsme v to ani nevěřili,“ radoval se zástupce vedoucího Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Antonín Tůma. V celém kraji jde o první potvrzené hnízdění tohoto druhu. Jeho místo však ochranáři přísně střežili. „Bylo to kvůli jejich bezpečnosti.
Ptáci potřebují klid. A pokud by je někdo vyrušil, nemuseli by se tady příští rok už objevit,“ vysvětlil Tůma.

BABOČKA VRBOVÁ. Extrémně vzácný druh motýla, který byl dlouhou dobu považován v Evropě za vymřelého, se v posledních letech objevil i na Blanensku. Babočku vrbovou marně entomologové hledali od roku 1954. „Trvale se vyskytuje v Rusku včetně Sibiře a v malém počtu také na východním Slovensku. Současné mrazy pro něj nepředstavují žádný problém. Dodnes nevíme, proč ve velké části Evropy vymřel, ani proč se teď šíří zpět,“ popsal Michal Koupý z Blanska, který se studiu motýlů věnuje.
***
Sokol stěhovavý - Po padesáti letech se vrátil do Moravského krasu loni v březnu. Dříve hnízdil třeba v okolí Býčí skály, umístění jeho hnízda ochránci přísně tajili. Pár vyvedl tři mladé, ornitologové proto očekávají jeho návrat i následující rok. S ohledem na historické prameny je v Moravském krasu dostatek prostoru pro tři až čtyři páry.

Rys ostrovid - Pohybuje se minimálně od září na území chráněné krajinné oblasti Moravský kras a v Drahanské vrchovině. Je silně ohroženým druhem. V České republice se vyskytuje například v Beskydech nebo na Šumavě.

Babočka vrbová - Vzácný druh, který se na našem území nevyskytoval od roku 1954. Byl považován za vyhynulý. Na Moravě jsou od roku 2014 každoročně nalezeni asi čtyři. Ve stejném roce byl jeden exponát spatřen i v Blansku. O rok později další dva v Údolí Říčky a v údolí u Sloupu v Moravském krasu. Nejvíce motýlů se vyskytuje na blanenských stráních a v okolí Vilémovic.

Lišaj oleandrový - Devět housenek exotického motýla z dalekých afrických tropů objevil v loňském roce na dvou oleandrovnících v Blansku znalec motýlů Michal Koupý. Kromě Blanenska se desítky lišajů oleandrových proháněly i na jiných místech v České republice. Může trvat řadu let, než znovu přiletí.

Vzácné druhy, které na Blanensku stále žijí:
netopýři - Na seznamu kriticky ohrožených savců je i pět druhů netopýrů a dva druhy vrápenců, kteří v krasu žijí. Kvůli jejich ochraně některé jeskyně na zimu zavírají.
zmije obecná - Dříve byla na Blanensku v hojném počtu, ale lidé ji ze strachu zlikvidovali. Dnes je pouze v jedné lokalitě Moravského krasu.
kudlanka nábožná - V posledních letech se opět vrátila do Moravského krasu a několika málo lokalit na Blanensku. Prospělo jí oteplování.

Zdroj: Michal Koupý, CHKO Moravský kras, hnutí DUHA

Jsou dravci nebezpeční? Nebezpečí napadení dravcem se lidé obávat nemusejí. Spíše naopak, největším nepřítelem dravých ptáků bývají právě lidé. „Už v minulosti se stávalo, že myslivci stříleli sokoly,“ informoval zástupce vedoucího Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Antonín Tůma. Konkrétně sokol nemá ani mezi zvířaty příliš přirozených nepřátel. „Největší je pro něj asi sova: výr velký. Ten dokáže zabít mláďata, ale i samici,“ popsal Tůma.

Foto autor| Infografika: Deník/Markéta Evjáková

25.1.2017 vložil: Tonda Tůma

Rys ostrovid v Moravském krasu potvrzen

Po zahnízdění sokolů v Moravském krasu v minulém roce (článek najdete níže v této rubrice) tu máme další překvapení. V Moravském krasu se zdržuje velká šelma - rys. Napřed byl na podzim roku 2016 pozorován návštěvníky krasu a následně dohledán kolegy z hnutí DUHA. V lednu 2017 byl opět pozorován veřejností, následně byly nalezeny jeho stopy a stržená srna, u níž byl později vyfocen fotopastí. To je senzace a velká radost  milovníků přírody. Doufáme, že rys neskončí jako trofej u některého myslivce či pytláka.

Pokud najdete v přírodě velké kočičí stopy (chybí otisky drápů), vyfoťte je a s určením místa a času nám podejte zprávu na antonin.krasa@nature.cz. Děkujeme.

                                                            

16.1.2017 vložil: Antonín Tůma a Antonín Krása (zoolog Správy CHKO Moravský kras)

Policie ČR ocenila Správu CHKO Moravský kras

16.12.2016 převzal vedoucí Správy pan RNDr. Leoš Štefka od krajského ředitele policie Jihomoravského kraje plaketu oceňující spolupráci krajského ředitelsví a Policie ČR vůbec se Správou CHKO Moravský kras. Na této spolupráci se velkým dílem podílí také strážci přírody Moravského krasu.

Co si pod pojmem spolupráce představit: např. školení pracovníků Policie ČR v požadavcích ochrany přírody pro následné používání policejních terénních vozidel, společné strážní služby strážců a policistů zaměřené na nelegální vjezdy aut do přírody, řešení problémů vzniklých trestnou činností (vloupání do jeskyní, odcizení materiálu), společné působení strážců a policistů při zajištění závodu Půlmaraton Moravským krasem, identifikace vozidel souvisejících s vyvážením odpadů do přírody a další. Více najdete v této složce v jednotlivých článcích, zapátrejte.

                                              

9.1.2017 vložil: Tonda Tůma

Reportáž ze strážní služby provedené 28.12.2016 v Moravském krasu

Zúčastnili se: Tonda, Radovan, Filip, Jarek a Petra

Začínáme dopoledne u Těchova kontrolou vyhlídky nad Jakubovým jezerem na zelené turistické značce. Je zde od Lesů ČR kryté odpočivadlo. Pěkný výhled do údolí Punkvy. Další zastávkou je hrad Blansek. Parádní zřícenina, která musí nadchnout každého "hradologa". Zájem několika nadšenců začít zříceniny zdí udržovat skončil pouze u plánů, bohužel. Hrad by si zastavení rozpadu zdí zasloužil. Provádíme kontrolu uzávěry vchodu do jeskyně Pod hradem, v pořádku.

Při přesunu ke Sloupu zastavujeme u Kančího ponoru mezi Novými dvory a Suchdolem. Opuštěné pracoviště skupiny Topas je zarostlé vegetací a skruže vstupní šachtice nejsou ze silnice vidět. Výzkum na této lokalitě připomíná speleolog Igor Audy v časopisu Speleo č. 69 (2016) v článku "Lokality bez úspěchu". V tomtéž článku popisuje i výzkum na ponoru Kristýnka za Vavřincem. Protože kolem Kristýnky jedeme, zastavujeme a jdeme se na ponor, resp. na jeho zaskružovaný vchod podívat. Před Sloupem nahlížíme na malé kraťoučké jeskyňky nad lomem nad křižovatkou Vavřinec-Petrovice-Sloup.

Odbočujeme k sz. cípu Moravského krasu u Žďáru. Tady je připraveno rozšíření CHKO o území, které "anektuje" do CHKO jeskyni 1A u ČOV Žďár a jeskyni Žďárský ponor v polích, obě bývalá pracoviště skupiny Myotis. To musíme prohlédnout. U Žďárského ponoru poněkud "straší" jeskyňářská maringotka. Zajíždíme ještě do nedalekých Němčic k oplocené vodárně, kde si ukazujeme vstup do Němčických jeskyní, dnes zdroj pitné vody, kdysi železnorudné doly. Některým z nás je nutné ještě představit "zámeček" u Sloupu, opuštěnou hrubou stavbu u hranice CHKO na okraji lesa, která je viditelná ze silnice pouze při cestě z Vavřince do Sloupu. Tvrdí se, že to měl být hotel, jehož stavebníkům došly peníze někdy po revoluci.

Nyní po vjezdu do Sloupu se jdeme podívat na uzávěru jeskyně Šachta za Evropou a Indií. Jsou zde u skal vyskládané kameny, které speleologové ze skupiny Pustý žleb opět v jeskyni použijí při zásypu skružované šachtice. Co se nepoužije, odjede pryč. Je čas oběda a ten dáváme v Ostrově v mnohými jeskyňáři oblíbené hospůdce U Němců. Zdá se, že EET tuto hospůdku nepoloží, doufejme.

Na řadě jsou ponory v sv. cípu Moravského krasu. První kontrolu provádíme na ponoru Domínka. Už dlouho jsem zde nebyl a překvapuje mě poměrně velký propad - pokles zeminy u skalní stěny slepého ponorového údolíčka, který jistě souvisí se starou speleologickou šachticí (nyní zavalenou). Druhá kontrola začíná Mlhovým závrtem, což je šachtice skupiny Dagmar, přes další sousední závrty a končí slepým ponorovým údolíčkem V Jedlích s vchodem do malé stejnojmenné jeskyně. Třetí kontrola míří na slepé ponorové údolíčko Plánivy. Zde překontrolujeme uzávěru do legendární jeskyně Plánivy, v pořádku. V této části krasu končíme zastávkou a pozdravením jeskyňářů na chatě Tartarosu a poté na chatě Dagmaráků. Silvestr se blíží a speleologické základny ožívají.

Teď bychom měli přejet na jih Moravského krasu. Zastavujeme u Klímových závrtů u Rudice. Máme echo, že se zde děje něco nežádoucího. A opravdu, nejsevernější závrt ze závrtové skupiny Klímovy závrty je zavezen zeminou s kameny. Provádíme fotodokumentaci a Správa CHKO bude mít prácičku. Evidentně bude nutné poškozený závrt uvést do původního stavu. To bude věcí dalšího šetření.

Na jihu Moravského krasu provádíme kontrolu Novodvorského ponoru (jeskyně Ponorný hrádek) a chaty skupiny Speleohistorický klub Brno. Vzpomínáme na kontroverzního poustevníka - speleologa Marka, jinak je zde klid a mír, nikde nikdo a padá soumrak. Poslední zastávka dnešní strážní služby je v chatové osadě "Na Šébě". Jednak v této osadě nad Srubem pod Hádkem někteří z nás hodně dlouho nebyli a jednak zde na jedné chatě má bydlet náš dávný známý. Musíme se trochu doptat a pak následuje zaťukání na dveře a velké překvapení navštíveného s krátkým pokecem v teple chaty. To už je tma a strážní služba končí.

8.1.2017 zapsal: Tonda Tůma

Před koncem roku 2016 bylo

v Moravském krasu povoleno zpřístupnit veřejnosti speleologickým způsobem

jeskyni V lomu Velká dohoda - Horizont a jeskyni Bertalánka

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Správa CHKO Moravský kras po zamítnutí žádostí na zpřístupnění pro veřejnost jeskyně Lidomorna (ferátou ve výšce nade dnem po stěnách jeskyně) a jeskyně Koňská jáma (krápníkové spodní patro) dalším dvěma žádostem vyhověla.

Jeskyně V lomu Velká dohoda - Horizont má návštěvní trasu vedenou průkopem v sedimentech, které vyplňují tunelovou horizontální jeskyni. K návštěvě bude nutná pouze přilba a světlo. Vstup do jeskyně souvisí se vzdělávací činností Přírodního areálu Velká dohoda s.r.o. Provozovatelem jeskyně je spolek Moravský speleologický klub, což jsou jeskyňáři působící v oblasti Holštejna.

Jeskyně Bertalánka má návštěvní trasu v šikmé plazivkové chodbičce s malými dómky a krátkou propastí. K návštěvě bude nutné vedle přilby a světla také kompletní převlečení. Přes zimu je kvůli netopýrům provoz vyloučen. Provozovatelem jeskyně je společnost Speleoart s.r.o.

Veškeré informace o provozních dobách a zajištění průvodce, bez kterého není možné do obou jeskyní legálně vstoupit, naleznete na internetu u provozovatelů, až je tam vloží a zahájí provoz. Toto je pouze prvotní informace.

Obě jeskyně mají představit veřejnosti výzkum v prvém případě zasedimentované jeskyně a ve druhém případě malé průlezné jeskyně formou a způsobem, který provozovatelé zvolí. To vše posazeno do širších souvislostí Moravského krasu. Provozovatelé jsou vázáni kromě zážitků podat návštěvníkům i vzdělávací výklad. Povolení na provoz byla vydána na dobu 3 let a do jeskyní nebyly povoleny žádné zásahy (žádné změny dochovaného stavu, žádné úpravy, žádná technická zařízení). Provozovatele dozoruje kromě ochrany přírody také příslušný obvodní báňský úřad.

                                                                          

                                                                                Horizont                                        Bertalánka

6.1.2017 vložil: Tonda Tůma

Znovuobjevená jeskyně Šachta za Evropou a Indií

V posledních dnech probleskly zprávy, že jeskyňáři ze skupiny Pustý žleb otevřeli přístupovou cestu do jeskyně, která byla 51 let nedostupná. Jedná se o ponorovou jeskyni Sloupského potoka objevenou v letech 1961 - 1963 u Sloupu za skálami Evropa a Indie (dnes v přírodní rezervaci Sloupsko - šošůvské jeskyně). V roce 1964 po zemětřesení se vstupní šachtice zavalila a nebyl nikdo, kdo by se do těžké a náročné práce na obnově šachtice pustil. Několik stovek metrů tehdy objevených chodeb a nedokončený výzkum však trvale lákal.

Podrobný popis tehdejších objevů lze nalézt v Časopisu Moravského musea, XLIX/1964, autor Ladislav Slezák, "Nové jeskyně za skalisky Evropa a Indie ve Sloupě a jejich vztah k ponornému systému Sloupského potoka".

Jeskyňáři se rozhoupali až v loňském roce a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Správa CHKO Moravský kras povolila Pustožlebské skupině v místě bývalého vstupu do jeskyně speleologický průzkum a výzkum. Zkušení pracanti a velcí dříči Pustožlebáci, kteří mají za sebou v Moravském krasu obrovský kus fyzické práce např. při hloubení šachtice do Nového Sloupského koridoru (Nová Amatérská jeskyně - vchod Šachta u Brouška), hlavní práce na otevření přístupu do jeskyně Šachta za Evropou a Indií nyní úspěšně završili.

Protože jeskyně Šachta za Evropou a Indií je člověkem téměř nedotčená, bude sloužit ke speciálním výzkumům zejména na živočichy a mikroklima a žádné exkurze sem nelze očekávat. Přírodní prostředí jeskyně musí být co nejméně dotčeno. Samozřejmě bude probíhat klasický speleologický průzkum a dokumentace.

Pustožlebská skupina České speleologické společnosti si na svoje konto tak připsala de facto další objev. Z předchozích objevů si připomeňme v roce 2008 objev 1,5 km dlouhé chodby Šošůveckého koridoru Nové Amatérské jeskyně. Je předpoklad, že tato chodba by mohla být s jeskyní Šachta za Evropou a Indií propojena přes zával, který chodbu Šošůveckého koridoru ve směru ke Sloupu neprostupně přehrazuje.

https://www.novinky.cz/stalo-se/423599-speleologove-zpristupnili-55-let-zavalenou-jeskyni-v-moravskem-krasu.html

http://brno.idnes.cz/zpristupneni-zavalene-jeskyne-moravsky-kras-fop-/brno-zpravy.aspx?c=A161215_2292834_brno-zpravy_krut

                                                         

14.12.2016 zapsal: Tonda Tůma

Lesní těžba nemocných stromů v NPR Vývěry Punkvy (zima 2016/17)

Jedná se o těžbu z důvodu bezpečnosti na turistické cestě.

Zjednodušeně řečeno současné rozsudky soudů činí lesního hospodáře odpovědného za případné škody  na zdraví, majetku či úmrtí v důsledku pádu stromu či jeho části. Z tohoto důvodu je lesní hospodář nucen o bezpečnost na turistických cestách dbát s výrazně vyšší intenzitou než tomu bylo v minulosti, kdy do lesa každý vstupoval na vlastní nebezpečí.

Na tuto skutečnost pamatuje platný plán péče o NPR Vývěry Punkvy, který těžbu z důvodu bezpečnosti připouští. Společně s revírníkem LČR, s.p. panem Milanem Novákem jsme vyznačili stromy, které bezprostředně ohrožují bezpečnost na turistických cestách a to v Pustém žlebu (118 stromů),  Suchém žlebu (50 stromů), Punkevním žlebu (40 stromů) a na cestě od Kateřinské jeskyně ke Křenkovu pomníku (30 stromů).

Asi většinu vyznačených stromů tvoří jasany postižené infekcí houbou Chalalara fraxinea, která působí masivní chřadnutí jasanu projevující se nejprve odumíráním drobných větví, posléze silnějších větví a nakonec houba napadá celý strom. Většina vyznačených jasanů má již proschlé kosterní větvě, které pádem ohrožují bezpečnost na stezkách.

Nejvíce takto postižených jasanů je vyznačeno v okolí vstupu do Amatérské jeskyně  pod Koňským spádem.  Další početnou skupinou vyznačených stromů jsou smrkové souše (dále pak stromy napadené dřevokaznými houbami či stromy výrazně nahnuté nad cestu či jinak nestabilní).


Jsem přesvědčený, že tato těžba nebude mít negativní vliv na předměty ochrany NPR Vývěry Punkvy a umožní bezpečnější pohyb návštěvníků v této nejnavštěvovanější rezervaci CHKO Moravský kras.

                           

12.12.2016

Dominik Franc, strážce a lesník Správy CHKO Moravský kras

Záchranná akce v jeskyni Nový Lopač 26.11.2016

Veškeré dostupné informace si najdete v odkazech viz níže, které aktuálně reagovaly na nešťastnou událost:

http://www.udalosti112.cz/zachranari-a-hasici-zasahovali-u-jeskyne-lopac-kde-se-zritilo-nekolik-lidi-do-hlubiny-jeskyne/

http://www.denik.cz/krimi/pri-sestupu-do-jeskyne-novy-lopac-se-zranili-tri-lide-zritili-se-ze-zebriku-20161126.html

http://www.speleo.cz/nehoda-v-jeskyni-lopac-moravsky-kras

K tomu jen krátký komentář: Jeskyně Nový Lopač je povolené speleologické pracoviště skupiny Tartaros. Ochrana přírody nemá důvod se případem z hlediska ochrany jeskyně zabývat. A záchrana člověka má samozřejmě prioritu před vším ostatním.

Nicméně případ nastartoval zájem Obvodního báňského úřadu pro území krajů Jihomoravského a Zlínského (OBÚ) o jeskynní činnost speleologů a pracovníků Správy CHKO Moravský kras (S CHKO MK) a neformální speleologické skupiny strážců přírody při této Správě z hledisek bezpečnosti. Bezpečnostní problematice činnosti v jeskyních byly věnovány první konzultace mezi OBÚ a S CHKO MK spojené s výměnou informací o způsobech školení a zajištění bezpečnosti osob nad hloubkou a ve výškách v jeskyních.

10.12.2016 vložil: Tonda Tůma

Kam se přestěhovala pamětní deska krasového badatele Martina Kříže?

moravský archeolog a speleolog, právník

* 14.11.1841 Brno, Líšeň – † 5.4.1916 Ždánice

více k jeho životopisu např. viz odkazy:

http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=206

http://www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=400

Připomeňme, že sestoupil na dno Macochy, bádal v jeskyni Kůlna, jejíž spodní patra nesou po něm název Křížovy jeskyně, a působil také na Býčí skále.

Martin Kříž se narodil v domě č.p. 12 na nám. Karla IV. v Líšni u dnešní zastávky MHD. Dům je po rekonstrukci a má na sobě malou informativní destičku, že původní velká pamětní deska je přestěhována do líšeňského Dělnického domu. Najdete ji ve vstupní hale, kam lze vstoupit v otvírací hodiny. Dělnický dům alias líšeňské kulturní centrum je velmi pěkná nová stavba na místě té původní.

                                                         

9.12.2016 zapsal: Tonda Tůma

Kauza "feráta v jeskyni Lidomorna" pokračuje mezi úředníky

Zamítnutá žádost o zpřístupnění jeskyně Lidomorna lezeckou cestou tzv. ferátou po stěnách a ve výškách jeskynního dómu, po čase stráveném na územním odboru Ministerstva životního prostředí v Brně na základě odvolání, pokračuje. MŽP zamítavé rozhodnutí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy CHKO Moravský kras zrušilo a věc vrátilo k novému projednání pro procesní vadu.

Nyní je "míč této hry" v Blansku a zřejmě ještě v prosinci rozhodne AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras znovu.

7.12.2016 vložil: Tonda Tůma

 Zpráva ze Dnů otevřených dveří Amatérské jeskyně 2016

60. let CHKO Moravský kras

Zatím máme za sebou jeden celý exkurzní víkend a druhý je před námi. Lze říci, že všichni návštěvníci byli nejen spokojeni, ale i nadšeni. Za víkend 12.-13.11. 2016 prošlo Ministerskou trasou Amatérské jeskyně 300 dopředu zarezervovaných návštěvníků.

Ochranu před špatným počasím poskytují před jeskyní stánky pivovaru Starobrno, za jejichž zapůjčení pivovaru děkujeme. Průvodcovskou službu zajišťovali strážci přírody a současně jeskyňáři Správy CHKO Moravský kras.

Připomínáme, že i na víkend 26.-27.11. 2016 jsou všechny vstupy dopředu zarezervovány. Průvodcovskou službu budou zajišťovat jeskyňáři z České speleologické společnosti ze skupin Plánivy  a Topas.

Nyní několik fotek z proběhlého exkurzního víkendu (autor fotek: strážce přírody Filip Chalupka):

                                                                               

 

                                         

                                                                     

23.11.2016 zapsal: Tonda Tůma

Zapomenutá pochvala Lesům ČR za turistické vybavení údolí Říčky v Moravském krasu

Když v roce 2013 LČR - Lesní správa Bučovice na základě výzvy a podle návrhů Správy CHKO Moravský kras provedla obnovu turistické infrastruktury v údolí Říčky v CHKO Moravský kras, nikde se o tom nepsalo.

Přitom šlo o poměrně rozsáhlé práce a alespoň tímto článkem chceme lesákům poděkovat za návštěvníky pěší i cyklistické.

Co se tehdy realizovalo? Především dosloužil jeden most přes Říčku, takže musel být odstraněn. V úseku mezi jeskyní Pekárnou a vývěry Říčky byly pak postaveny přes Říčku dva větší mosty velmi odolné konstrukce. Most nejbližší vývěru Říčky I měl kolem sebe provedenu i terénní úpravu, která odstranila rozbahněnou lesní cestu.

Menší most přes občasný Hostěnický potok byl postaven u Ochozské jeskyně, kde přibylo i zastřešené odpočivadlo a stojan na kola. Na rozcestí pod jeskyní Pekárna a u Ochozské jeskyně byly umístěny turistické rozcestníky. Všechny mosty byly stavěny i na průjezd pro cyklisty.

Nová zařízení doplnila ta stávající: odpočivadlo u vývěru Říčky I, most pod Pekárnou, mostky přes Ochozský potok, schody k jeskyni Pekárna a naučnou stezku.

Příští rok má Správa CHKO Moravský kras v plánu na okraje Přírodní rezervace Údolí Říčky umístit dva infopanely. Jejich přesná poloha se ještě vybírá, je totiž nutný souhlas vlastníka pozemku.

Uvědomme si, že údolí Říčky je jediné velké údolí v Moravském krasu, které nebylo pozměněno, resp. znetvořeno silnicí. Zůstává tak velkým lákadlem pro turisty. 

                           

            odpočivadlo u Ochozské jeskyně s mostem                 bývalý "most" u vývěru Říčky I                      nový most mezi vývěrem Říčky I a jeskyní                           a stojanem na kola                                                                                                                                    Pekárnou           

15.11.2016 zapsal: Tonda Tůma

V údolí Říčky u Ochozu řidiči platí ochranářům pokuty

Uzavřený průjezd silnicí mezi Ochozem u Brna a Hostěnicemi kvůli opravě mostu přes potok Říčka na Hádku "nutí" některé řidiče nevyužívat objížďku, ale řidiči projíždí přes údolí Říčky mezi Kaprálovým mlýnem a restaurací U jelena. Tím ovšem narušují klid Chráněné krajinné oblasti Moravský kras a dopouštějí se nedovoleného vjezdu autem do oblasti hned podle tří zákonů: lesního, o pozemních komunikacích a o ochraně přírody.

Kromě Policie ČR se do hlídání údolí zapojila také stráž přírody CHKO Moravský kras a neukáznění řidiči platí pokuty.

Jedním z důvodů porušení zákonů je bezmyšlenkovité používání navigace, která řidiče vede do údolí a ti tam jedou i přes dopravní zákazové značky, prostě hlava nehlava. Pak se nemohou udělené pokutě divit. Chce to používat kromě navigace také rozum.

Lze doufat, že strážcům a přírodě pomůže i špatné zimní počasí, které nedovolí autům průjezd po lesních cestách. Uzavřený průjezd silnicí Ochoz - Hostěnice se automobilovému provozu otevře od 1.1.2017.

                                                                                        

                                                                                             rozcestí Říčky                              U jelena

14.11.2016 zapsal: Tonda Tůma

Po bagru v jeskyni Staré skály následovaly ruce brigádníků

Více o brigádě v jeskyni a následných exkurzích pro brigádníky za odměnu plus fotky na webu AOPK ČR:

http://moravskykras.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/uklid-ponoru-sloupskeho-potoka/

24.10.2016 poznamenal: Tonda Tůma

Bagr v jeskyni Staré skály

V dnešních dnech můžeme vidět pracovat malý bagřík v prostorách jeskyně Staré skály u Sloupu, která je ponorem Sloupského potoka a je součástí komplexu Sloupsko-šošůvských jeskyní.

Do jeskyně připlavuje Sloupský potok za zvýšených vodních stavů spoustu dřeva a hlín z lesů nad Sloupem. Naplaveniny jsou promíchány s jehličím a s listím a samozřejmě často obsahují různé odpadky typu PET lahví a různých obalů. Potok se přes tyto náplavy v jeskyni procezuje do propasťovitého podzemí nižší jeskynní úrovně do systému Amatérské jeskyně.

Pokud bychom přírodu nechali jeskyni zanášet, tak bychom snižovali odtok Sloupského potoka, který by za zvýšených vodních stavů neodtékal a tvořil by kolem známé skály Hřebenáč jezero. Voda jezera může dále odtékat do Pustého žlebu teprve až dosáhne úrovně silnice. To však už zaplavuje podlahy pokladny Sloupsko-šošůvských jeskyní a suterény mnohých domů ve Sloupu.

Proto Správa jeskyní České republiky (provozovatel Sloupsko-šošůvských jeskyní) po dohodě se Správou CHKO Moravský kras přistoupila k odklizení části naplavenin. K tomu slouží malý bagřík, který je schopen řečištěm Sloupského potoka kolem Hřebenáče vjet jeskynním portálem do Starých skal a z jejích dómů vyhrnovat ven z jeskyně naplaveniny. Ty budou následně odvezeny.

Na závěr přijdou do jeskyně brigádníci a budou ručně z jeskyně vyklízet veškerý viditelný komunální odpad a velká dřeva, ke kterým se bagřík nedostal. Tato brigáda proběhne v pátek 21.10.2016 a je to uzavřená firemní akce z pivovaru Starobrno. Proto se, prosíme, na tuto akci nehlaste.

                                        

                                                                      

18.10.2016 zapsal: Tonda Tůma

publikace

"Jeskyně Býčí skála ve svých dějích a pradějích"

autorů Martina Olivy, Martina Golce, Radima Kratochvíla, Petra Kostrhuna

uvedená do prodeje v září 2016 (vydalo Moravské zemské muzeum)

je vynikající prací, kterou ocení každý zájemce o podrobnější informace z Moravského krasu. Svělý komplex informací z prostoru Býčí skály a jejího širšího okolí, tj. z Křtinského a Josefovského údolí, které takto pohromadě doposud nebyly k dispozici, a především velká spousta informací nových (musím říct určitě pro mě osobně). Také bych řekl nové pohledy na řadu věcí.

Jaká témata mohou zaujmout: Býčí skála v době baroka, lichtenštejnský romantický areál mezi Vranovem a Křtinami, počátky výzkumu Býčí skály, německá speleologie v Býčí skále a chronologicky pokračování speleologických výzkumů, velmi přehledně archeologie Býčí skály včetně slavných Wankelových objevů a naposled přehled vývoje mapových děl Býčí skály.

Publikaci doplňuje velké množství historických map a historických fotografií. Nepochybuji, že bude velmi brzy rozebrána.

Předpokládám, že publikaci lze zakoupit v Brně v Moravském zemském muzeu, já ji koupil za pouhých 200,- Kč v Domě přírody na Skalním mlýně.

13.10.2016 zapsal: Tonda Tůma

Dny otevřených  dveří Amatérské jeskyně 2016

 REZERVACE NA VŠECHNY VSTUPY OBSAZENY !!! JIŽ NEVOLEJTE. DĚKUJEME.

sobota 12.11.2016                 neděle 13.11.2016

sobota 26.11.2016                 neděle 27.11.2016

Stráž přírody CHKO Moravský kras

Jeskyně Spodní patro Sloupských jeskyní je nadále zpřístupněna veřejnosti speleologickým způsobem

Spodní patro Sloupských jeskyní je neupravená jeskyně v přírodním stavu a říkáme, že je zpřístupněna "speleologickým způsobem", tj. s přilbou, kombinézou, čelovkou a holínkami bez upravených chodníků, schodů a zábradlí. Prostě jdete do jeskyně jako skuteční speleologové.

Spodní patro Sloupských jeskyní patří do komplexu Sloupsko - šošůvských jeskyní (cca 5 km), který je součástí systému Amatérské jeskyně (cca 40 km). Horní patro Sloupských jeskyní a Šošůvské jeskyně jsou již po mnoho let veřejnosti zpřístupněny "klasickým způsobem", tj. po betonových chodnících, po schodech a se zábradlím. Provozovatelem komplexu Sloupsko - šošůvských jeskyní je Správa jeskyní ČR, což je příspěvková organizace státu pod gescí MŽP.

Agentura ochrany přírody ČR - Správa CHKO Moravský kras 4.10.2016 vydala Správě jeskyní ČR povolení na 6 dalších let Spodní patro Sloupských jeskyní zpřístupnit pro veřejnost formou speleologických exkurzí "Po stopách Nagela". Během správního řízení, jehož účastníkem byl mimo jiné Městys Sloup a dotčenou organizací Obvodní báňský úřad pro území krajů Jihomoravského a Zlínského, se nevyskytly žádné problémy.

Do Spodního patra se lze dostat pouze průchodem přes horní patro z Nicové jeskyně nebo z jeskyně Staré skály nebo z jeskyně Kůlna, tedy vždy přes klasickou návštěvní trasu. Ve Spodním patře nejsou netopýři a za vysokých vodních stavů je protékáno aktivním Sloupským potokem, takže tam za přívalových dešťů nebo při tání sněhu nelze vstoupit.

http://www.caves.cz/editor_files/File/Sloup/151105_Informace_zazitkova_trasa.pdf

9.10.2016 vložil: Tonda Tůma

Vloupání do jeskyně Piková dáma

V Moravském krasu řádí "škodná"

V sobotu 1.10.2016 zjistili jeskyňáři ze skupiny Plánivy poškozenou a násilně otevřenou uzávěru do jeskyně Piková dáma. Došlo k odřezání kovových součástí uzávěry. Jedná se již o druhé vloupání do jeskyně v Moravském krasu za poslední půlrok a o trestný čin.

Protože nebylo zjištěno zcizení materiálu, který mají jeskyňáři v jeskyni uložen, lze mít za to, že šlo o vloupání "dobrodruhů" za účelem nelegální prohlídky jeskyně.

Správa CHKO Moravský kras ihned požádala speleology o provizorní uzamčení jeskyně a následnou opravu, kterou provedl jeskyňář Béďa. Děkujeme.

Protože v červnu tohoto roku již došlo k pokusu o vloupání do Nové Amatérské jeskyně (viz článek zde z 12.8.2016) rovněž odřezáním kovových součástí uzávěry, usuzuje stráž přírody, že do Moravského krasu zajíždí parta dobrodruhů na nelegální exkurze uzavřených jeskyní, do kterých se vloupává.

Pokusíme se získat finanční prostředky z Programu péče o krajinu (PPK) z MŽP na opravy těch uzávěr jeskyní, které jsou v současnosti již poškozené nebo působením času a povětrnosti nekvalitní.

Ilustrační foto z kontroly jeskyně stráží přírody:

                             

9.10.2016 vložil: Tonda Tůma

UZAVŘENÍ MOSTU přes Říčku na Hádku

od 10.10.2016 do 31.12.2016

Od 10.10.2016 dojde k omezení silničního provozu na silnici Ochoz - Hostěnice, bude probíhat kompletní oprava mostu přes Říčku a úsek silnice v délce 220 m mezi lesními údolními cestami (mezi bývalými hájenkami) nebude průjezdný. Údaje o veřejné vyhlášce-uzávěry kominikace zde.

Objížďka: Ochoz - Líšeň - Slatina - Mokrá (21 km)

uzavírkové etapy:

I.             10.10.2016 - 10.12.2016 - úplně uzavřeno pro veškerou dopravu

II.            11.12.2016 - 15.12.2016 - pouze průjezd linkových autobusů

III.           15.12.2016 - 31.12.2016 - částečná uzavírka v místě mostu

Stráž přírody Moravského krasu upozorňuje, že používání lesní cesty motorovými vozidly do a z Hostěnic, resp. Mokré přes údolí Říčky okolo Kaprálova mlýna a rest. U jelena není povoleno a bude stráží přírody sledováno. Auta přistižená v údolí bez povolení budou pokutována nejen strážci, ale i PČR.

Most přes Říčku na Hádku před opravou:

                              

6.10.2016 vložil: Tonda Tůma

OTUŽILCI NA PUNKVĚ:

 info převzato  z: http://www.zimni-plavani.info/Kalend%C3%A1%C5%99.aspx

Slavnostní zahájení sezóny 2016 / 2017

68. Memoriál T. K. Divíška
36. Liškovu Punkvu

 

 

Pořadatel:

FIDES Brno - plavání

Datum:

2. října 2016 v 10:00

Místo konání:

Punkevní jeskyně v Moravském krasu, Blansko

Prezence:

označené místo u vestibulu hlavní budovy 8:30-9:15

Délka trati:

100 m, 300 m

Charak. trati:

stojatá voda

Ochrana přírody upozorňuje, že od hotelu Skalní mlýn k Punkevním jeskyním je vjezd motorových vozidel bez zvláštního povolení zakázán, protože je zde národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy. Auta v rezervaci např. u Punkevních jeskyní musí mít za předním sklem viditelně umístěnu povolenku k vjezdu. Stráž přírody bude akci sledovat.

29.9.2016 vložil: Tonda Tůma

Výlov rybníka Olšovec 2016

22.-23.10. tradiční výlov rybníka Olšovce.

Výlov znamená vypouštění rybníka a jeho vody nutně musí protéct přes jeskynní systém Rudické propadání - Býčí skála do řeky Svitavy.

Vypouštění začne ve čtvrtek 6.10.2016 a navýšené množství vody v Jedovnickém potoku nedovolí po dobu vypouštění jeskyňářům vstup do horizontálních chodeb jeskyně Rudické propadání. Ve vývěrové části v jeskyni Býčí skála by měl být vstup do horizontálních chodeb bez problémů kromě polosifonu UPBK.

S vypouštěním rybníka je spojena jedna menší nepříjemnost: voda obvykle strhne s sebou do jeskyně Rudické propadání a do navazující jeskyně Býčí skála několik větších ryb, které v podzemí uhynou a zahnívají na mělčinách, přičemž zápach z ryb je velmi nepříjemný. Rudičtí a býčiskalští speleologové tyto zbytky ryb vynášejí ven z jeskyně.

info o výlovu na: http://www.olsovec.cz/vylov-rybnika-olsovec

29.9.2016 vložil: Tonda Tůma

Rozhrabávají půdu v krasu. Kvůli kamenům.

Blanenský deník | 29.9.2016 | Rubrika: Blanensko/Aktuálně | Strana: 3 | Autor: SIMONA FEILHAUER | Téma: AOPK


Střední část Moravského krasu nebo lom v Rudici lákají hledače minerálů a různých kamenů. Někteří ale porušují zákon.


Blanensko – Různé minerály, zkameněliny nebo prostě hezké, vzácné či zajímavé kameny jsou lákavé pro sběratele. Někdy se pro ně ale vydávají do míst, kde je to zakázané. Například do rudického lomu Seč, kde se sice těží jen občas, ale je stále vedený jako aktivní.
Rudický lom je známý takzvanými geodami, což jsou kameny s dutinami vyplněnými krystaly. A ty jsou pro sběratele lákavé. „Výletníci sem chodívají. Do lomu by ale nikdo neměl vstupovat, protože je to platný dobývací prostor. Je to stejné, jako kdyby šel někdo například do míst, kde probíhá stavba,“ sdělil geolog a zároveň stráž přírody Moravského krasu Antonín Tůma.
Přímo tam ale přistihnou málokoho. „Žádné případy z poslední doby hlášené nemáme. Pokud někdo překoná ohrazení, hrozí mu v přestupkovém řízení pokuta až ve výši patnácti tisíc korun,“ uvedl mluvčí Českého báňského úřadu Bohuslav Machek.


Oblíbenou lokalitou hledačů je i střední část Moravského krasu. Problém je, že v národní přírodní rezervaci někdy chodí mimo značené cesty, což je zakázané. „Občas přistihneme takové, kteří rozhrabávají lesní půdu. Ti mohou na místě dostat pokutu od stráže přírody až do výše pěti tisíc korun. V závažnějších případech se může sankce ve správním řízení vyšplhat až na několik desítek tisíc korun,“ řekl Antonín Tůma.
Ještě častěji však stráž přírody v Moravském krasu řeší to, že si výletníci v rezervaci založí oheň. „Ty pokutujeme za to, že zanesli popelovinu do přírody a znehodnotili ji. Navíc hrozí riziko požáru,“ komentoval Tůma. Časté jsou také pokuty řidičům za odstavená auta na lesních nebo polních cestách v krasu.


Například Veronika Burdová si dává pozor na to, kde kameny hledá. „Sbírám je třeba u řeky. Přírodu bych kvůli tomu nikdy neničila. Kamínky sbírám pro radost, dávám je do květináčů nebo do akvária,“ řekla žena.
Stálou expozici minerálů je možné si prohlédnout například ve Vískách. Václav Stoupal mladší z muzea je přesvědčený, že v zakázaných lokalitách hledají nerosty hlavně lidé, kteří to dělají kvůli obchodu. „Nebojím se, že by se k nám takové kameny dostávaly. K nám chodí obvykle ti, kteří chtějí, abychom jim pomohli určit, co našli, nebo že nám nějaký minerál chtějí věnovat. Vždycky se ptáme, odkud minerál pochází. Ale kdyby byl z nějaké zakázané lokality, stejně by nám to dotyční neřekli,“ dodal Stoupal. Pokud je vzorek zajímavý, rádi ho v muzeu přijmou, aby sbírku rozšířili.

Foto popis| LOM V RUDICI. V lomu Seč se dají najít například takzvané geody. Jedná se ale o platný dobývací prostor, takže by tam neměl nikdo vstupovat. Kdo zákaz poruší, v přestupkovém řízení může dostat pokutu až ve výši patnácti tisíc korun.
Foto autor| Foto: Irena Brožová
Region| Jižní Morava

Převzato z: http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/rozhrabavaji-pudu-v-moravskem-krasu-kvuli-sberu-kamenu-20160928.html

                                                                                                   kopání v lese:

29.9.2016 převzal: Tonda Tůma

Geologická revize štol v Křtinském a Josefovském údolí

Mluvíme zde o štolách ražených někdy v 50. letech min. stol. za socialismu a již v té době nedokončených a opuštěných. Jedná se celkem o 4 poměrně krátké štoly nacházející se mimo cesty v národní přírodní rezervaci Býčí skála, takže k nim přístup není možný. 

Na základě podnětu, že ve štolách dochází k významným změnám, které mohou způsobit i změny na povrchu (ujíždění či borcení levého údolního svahu v širším prostoru Josefova), požádala Agentura ochrany přírody ČR - Správa CHKO Moravský kras Českou geologickou službu o provedení revizního průzkumu. Revizního proto, že štoly jsou již ČGS monitorovány a ČGS má štoly zdokumentovány jako významné geologické lokality.

V červnu 2016 byla Správě CHKO MK dodána zpráva z revizního ohledání geologické situace ve všech 4 štolách. Dvě štoly jsou zvláště nebezpečné, protože zachytily výraznou tektonickou poruchu s jílovitou výplní, která výrazně porušuje stabilitu skalních stěn. Dochází zde skutečně k řícení stropu těchto štol, ale pouze v relativně úzké zóně. Bylo potvrzeno, že zóna řícení je stále "živá", bortí se bloky zhruba o objemu 1m3. V nejbližších měsících lze očekávat zřícení dalšího bloku.

Mimo zmíněnou tektonickou poruchu byla potvrzena velmi dobrá stabilita stěn horninového masívu. Řícení se na povrchu neprojevuje. Obava z ujíždění celých částí údolního svahu se nepotvrdila.

              stráž přírody štoly sleduje                       úsek řícení, červené plochy jsou tektonické jíly                                        zaplavená část štoly

                         

15.9.2016 vložil: Tonda Tůma

Zpřístupnění jeskyně Koňská jáma (horní a spodní patro) pro veřejnost zamítnuto (zatím)

V měsíci srpnu 2016 zamítla Správa CHKO Moravský kras (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR) žádost o celoroční a každodenní zpřístupnění celé jeskyně Koňská jáma poblíž Kateřinské jeskyně v národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy formou speleologických exkurzí pro veřejnost.

Důvodem zamítnutí je ochrana krápníkové výzdoby spodního patra. Návštěvníci by se ve spodním patře museli plazit po sintrech a mezi menšími stalagmity, stalaktity, sintrovými hrázkami a okolo jeskynních perel. Vícečlenné skupiny návštěvníků by v malých rozměrech chodeb spodního patra byly průvodcem neuhlídatelné.

Vzhledem k zimování netopýrů by nemohl probíhat ani návštěvní provoz v horním patře minimálně během listopadu až března každého roku.

Žadatel podal proti rozhodnutí odvolání, které bude řešit územní odbor MŽP v Brně během podzimu.

          Horní patro: vstup do jeskyně               Horní patro: stůl z kamenů v kruhu na dně dómu                                Plazivkové spodní patro

                        

9.9.2016 vložil: Tonda Tůma

Dny otevřených  dveří Amatérské jeskyně 2016

 REZERVACE NA VŠECHNY VSTUPY OBSAZENY !!! JIŽ NEVOLEJTE. DĚKUJEME.

sobota 12.11.2016                 neděle 13.11.2016

sobota 26.11.2016                 neděle 27.11.2016

 

blíže na tomto webu v sekci "Pozvánky na akce"

Lom Skalka mezi Ochozem a Březinou odpočívá

Poslední činný lom na vápenec v CHKO Moravský kras

je monitorován strážci přírody. V minulosti těžařská společnost do lomu Skalka nelegálně navážela stavební odpady. Tuto záležitost šetří Česká inspekce životního prostředí.

V současnosti má těžba vápence přestávku a lom Skalka je v dočasném klidu. Ložisko vápence ve vymezeném dobývacím prostoru však jistě bude mít brzy svého těžaře. Na základě podezření, že do lomu opět někdo naváží odpad, provedli strážci důkladnou kontrolu celého lomu. Žádný nově navážený odpad nezjistili a nadále lom sledují. Vstup do činných lomů je vstup do pracovního prostoru (do dobývacího prostoru), platí zde báňské bezpečnostní předpisy a musíte mít souhlas těžaře.

Připomeňme si, že před několika lety definitivně skončila těžba vápence na lomu Malá dohoda u Holštejna vytěžením ložiska nerostné suroviny. Rozšíření tohoto ložiska ochrana přírody už nepovolila.

Kromě Skalky zůstává v CHKO Moravský kras aktivní pouze lom Seč v Rudici, kde je ložisko sklářských a slévárenských písků. Toto ložisko má v těžbě dlouhodobě přestávku, lom je v klidu a surovina není už několik let aktivněji těžena. Pouze výjimečně odtud nějaké auto písku odjede. Lom překrývá plocha dobývacího prostoru a chráněného ložiskového území, platí zde báňské přepisy a z hlediska těchto předpisů je vstup do lomu a třeba koupání v něm mírně řečeno nelegální, pokud není souhlas těžaře.

Foto: lom Skalka

                                      

30.8.2016 zapsal: Tonda Tůma

Půlmaraton Moravským krasem 2016

bude znamenat určitá omezení v Blansku a v oblasti Pustého žlebu.

Vážení hosté a návštěvníci Moravského krasu,

v sobotu 27. srpna 2016 se v Blansku uskuteční kulturně sportovní akce Půlmaraton Moravským krasem. Z důvodu konání této akce dojde k určitému dopravnímu omezení i v Moravském krasu. Od 16.00 hod. max. do 19.00 hod.  bude uzavřena silnice v Moravském krasu od slévárny po Skalní mlýn a dále komunikace v Pustém žlebu, a to z důvodu běžců na vozovce a technického zázemí pro běžce na vozovce. Proto prosíme návštěvníky, aby počítali s uzávěrkou vozovky a  v případě potřeby odjet akceptovali možnost opustit Moravský kras do 15.30 hod. Cyklisty prosíme od 15.00 nenajíždět do Pustého žlebu s cílem projet na Blansko přes Skalní mlýn.

Předem děkujeme za pochopení.

Bližší informace naleznete na www.pulmaratonbansko.com.

Tým Sportuj s námi,z.s.

 

Pokus o vloupání do Amatérské jeskyně

Dne 6.6.2016 podala Správa CHKO Moravský kras trestní oznámení na neznámého pachatele, který se pokusil o vloupání do Amatérské jeskyně přes uzávěru štoly U javora.

Došlo k poškození zámku a mříže, která představuje první překážku, kterou za pomoci nářadí pachatel/é překonal/i. Pachatel evidentně netušil, že ve štole následují další, tentokrát plné dveře, a ty již nepoškodil.

Ihned po zjištění pokusu o vloupání a poškození uzávěry jeskyně pracovníci Správy CHKO Moravský kras předali prostor vchodu do jeskyně policistům z PČR - Obvodní oddělení Blansko a ihned po ukončení ohledání místa následovalo zajištění a provedení opravy poškozené mříže a zámku.

Již delší dobu nebyl takovýto trestný čin vloupání do jeskyně v Moravském krasu proveden. Jeskyňáři a strážci, buďte pozorní !

                                                                   

12.8.2016 zapsal: Tonda Tůma

Kdo byl Vladimír Zábranský?

O kom píše kniha "Sbohem, sedmikrásky"?

Začneme Vladimírem Zábranským.

Především horolezec Moravského krasu, jehož pamětní desku najdete v Suchém žlebu na Býčím rohu alias Zábranského stěně. Jeho jméno nese také tzv. Zábranského cesta ve stěně Macochy, pojmenovaná na památku Vladimírovy tragické smrti.

Narodil se 20.7.1919 v Uherském Ostrohu. Horolezec, který jako první prostoupil Střední cestou s Adolfem Flekem skálu Svatého Jiří (dnes pro horolezení uzavřena).  Jeskyňář, který spolupracoval s Karlem Absolonem na průzkumu Kateřinské jeskyně. Člen sboru vedoucích a správního výboru Klubu českých turistů v Brně II. Zahynul na Býčím rohu při pokusu o prvovýstup 29.8.1943. Podle Františka Plška (v knize "Sbohem, sedmikrásky" str. 30) se s ním utrhl mech a při pádu přetrhlo konopné zteřelé lano. Přilby se tehdy nenosily, dynamická polyamidová lana nebyla ...

Kniha Sbohem, sedmikrásky vyšla vloni (2015)

a jde o komentovanou historii lezení (horolezení) v Moravském krasu. Sestavil Petr "Pok" Pokorný a vydal vlastním nákladem za finanční podpory dalších osob v prvním vydání v počtu 228 stran. Pěkně provedená kniha se spoustou zajímavých informací místního rázu. Znalec Krasu si v této knížce velmi dobře počte řadu zajímavých příhod. Strážcům přírody se možná můžou nad některou informací z meziválečného nebo časně poválečného období ježit vlasy, ale tehdy byl na ochranu přírody jiný pohled a jiné společenské vnímání. Doporučuji.

                                                               

10.8.2016 zapsal: Tonda Tůma

Zahloubení lomu Baldovec pod úroveň údolí Bílé vody

Těžební společnost těžící droby na stavební kámen v lomu Baldovec požádala úřady o povolení zahloubit těžbu pod úroveň údolní nivy.

Správa CHKO Moravský kras byla vyzvána k vyjádření k tomuto záměru.

Jedinou obavou ochrany přírody Moravského krasu je, aby zahloubený lom na sebe po ukončení těžby nestáhl povrchový tok Bílé vody, což by znamenalo nedotečení potoka do Amatérské jeskyně a vysušení dlouhého úseku koryta Bílé vody na delší dobu.

Hydrogeologické posudky tuto obavu vyvracejí, nicméně ochrana přírody požaduje dopředu připravit řešení situace, pokud by přece jenom nastala vinou člověka, tj. stažením potoka do lomu.

Proti záměru zahloubit lom a vlastně prodloužit těžbu kamene na další roky jsou i mnozí občané a spolky.

Veřejné projednání záměru "Dobývání stavebního kameniva v dobývacím prostoru Rozstání" (lom Baldovec) se bude konat v sále OÚ Rozstání dne 11.8.2016 v 16.00 hodin. Projednání je podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

5.8.2016 zapsal: Tonda Tůma

Seismická kontrola Ochozské jeskyně

Dne 6.5.2016 byl proveden odstřel v lomu Mokrá za účelem kontroly seismických účinků na krápníky Ochozské jeskyně. De facto šlo o zjištění, zda odstřel jeskyni nepoškodí.

Všechny odstřely prováděné v lomu Mokrá jsou monitorovány a zaznamenávány sesmickými měřidly. Je to už jen proto, aby byly ochráněny nemovitosti občanů Mokré a Hostěnic před předimenzovanými náložemi. Monitoring je nepřetržitý a měření nelze ošidit.

Plánovaný odstřel obvyklé a povolené velikosti nálože byl sledován jednak stálými stanicemi na povrchu a jednak přenosnými stanicemi, z nichž jedna byla umístěna na vstupu do Ochozské jeskyně a dvě uvnitř Ochozské jeskyně.

Dozor nad kontrolním monitoringem realizovaným specializovanou firmou placenou a.s. Českomoravský cement prováděli speleologové z ČSS ZO 6-11 Královopolská, inspektor Obvodního báňského úřadu pro kraj Jihomoravský a Zlínský, geolog AOPK ČR - Správy CHKO Moravský kras a 2 dobrovolní strážci CHKO Moravský kras.

Kromě vlastní kontroly síly náloží byly vybrány v jeskyni plochy s již dříve spadlými krápníčky - brčky pro pozorování jejich dalšího případného opadu.

Po odstřelu nebyl zjištěn jediný ulomený krápník, nespadlo jediné brčko. To je jistě pozitivní zpráva. Lze konstatovat, že opad krápníkových brček je v Ochozské jeskyni pozorován během posledních desetiletí, nicméně souvislost s odstřely v lomu Mokrá nebyla prokázána a máme za to, že neexistuje.

             

5.8.2016 zapsal: Tonda Tůma

 

Zpráva pro speleology - reklamace zámků bude vyřízena

Během měsíce srpna 2016 budou všechny "nové" zámky od jeskyní vyměněny.

"Nové" zámky bohužel měly rezavějící komponenty. Dojde k výměně celých zámků za jiné odolné proti korozi. Tedy doufejme!

5.8.2016 vložil: Tonda Tůma

Speleoferáta v jeskyni Lidomorna má rozuzlení (dočasné)

 

Dlouhé správní řízení vyústilo dne 1.7.2016 ve vydání rozhodnutí, kterým AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras nepovolila další existenci a provoz speleoferáty v jeskyni Lidomorna.

Hlavním důvodem je změna právního názoru ochrany přírody na výklad udělování výjimek ze zákonných zákazů chránících jeskyně podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Po většinu roku kromě letních měsíců jsou proti provozu speleoferáty také netopýráři.

Žadatel podal proti rozhodnutí odvolání, které bude řešit územní odbor MŽP v Brně během podzimu. Rozhodnutí tedy nenabylo právní moci a speleoferáta do konečného rozhodnutí nebude zatím odstraňována. Nesmí však být v provozu.

Je třeba zmínit, že povolení na zřízení a provoz speleoferáty bylo vydáno v roce 2012 do 31.12.2015 bez záruk na udělení dalšího povolení resp. na jeho prodloužení.

V povolení bylo tehdy jasně řečeno, cituji: "Platnost souhlasu je stanovena na 3 roky. To je doba, která umožní správnímu orgánu zhodnotit povolovanou činnost v jeskyni a zaujmout k ní aktuální stanovisko. Správní orgán vidí tuto dobu jako dostatečnou k rozvinutí povolované činnosti a přitom dostatečně krátkou, aby zabránil případně vznikajícím škodám na jeskyni." Doba platnosti uplynula, bylo zhodnoceno a zaujmuto aktuální stanovisko. Tečka. Nic více slíbeno nebylo. Každá investice přece musí být dopředu promyšlena a pojištěna. V tomto případě žadatel měl zvážit, jak velké prostředky vloží do aktivity, kterou má povolenu jen na 3 roky a u které netuší, zda mu po uplynutí lhůty bude dále povolena. Nelze přece podnikat s tím, že se kladný postoj úřadu k podnikatelskému záměru jen domýšlím. Vše musí být na papíře.

http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/lezeni-v-jeskyni-hladomorna-ochranari-vystavili-stop-atrakci-20160712.html

5.8.2016 zapsal: Tonda Tůma

Reakce stráže přírody Správy CHKO Moravský kras na přelepování malých státních znaků moravskými orlicemi

Vážení přátelé či příznivci Moravy,

přelepování českých lvů na malém státním znaku moravskými orlicemi je totální nesmysl a škoda času a financí.
Malý státní znak označující přírodní rezervace, přírodní památky a památné stromy je stanoven zákonem a úřady vždy zajistí, aby tam byl ten správný znak, tj. aby moravská orlice byla odstraněna. Je to s ochranáři naprosto zbytečná žabomyší válka, která v případě odcizení fotopasti strážcům Moravského krasu přešla do trestného činu šetřeného policií. Zbytečně.

Moravská orlice na cedulích v přírodě oslovuje jen několik málo návštěvníků přírody. My Moravané bychom měli mít zájem legálními prostředky posilovat ve veřejnosti povědomí o historické i současné zemi Morava v co nejširším možném měřítku. Tedy aby o Moravě vědělo co nejvíce lidí.

Jako příklad legální a vysoce efektivní cesty je umísťování informačních cedulí na hranice Moravy tak, jak to začali provádět nadšenci z Moravské národní obce viz http://pardubice.idnes.cz/chtej-rozsirit-vetsi-povedomi-o-morave-d9s-/pardubice-zpravy.aspx?c=A150216_2139911_pardubice-zpravy_jah. Každý v autě projíždějícím okolo takové cedule si přečte, že je nějaká Morava, případně si dokonce uloží do paměti, kdeže ta hranice Moravy v daném místě prochází.

Návrh:

Pokud bychom na dálnici D1 v místě hranice Moravy a Čech umístili po obou stranách podobnou, možná graficky lépe provedenou tabuli (tedy 2 kusy), pak by si informaci o Moravě odnášely po průjezdu zemskou hranicí stovky tisíc lidí. Neváhal bych jako Moravan na takovýto projekt poslat i několik stokorun. Umím si představit velkou tabuli s barevně provedenými znaky Moravy a Čech po stranách s krátkým textem "historická hranice Moravy" a "historická hranice Čech". Mnoho lidí by se divilo a ještě více poučilo.
                                                                    

Antonín Tůma
vedoucí stráže přírody Moravského krasu

5.8.2016

Sokoli se vrátili téměř po padesáti letech do Moravského krasu.

 

Po téměř padesáti letech se sokolům v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras podařilo úspěšně zahnízdit a vyvést mláďata. Původ rodičovského páru se nám nepodařilo určit. Samička má na pravé noze kroužek, bohužel nepodařilo se dostatečně rozeznat barvu. Možná žlutá nebo bílá. U samce kroužek nebyl zjištěn. Přesné ověření nebo okroužkování mláďat jsme se rozhodli neuskutečnit a to z důvodu zajištění co největšího klidu na hnízdišti. Nechtěli jsme jakkoliv riskovat a způsobit hnízdní neúspěch. Snad v příštím roce. Samotné pozorování začalo 6.3. V samotném hnízdě byly monitorovány tři mláďata, dva samečci a jedna samička a všichni úspěšně vyhnízdili.

Pro úspěšné hnízdění těchto kriticky ohrožených dravců je podstatné zajištění klidu na hnízdišti. Proto jsme se rozhodli k utajení lokality a i v tomto článku neuvádíme přesnější místo výskytu. Nechtěli jsme riskovat neúspěšné vyhnízdění sokolů. Moravský kras je znám svojí velkou frekvencí turistů a při zveřejnění lokality by mohlo dojít k nepřijatelnému rušení sokolů a tím i opuštění hnízda. Nebylo by v možnostech ochranářů plně uchránit klid hnízdiště při zvýšeném turistickém ruchu. A protože počítáme v příštím roce, že dojde k opětovnému zahnízdění sokolů, neuvažujeme ani v blízké budoucnosti pro veřejnost zveřejnit přesnou lokalitu výskytu sokola v Moravském krasu.

Považujeme za velký úspěch, že došlo k úspěšnému vyhnízdění. Pravděpodobně jde o jediné úspěšné potvrzené vyhnízdění sokola na jižní Moravě. A i z těchto důvodů patří velké poděkování všem, kteří se zasloužili o tento úspěch. Patří mezi ně jak zaměstnanci a dobrovolní strážci přírody AOPK ČR - Správy CHKO Moravský kras, tak i pomocníkům, kteří nám dobrovolně pomáhali.

                                               

             autor fotografií René Bedan

    

Zapsal 29.6.2016

Radovan Mezera

Zpráva ze strážní služby dne 20.3.2016

NPP Stránská skála – bylo potřeba zabezpečit vstup do Jezerní jeskyně. Uzávěra této jeskyně byla poškozena a vstup byl volně přístupný. Protože jeskyně je propasťovitá, bylo nebezpečí pádu a zranění případných zvědavců. Zároveň bylo potřeba zabránit případnému poškozování samotné jeskyně proti nelegálním návštěvníkům. Je potřeba zdůraznit, že násilné poškození uzávěry jeskyně je trestný čin vloupání.  

Kontrola ilegálních vjezdů aut do Údolí Říčky, úsek Kaprálův mlýn – Ranč u jelena. Účel kontroly je snížení počtu aut bez povolení, aby část údolí zůstávala v klidovém režimu. Cesta se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Moravský kras a platí zde zákon 114/92 Sb. § 26 odst. 1 písmeno c) o ochraně přírody a krajiny. Je zakázáno na celém území vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu. Pokuta uložená na místě může činit až 5000,- Kč. 


Kontrola televizního štábu v jeskyni Býčí skála. Členové štábu byli povinni během natáčení dalšího dílu  "Podzemní Čechy" dodržovat podmínky ochrany přírody. Konkrétně nerušení netopýrů. Musím podotknout, že jednání se štábem bylo korektní, zvláště s RNDr. Václavem Cílkem, moderátorem tohoto pořadu.

Posledním zajímavým úkolem byla kontrola východní stěny propasti Macocha ( pohledem od horního můstku Macochy). Dostali jsme informaci o umístění lana ve stěně bez platného povolení. Po kontrole stěny v rámci bezpečných možností nebylo lano zjištěno.
Strážní služby se zúčastnili čtyři strážci.

Zapsal 12.5.2016  Radovan Mezera

 

Výroční zpráva Správy CHKO Moravský kras za rok 2015 je k přečtení

na odkazu:

http://moravskykras.ochranaprirody.cz/res/archive/276/034240.pdf?seek=1459255731

Je tam slušný přehled činnosti Správy za uplynulý rok. Všimněte si např. výměny uzávěr jeskyně Býčí skála nebo počtu brigád různých firem na úklidu odpadků.

Vložil: Tonda

Neformální speleologická skupina při Správě CHKO Moravský kras

se představuje

Na Správě CHKO Moravský kras se vždy pohybovala a pohybuje skupina osob, kteří jsou pověřováni plněním služebních úkolů v jeskyních. Jde o zaměstnance AOPK ČR a v posledních několika málo letech také o některé vybrané dobrovolné strážce přírody a spolupracovníky Správy CHKO MK. Tato skupina osob nemá žádné označení či pojmenování a není nijak organizována krom zadávání profesních úkolů a krom jejich bezpečnostních školení a školení z pravidel chování osob v jeskyních. Sledován je také zdravotní stav "členů".

Za členy lze považovat: geologa Správy, zoologa Správy, vodaře Správy, vedoucího Správy a lesáka Správy (v případě zájmu nejsou vyloučeni ani jiní zaměstnanci AOPK ČR) a dále ty strážce přírody a spolupracovníky Správy CHKO MK, kteří mají zájem o jeskyně. Určitý dohled a zodpovědnost nad skupinou má geolog Správy (RNDr. Antonín Tůma), který je pověřen vedením agendy jeskyní.

Oprávnění k vedení akce v jeskyni mají pouze ti členové skupiny, kteří mají za sebou určitou speleologickou praxi, znají pravidla chování osob v jeskyních (byli proškoleni) a splňují podmínky interní bezpečnostní směrnice včetně školení pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou. Oprávnění je určováno zadáváním služebních úkolů v hierarchii nadřízený - podřízený vždy pro konkrétní jeskyni s ohledem na speleologickou praxi a zkušenosti. Někteří členové prochází každoročně školením i z jednolanové techniky.

Hlavní činnosti členů skupiny: kontroly stavu jeskyně a kontroly plnění podmínek vydaných rozhodnutí pro jeskyně, dokumentace, sledování bioty jeskyní, odběry vzorků a doprovod osob z výzkumných institucí, provádění specializovaných exkurzí s odborným výkladem. Dobrovolní strážci se specializují na úklid jeskyní a na čištění a umývání krápníků.

Z dobrovolných strážců k dnešnímu dni vedením akcí téměř pro jakoukoliv jeskyni vyjma jeskyní s jednolanovou technikou jsou pověřováni pouze: Radovan Mezera, Lišák a Filip Chalupka. Můžete se s nimi setkat při vedení exkurze jak na povrchu, tak i v podzemí. Tento rok je čeká vedení vstupů při Dnech otevřených dveří Amatérské jeskyně v měsíci listopadu. Z pracovníků AOPK ČR akce vedou pro všechny jeskyně Tonda Tůma a Kocour, pro menší jeskyně Eva Gruberová, na lokality s biotou Mirek Kovařík. Tento přehled může doznávat aktuálních změn.

Je dobré vzájemně mezi jeskyňáři o sobě vědět. Speleologická záchranná služba by měla mít alespoň základní povědomost o skupinách osob, které se v jeskyních Moravského krasu pohybují. Že tu jsou jeskyňáři ze Správy CHKO Moravský kras (byť to nejsou jeskyňáři kopající a bádající), že např. do Nové Amatérské jeskyně chodí samostatně skupina z ČHMÚ (vede Standa Lejska), do jeskyně Pustožlebské Zazděné chodí lidé z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR (měřící přístroje na pohyb horninových bloků).

Neformální speleologická skupina Správy CHKO MK se kromě své profesní bezpečnostní směrnice řídí také bezpečnostní směrnicí České speleologické společnosti a její členové Tonda a Filip se zájmem uplynulou sobotu na Speleofóru vyslechli přednášku Petra Poláka ze SZS ČSS o bezpečnosti v jeskyních. Členů SZS si velmi vážíme a Správa CHKO MK jim umožňuje podle svých možností bezproblémová školení a praktické tréninky v přírodě.

27.4.2016 zapsal: Tonda Tůma

                        

                                                       

Speleoferáta v jeskyni Lidomorna - ještě není rozhodnuto

Aktuálně jsou všechny podklady pro vydání rozhodnutí součástí spisu. V této chvíli se čeká už pouze na vyjádření právníků k výkladu § 10 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody.

Musíme si uvědomit, že paragrafem 10 se řídí v jeskyních kromě jejich zpřístupňování veřejnosti (třeba speleoferátou) také celá speleologická činnost a jiné další výzkumné činnosti. Podle § 10 se řídí i otvírání závrtů. Podívejme se na jeskyně a závrty podle případu "Lidomorna" očima stěžovatele, který jeskyni Lidomornu stavbou speleoferáty označil za zničenou (stížnost šla na ČIŽP a MŽP). Co by asi řekl tentýž člověk po prohlídce mnohých jiných jeskyní a závrtů v ČR? Myslíte si, že zákon má jiné oči na jeskyni bez uzávěry (Lidomornu) a jiné oči na jeskyni schovanou za uzávěrou? Budeme se muset všichni v krasových oblastech zamyslet ...

Možná bude nutno se zamyslet nad každou jeskyní, co v ní bylo povoleno a je legální a co nikoliv ...

Postup používání § 10, který nyní prochází na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR právním přehodnocováním, se pravděpodobně může odrazit na postupy používané pracovišti AOPK ČR (Správy CHKO) v celé ČR.

20.4.2016 zapsal: Tonda Tůma

Zpráva pro speleology: probíhá reklamace zámků od uzávěr jeskyní

Zatím prosíme o strpení, celá věc je řešena, budete včas informováni.

Po předchozí domluvě je možno problémový zámek vyměnit za náhradní.

P.S. Došlo k trestnému činu vloupání do jeskyně Jezerní na Stránské skále a k totálnímu zničení její uzávěry. V této chvíli AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras zajistila výrobu a umístění nové uzávěry.

20.4.2016 zapsal: Tonda Tůma

obě foto nová uzávěra jeskyně Jezerní:

                       celkový pohled na novou uzávěru                            detail na otvor pro odemykání, pod ním deska proti vhazování odpadků

                                                                  

 

Policie ČR začíná hlídat Moravský kras

 

Upozorňujeme všechny návštěvníky Moravského krasu, dále všechny myslivce, jeskyňáře, horolezce a chataře, že Policie ČR uzavřela s AOPK ČR - Správou CHKO Moravský kras dohodu o spolupráci v hlídkování v terénu. PČR si bude všímat vykrádání chat a aut a ilegálních vjezdů aut do přírody, neopomine i ilegální rozdělávání ohňů.

Tzn., že policejní čtyřkolku můžete potkat v podstatě kdekoliv, nicméně přednostně bude zajíždět na louky a na okraje lesů, kde se vyskytuje navážení odpadů. To je  hlavní důvod celé akce.

PČR dohlédne také na chaty v přírodě, to platí hlavně pro jeskyňářské chaty. Bude kontrolovat průjezd aut v Pustém a Suchém žlebu. Zajede i k horolezeckým terénům.

Překontrolujte si svoje povolení na vjezd Vašeho auta do CHKO mimo silnice a místní komunikace a jeho platnost. Podejte si žádosti o nová povolení.

podívejte se na http://moravskykras.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/moravsky-kras-pomohou-chranit-policiste/

20.4.2016 zapsal: Tonda Tůma

Správa CHKO Moravský kras DĚKUJE všem účastníkům úklidových brigád

realizovaných v měsíci dubnu 2016 !

Jako každý rok, tak i letos se uklízel Moravský kras od odpadků v rámci akce Ukliďme svět - ukliďme Česko.

Hlavní akce proběhla v sobotu 16.4. 2016.

Zúčastnili se jeskyňáři, hasiči, skauti, žáci ZŠ, studenti SŠ a gymnázií, děti z DDM a přátelé Moravského krasu. Také pochopitelně strážci přírody.

Akci sponzorovali poskytnutím kontejnerů: ŠLP Křtiny, LČR - LS Černá Hora, Město Blansko.

Pytle poskytla spol. AVE CZ, ČSOP a Pstruhařství Skalní Mlýn.

Na jihu Krasu se vysbíral kontejner, ve středu Krasu kontejner a na severu Krasu kontejner odpadků. Celkově je odpadků méně. Lze konstatovat, že odpadky v lesích ubývají, odpadky podél silnic mají setrvalý stav, odpady většího objemu mají setrvalý stav především na úseku silnice u Brna mezi Líšní a Ochozem (zejména nábytek a elektrospotřebiče).

Speciální brigáda probíhala na Červeném kopci v Brně pod taktovkou MČ Brno - střed, zde za strážce pomáhala se svými lidmi naše kamarádka Kamila.

Speciální brigáda probíhala také na Stránské skále v Brně, zde akci vedl náš strážce Jaroslav.

Další speciální brigáda probíhala v údolí řeky Oslavy pod taktovkou T.O. Podkova, zde jsme poskytli pytle prostřednictvím našeho strážce Dana.

Agentura ochrany přírody - Správa CHKO Moravský kras všem brigádníkům děkuje. PŘÍRODA DĚKUJE !

20.4.2016 zapsal: Tonda Tůma

foto: čtyřkolky čekají na pokyny ke svozu odpadu      foto: kontejnery u Kateřinské jeskyně                         foto: uklízeči z údolí řeky Oslavy

       

 

další foto viz http://www.slpkrtiny.cz/slp-krtiny/aktuality/uklid-moravskeho-krasu-a9527280

http://jiznimorava.ochranaprirody.cz/aktuality/24-rocnik-uklidu-moravskeho-krasu/

Jeskyně Lidomorna a feráta Lidomorna ve světle práva

Jeskyně Lidomorna je součástí Přírodní rezervace Bílá voda a vstup do jeskyní v této přírodní rezervaci je jen na písemné povolení ochrany přírody. Faktem je, že k jeskyni vede turistická značka a jeskyně nemá uzávěru. Velká většina lidí o nutnosti mít pro vstup do jeskyně povolení nic neví a do jeskyně vstupuje. Takovýchto jeskyní bez uzávěry u turistické cesty je v Moravském krasu více a postupně jsou pro turisty uvolňovány. Např. v Přírodní rezervaci Údolí Říčky můžete bez omezení vstoupit do jeskyně Pekárna a jeskyně Švédův stůl. Při nejbližší změně vyhlášky PR Bílá voda může Správa CHKO Moravský kras omezení vstupu pro Lidomornu zrušit. O takovýchto jeskyních hovořme jako o volně přístupných jeskyních a vstup do nich je na vlastní nebezpečí. Zatím je jich velmi málo, můžem ještě vzpomenout na Čertovu branku, na Kostelík a Jáchymku - všechny jsou volně přístupné jen průchodem jeskyní po značené cestě, odbočky z průchodu jeskyní už volně přístupné nejsou. Otázka: Má mít každý vchod do jeskyně uzávěru? Kdysi dávno Lidomorna měla vchod zazděný, co kdyby Lidomorna kvůli ochraně před odpadky a proti rušení netopýrů dostala velkou mříž? Ještě v jeskyni nebyli na ilegální návštěvě sprejeři, ale ohýnky v jeskyni občas někdo rozdělává, a to netopýrům nezpochybnitelně vadí!

Pak jsou tady jeskyně zpřístupněné pro veřejnost. To jsou většinou jeskyně, kde provozovatel na základě povolení ochrany přírody provedl nějaké úpravy jeskyně či zásahy do dochovaného prostředí jeskyně. Ale nemusel by zásah do jeskyně provést, nicméně vždy to jsou jeskyně, kde někdo nese odpovědnost za bezpečnost návštěvníků (a říkáme mu provozovatel jeskyně). V tomto okamžiku provozovatel dává hlavu na špalek, co kdyby se návštěvníkovi něco stalo, a nechává si za vstup zaplatit. Provozovatel veřejnosti přístupné jeskyně podléhá po bezpečnostní stránce příslušnému báňskému úřadu a vůči "baňáku" má řadu povinností spojených s náklady na provoz. A jsme znovu u toho, že pak platíme do jeskyně vstupné samozřejmě navýšené o příslušnou "podnikatelskou" část. To je ta komerční stránka i v případě Lidomorny. Neznám v ČR jeskyni zpřístupněnou pro veřejnost, kde by jste neplatili vstupné. 

Lidomorna byla do 31.12.2015 veřejnosti zpřístupněnou jeskyní po trase speleoferáty. Pouze se nedostala do provozu, byla koncem roku 2015 k provozu pouze připravena. Provozovatel měl všechna platná povolení (jak ukázala šetření), které náš právní řád vyžaduje. Tzn. výjimku a souhlas od ochrany přírody a oprávnění od báňského úřadu včetně stanovení odborného báňského dohledu. Ochrana přírody si v povolení stanovila podmínky pro provoz jeskyně (speleoferáty) tak, aby v jeskyni byl pořádek (někdo musí jeskyni uklidit po neukázněných nelegálních návštěvnících, relativně nedávno i po bezdomovci), aby nebyli rušeni netopýři (čili určitou dobu v zimě neměla být feráta v provozu) a aby nebyla poškozena sintrová výzdoba na stěnách jeskyně (trasa feráty se jim vyhýbá). Podmínky si stanovila i Obec Holštejn a šlo především o místa pro parkování a o klid v okolí obce. Provozovateli nebylo dovoleno pořádat v okolí jeskyně jakékoliv doprovodné akce. Prostě přijít, prolézt, prohlédnout a odejít. Platnost povolení od ochranářů byla na 3 roky, aby se mohly vyhodnotit všechny vlivy provozu jeskyně (feráty) na přírodu, obec a její okolí. K tomu všemu musel být určený provozovatel, aby bylo koho postihnout v případě neplnění podmínek. Proto nemohla být feráta zcela volně přístupná veřejnosti bez doprovodu provozovatele podobně jako jsou zdarma volně přístupné feráty v Alpách.

Proč ochranáři výjimku ze zákona pro stavbu feráty v jeskyni Lidomorna vůbec udělili? Proč Lidomornu zpřístupnili pro veřejnost? Každé úřední rozhodnutí musí mít část "zdůvodnění" a SCHKO MK hodnotila zřízení a provoz feráty v jeskyni Lidomorna s ohledem na skutečnost, že zde byl proveden biospeleologický průzkum s kladným výsledkem pro realizaci zpřístupnění formou jeskynní speleoferáty, a také s ohledem, že se v jeskyni nenachází významné zimoviště netopýrů a nejsou zde sintrové výzdoby, které by bylo možné zničit, pokud se jim trasa speleoferáty vyhne. SCHKO MK ve svém rozhodnutí rovněž zohlednila fakt, že již delší dobu část veřejnosti projevuje zájem navštěvovat v České republice jeskyně, které nejsou zpřístupněné tradičním způsobem (neupravené jeskyně). Tento zájem a tlak vede konkrétně v Moravském krasu k nelegálním exkurzím do lokalit, kde ochrana přírody z důvodu ochrany minerálních výplní jeskyní nebo z důvodu ochrany zimujících netopýrů exkurze vylučuje. V tomto případě SCHKO MK věc vyhodnotila tak, že v zájmu ochrany přírody je žádoucí tlak veřejnosti na návštěvnost jeskyní směřovat do lokalit, kde nemůže docházet např. k poškozování bohaté krápníkové výzdoby nebo k významnému rušení zvláště chráněných druhů živočichů (netopýrů), což je případ jeskyně Lidomorny. Zpřístupnění Lidomorny pro požadovanou aktivitu tak mělo snížit nelegální činnosti v jiných přírodně hodnotnějších lokalitách nacházejících se v CHKO Moravský kras.

Nové správní řízení ve věci dalšího provozu feráty v jeskyni Lidomorna zatím ještě není ukončeno. Správní orgán zvažuje skutečně všechny názory na věc a zabývá se každým vyjádřením účastníků řízení. Dokonce si všímá i aktivit mimo správní řízení, jako byla petice v obci Holštejn.

                                                            

11.3.2016 napsal: Tonda Tůma

 

Jarní úklid přírody 2016 se blíží

Každoroční úklid Moravského krasu a akce Ukliďme Česko

Pro všechny zájemce, kteří chtějí pomoci přírodě a uklidit odpad po svých neukázněných spoluobčanech, je už stanoven termín úklidové akce na 16.4. 2016.

Samozřejmě lze úklid libovolného místa v přírodě provést i mimo generální termín, domlouvejte se buď se správci zvláště chráněných území, nebo s obecními úřady.

Brigáda - úklid Moravského krasu je organizován pro skupiny osob, které se přihlásí v předstihu na Správě CHKO Moravský kras. Těmto skupinám je pak přidělen úkol a obvykle i pytle na odpad. Správa CHKO zajišťuje odvoz vysbíraného odpadu. Rukavice a reflexní vesty (pro práce podél silnic) si účastníci přinesou svoje. Individuální zájemci nemohou být zapojeni vzhledem k rozsahu akce (cca 300 osob). Skupiny se hlásí přímo na Správu CHKO MK nebo přes http://www.UklidmeCesko.cz/event/12032/.

Především individuálním zájemcům doporučujeme přihlásit se na některou akci inzerovanou na webu http://www.uklidmecesko.cz/, zejména potřebujeme pomoci v Brně s velkou nelegální skládkou na Červeném kopci v okolí národní přírodní památky. Brigádu zde organizuje naše spolupracovnice Kamila a informace naleznete na http://www.uklidmecesko.cz/event/11907/.

Ukliďme Česko, velká akce, nadšení, tradice - a hlavně je pořád co z přírody uklízet. Je na zamyšlení, zda v systému odpadového hospodářství nejsou nějaké mezery, zda by nebylo možno něco vylepšit. Možná jsou nějaké mezery v ekologické výchově na školách, nevím. V každém případě je tu důvod, aby prudiči z ochrany přírody zvaní strážci stále fungovali a aby je veřejnost podporovala. Stráž přírody v Moravském krasu šetří aktuálně 3 nelegální skládky v lese, kde se snad podaří původce vypátrat. Podáme o tom veřejnosti zprávu.

10.3.2016 vložil: Tonda Tůma

Nový pramen, krátký povrchový tok a ponor v závrtu vjv. od Šošůvky

Ve čtvrtek 25.2.2016 při kontrole stavu závrtů pod Šošůvkou byl stráží přírody mezi prameništěm Na Troubkách a ponorem U Trojičky zjištěn poměrně vydatný pramen vody uprostřed louky. Není to zde nic divného, prameniště Na Troubkách sahá od zastřešené studánky cca 200 m po spádnici a podle vydatnosti hydrologické situace zamokřuje v tomto prostoru louky svahů Strážné (585 m.n.m.).

Pramen vznikl v drobách a po krátkém povrchovém úseku po přetečení hranice drob a vápenců mizí v ponorovém závrtu vzniklém již na vápencích. Pro přesné určení hornin pod hlínami by však bylo potřebné provést alespoň ruční vrty. Je pravděpodobné, že pramen zde již v minulosti existoval v rámci zamokření louky, nebyl však tak vydatný a soustředěný, jako nyní.

Pramen je velmi dobře vidět v posečené louce, vytváří zřetelnou studánku s odtokem do níže položeného závrtu. Povrchový tok má délku cca 15 m, v závrtu se vytvořilo malé jezírko asi do třetiny jeho hloubky a ponor-závrt stačí v této chvíli veškerou vodu z pramene odvádět do podzemí.

Závrty pod Šošůvkou již dříve strážci ohraničili kůly s reflexní barvou na jejich vrcholu, aby do nich nespadla zemědělská technika nebo nebyly rozorány či zavezeny. Totéž bude nyní provedeno i s novým pramenem jako ochrana před rozježdění traktory.

Blíže viz nekvalitní foto provedené za soumraku.

                                                                              

26.2.2016 zapsal: Tonda Tůma

Speleoferáta Lidomorna v únoru 2016 a jeskyně V lomu Velká dohoda

Kontroverzní kauza lezecké trasy v jeskyni Lidomorna bude mít dílčí rozuzlení až v březnu vydáním rozhodnutí AOPK ČR - Správy CHKO Moravský kras. Dílčí proto, že lze očekávat podání odvolání té strany, která nebude s rozhodnutím spokojena. Potom bude v odvolacím řízení rozhodovat MŽP - územní odbor v Brně. Ale nepředbíhejme. Zatím proběhlo v jeskyni šetření ČIŽP a na pokyn MŽP také šetření komise AOPK ČR z Prahy.

Do správního řízení se přihlásil a dodal svoje stanovisko pouze jeden zapsaný spolek (Moravský speleologický klub), další dvě organizace možnost zapojit se do řízení nevyužily (ČESON a ČSS - předsednictvo). Do konce února jsou očekávána stanoviska Obce Holštejn a Ústavu biologie obratlovců ČSAV (ve věci netopýrů).

Další informace si přečtěte na:

http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/lanove-centrum-v-hladomorne-lunapark-v-jeskyni-kritizuji-atrakci-jeji-odpurci-20160127.html

http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/sepsali-petici-proti-lezeckym-atrakcim-v-jeskyni-hladomorna-20160220.html

a fotky: http://js78.rajce.idnes.cz/Speleoferata_aneb_pribeh_jeskyne_znicene_za_souhlasu_Spravy_chranene_krajinne_oblasti/

Z provedených šetření lze vyhodnotit, že v jeskyni nebylo kopáno, stříleno ani jinak trvale a nevratně změněna morfologie jeskyně, nebyly poškozeny či zničeny sintry, nebylo změněno klima jeskyně, krasové procesy, biota jeskyně nedoznala újmy. Technické prvky jsou demontovatelné a odstranitelné, vrty do skály pro kotvení jsou snadno sanovatelné. To je zatím vše.

Velká dohoda

http://www.velkadohoda-moravskykras.cz/

V tisku se objevila zpráva o záměru zpřístupnit pro veřejnost jednu ze čtyř samostatných částí jeskyně V lomu Velká dohoda - jeskyně Horizont.

http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/u-lipovce-planuji-zpristupnit-jeskyni-v-tajemnem-krasovem-labyrintu-20160217.html

Můžeme povrdit, že žádost byla oficiálně včera podána a bylo zahájeno ve věci správní řízení.

23.2.2016 vložil: Tonda Tůma

Pracuje se na nové vyhlášce CHKO Moravský kras

Šance na upřesnění hranice, možnost změny zonace, nový plán péče.

CHKO Moravský kras má stále platnou vyhlášku z roku 1956, změněnou pouze v roce 1958, kdy byl z CHKO vyřazen prostor vápenců určených k těžbě ve velkolomech Mokrá. Dobývací prostor Mokrá nyní kopíruje hranici CHKO, někde ji i mírně překračuje do CHKO. Evidované ložisko vápenců však zasahuje do hlouby CHKO až na hranice PR Údolí Říčky. To představuje možnost problému v daleké budoucnosti a není vůbec jednoduché ložisko z evidence státních zásob nerostných surovin vymazat.

Od roku 1956 se hranice CHKO na mnoha místech změnila: lesní cesty zarostly nebo vznikly nové, silnice se napřímila, hranice pozemků se zpřesnily. Proto je potřeba provést zpřesňující zákresy hranice CHKO do moderní mapy. Je tu možnost některé tehdy "zapomenuté" krasové jevy nebo cenné přírodní biotopy do CHKO nyní přibrat. Taková PR Zadní Hády nebo stráň velkých škrapů od Harbech na Jedovnice. Bude se však muset jednat s vlatníky pozemků, bez nich "anexe" není možná.

Málokdo ví, že CHKO Moravský kras je nyní rozdělená do 3 zón ochrany. Nejsou vyznačeny v terénu a týkají se především omezení staveb a hospodaření. Tak např. v nejpřísnější 1. zóně není možno hnojit nebo povolovat nové stavby. 1. zóna je především nad půdorysy jeskyní a okolo závrtů a ponorů. Dlouholeté výzkumy specialistů na krasové vody jsou nyní zužitkovávány ve zdůvodňovací argumentaci. Nová vyhláška počítá ještě se 4. zónou, která má "nejslabší" pravidla ochrany a týkala by se zastavěných a zastavitelných území obcí (některá "nejmladší" CHKO už 4 zóny mají). V případě zpřísnění zóny se bude muset jednat s vlatníky pozemků, protože zpřísněnou ochranou budou omezováni v hospodaření. Zde proběhne řeč o finanční náhradě za hospodářskou ztrátu - tzv. újmu.

Na novou vyhlášku naváže i nový plán péče o CHKO, který stanovuje jakási regulativa, podle kterých ochrana přírody po dobu platnosti (10 let) plánu péče postupuje, utrácí státní peníze a rozhoduje. Mluví se zde např. kde a jak rozvoj rekreace, sportovních a zážitkových aktivit, speleologie, horolezectví. Stanovuje zásady pro lesní, zemědělské a vodní hospodaření. Kde a za co utrácet státní peníze určené na péči o území (např. pastva, odstraňování invazních druhů rostlin, uzávěry jeskyní, odstraňování ilegálních skládek odpadů apod.).

Nová vyhláška CHKO bude mít i tzv. bližší ochranné podmínky tak, jak je mají vyhlášky třeba rezervací. Tam se stanovuje, jakou činnost je možno provádět jen na souhlas ochrany přírody. Je to na písemný souhlas vydávaný ve správním řízení.

Na přípravě vyhlášky, map hranic, map nové zonace a plánu péče se na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR - Správě CHKO Moravský kras intenzívně pracuje, vše ještě bude procházet připomínkovým řízením a schválení lze čekat v horizontu 5 let, takže doufejme před rok 2020.

                                                        

                                   

9.2.2016 vložil: Tonda Tůma

 

CHKO Moravský kras šedesátiletá

1956 - 2016

V tomto roce proběhnou nějaké drobné akce u příležitosti 60. narozenin vyhlášení CHKO Moravský kras. Budeme včas informovat.

Od 1.9.2016 bude možné provádět rezervace na mimořádné Dny otevřených dveří Amatérské jeskyně 2016 na tzv. Ministerskou trasu pro termíny víkendových vstupů v měsíci listopadu. Bude upřesněno pozvánkou.

Výročí je příležitostí hodnotit, pochválit i pohanět.

Připomněl bych v souvislosti s probíhající kauzou speleoferáty v jeskyni Lidomorna jinou kauzu, kterou lze zhodnotit nyní s odstupem let.

Tou kauzou byla stavba lanovky od Punkevních jeskyní na chatu Macocha. Stavba v národní přírodní rezervaci! Spousta kritiků. Obviňování. Vyšetřování. Média. Proč lidi vozit lanovkou? Ať jdou pěšky po Salmově stezce nebo ať rezervaci objedou auty a autobusy od Skalního mlýna přes Lažánky a okraj Vilémovic na Macochu. Komerční aktivita v národní rezervaci! V rezervaci se betonovalo, padla pokuta za spadlé nosné lano lanovky do kytek, kácelo se pro příjezd techniky na hranu skal, kde se stavěla koncová stanice lanovky. Těch pro a proti bylo tenkrát opravdu hodně a výsledek dnes? Každý znalý situace si odpoví sám, případně zavzpomíná. Cíl Správy CHKO Moravský kras - neomezit návštěvnost Punkevních jeskyní a Macochy, nezhoršit životní prostředí obyvatelům Lažánek zvýšenými průjezdy aut a přitom uzavřít Pustý a Suchý žleb pro dopravu - byl splněn. Touto připomínkou v žádném případě nedávám rovnítko mezi oběma kauzami, jsou velmi odlišné, i když v něčem podobné.  

 

                      

 

4.2.2016 vložil: Tonda Tůma

Vydaná rozhodnutí ochranářů v Moravském krasu pro neživou přírodu

v číslech – 2013-leden 2016

Rozhodnutí ve věcech ochrany přírody na území CHKO Moravský kras vydává AOPK ČR, Regionální pracoviště Jižní Morava, oddělení Správa CHKO Moravský kras ve správním řízení. Kromě žadatele, vlastníka dotčeného pozemku a obce dotčeného katastru se do řízení mohou přihlásit i spolky, které mají ochranu přírody jako jednu z hlavních činností a dopředu si požádaly na období vždy 1 roku být informovány o všech zahajovaných řízeních ve svém zájmovém území a ve věci svého zájmu.

Všechny zde zmiňované správní akty se vydávají podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

 

vydané výjimky pro vjezdy aut, sport, speleokongres, vstupy do NPR a jiné (počty dokumentů, nikoliv počet subjektů)

skály, horolezectví – počet vydaných dokumentů (na 10 let)

vydané výjimky pro jeskyně – počet dokumentů na změny jeskyně §10odst.2 (na 5 let)

vydané výjimky pro jeskyně – počet lokalit (jeskyně, závrty) na změny jeskyně §10odst.2 (na 5 let)

2013

9

 

10

16

2014

2

 

4

5

2015

12

1

3

3

leden 2016

 

opatření obecné povahy

3

3

 

Komentář k tabulce:

Výjimky pro vjezdy aut se nahromadí při vypršení platnosti dřívějších povolení k vjezdu. Vydávají se zejména pro vlastníky nemovitostí. V roce 2015 bylo vydáno větší množství výjimek vlastníkům chat v údolí Říčky. V roce 2016 lze očekávat další nárůst výjimek pro auta v souvislosti zapojení PČR do kontrol přírody.

Horolezci mají svoje terény povolené dlouhodobě. V roce 2015 a v lednu 2016 byla obnovena povolení pro terény v NPP Rudické propadání, NPP Stránská skála, NPR Vývěry Punkvy a NPR Býčí skála s platností na 10 let.

Jeskyňáři dostávají povolení pro výzkum jeskyní a výjimky na poškození a změny jeskyně za účelem výzkumu obvykle na 5 let. Nahromadění většího počtu dokumentů a lokalit znamená vypršení platnosti povolení vícera speleologických skupin a často jde o prodloužení povolení na tradičních lokalitách. Menší čísla signalizují zcela nové lokality.

Správní řízení se zahajují na žádost nebo z moci úřední. Na vydání souhlasu, povolení či výjimky není právní nárok. Pro činnost v jeskyních je navíc nutné splňovat odbornost dle požadované činnosti. V případě zpřístupňování jeskyní pro veřejnost je v řízení dotčeným orgánem státní správy příslušný obvodní báňský úřad.

                                                               

2.2.2016 vložil: Tonda Tůma

Speleoalpinismus a školení krasových strážců

Speleoalpinismus je samostatná lezecká disciplína. Ve speleoalpinismu se užívá lano jako výstupový, sestupový i jistící prvek, protože podzemní terén neumožňuje bezpečný výstup klasickou horolezeckou technikou. V této disciplíně se používá jiné lano, než mají klasičtí horolezci. Je to statické lano a užívá se pro jeho pevnost a minimální pružnost. (FRANK a KUBLÁK, 2007)

Jednolanová technika (SRT=single rope technice) - SRT je metoda pro sestup a výstup po jednom laně ve vertikálních prostorách. Trasa lana je odkláněná od ostrých hran pomocí mezikotvení (přepínka) a jediné lano představuje zásadní nosný prvek pro lezce. (Podzemí [online]. 2007 [cit. 2016-01-28]. Dostupné z: http://www.podzemi.net/jednolanova-technika/)

Pomůcky pro výstup a sestup po laně

  • Sedací postroj speleologického typu
  • Maticová karabina tvaru D pro uzamknutí centrální spojovacího kotevního bodu
  • Dvě textilní odsedávací smyčky (odsedávky) s karabinami na konci, připojené do centrálního kotevního bodu.
  • Výstupový blokant ruční – Jümar
  • Popruh se stupačkou (pedál) ke stoupání pomocí ručního blokantu
  • Karabinu (Maillon), která bude spojovat ruční blokant s pedálem
  • Výstupový blokant hrudní - Croll
  • Ramenní popruh pro upevnění hrudního blokantu do pracovní polohy
  • Slaňovací brzda (slaňováno, Stop) s funkcí samoblokování
  • Karabinu, kterou propojíte slaňovací brzdu s centralním kotevním bodem

Před půlrokem pořádala Asociace stráže přírody ČR cvičení v jednolanové technice. Několik strážců v Moravském krasu školení nadchlo, a tak se rozhodli tuto techniku lezení oprášit.

Před Vánocemi 2015 proběhlo školení SRT na základně ČSS ZO 6-19 Plánivy Slepičárně. Celou akci vedl náš strážce, jeskyňář a bývalý náčelník speleozáchranky Ing. Bohuslav Koutecký - Kocour. V dopoledních hodinách nám vysvětlil základy SRT, zopakovali jsme si základní uzly (osmička, prusík, zdrhovací uzel…) a v odpoledních hodinách jsme vyrazili do terénu na horolezeckou stěnu u Lidomorny. Na vzrostlém dubu, co se tyčí na samé hraně skalní stěny, jsme navázali 3 lana, na kterých jsme cvičili.

Školení se zúčastnilo celkem pět strážců a spolupracovníků stráže přírody Moravského krasu. Když jsme začali s praktickou částí, někteří při pohledu do třiceti metrové hloubky dostali strach. Není divu, vždyť měli věřit jen deseti milimetrovému lanu. Nejdříve jsme si vyzkoušeli založit lano do slaňovací brzy a poté slanit. Všechny úkony probíhali pod dozorem zkušeného lezce. Posléze si účastníci vyzkoušeli výstup po laně, a to bylo již fyzicky náročnější.

Po Vánocích jsme se vydali zopakovat SRT do jeskyně Býčí skály, pracoviště ČSS ZO 6-01 Býčí skála. V Předsíni, kde mají jeskyňáři lezecký trenažer, jsme si vyzkoušeli přejít z výstupu po laně do slanění a zdolat přepínku. Po úspěšném provedení jsme se s jeskyňářem Hadařem vydali na prohlídku do Guánové chodby. Na konci této chodby je impozantní pohled na Obří komín. 

Pokud bude zájem, tak Asociace strážců přírody ČR pro své členy školení v jednolanové technice tento rok zopakuje.

            

1.2.2016 sepsal: Filip Chalupka

Klasičtí horolezci už nové povolení v Moravském krasu obdrželi

(a skály nebudou ověšeny expreskami a smycemi)

Během minulého roku 2015 probíhala v CHKO Moravský kras správní řízení o povolení provozovat horolezectví na tradičních horolezeckých terénech na základě podnětu ČHS, protože předchozím povolením vypršela platnost.

Povolení pro NPP Stránská skála a NPP Rudické propadání bylo uděleno formou výjimky a souhlasu, povolení pro NPR Vývěry Punkvy a NPR Býčí skála bylo uděleno formou opatření obecné povahy.

Protože se jedná o známé horolezecké terény uváděné v průvodcích a na webu ČHS, uvedeme z povolení jen to nejdůležitější:

  1. Žádný nový horolezecký terén nepřibyl - i když, jak se to vezme. Pouze byl rozšířen, resp. upřesněn horolezecký terén Stěna nad výtokem resp. Nad vývěry (rozuměj: nad vývěry Jedovnického potoka) o stěnu "Nad vývěry - vlevo" nad zastávkou autobusové dopravy v křižovatce v Josefově. Takže vlastně přibyl !!!
  2. Speciální režim pro propast Macochu nadále platí ten stejný, tj. napřed domluva se správcem skal ČHS, ten pak zajistí domluvu s Agenturou a Správou jeskyní.
  3. Horolezci nejsou omezeni členským průkazem ČHS !!! Lézt mohou všichni při dodržování podmínek ochrany přírody - používat jen značené přístupové stezky, oblasti bez odpadků a ohňů, lézt jen v povoleném období (viz web ČHS, žádná změna zde nenastala).
  4. Platnosti povolení jsou do 31.12.2025.

Mimo vydané povolovací správní akty projednala Agentura - Správa CHKO Moravský kras podněty z řad horolezců požadující odstranění expresek a smyc visících dlouhodobě (i několik let) na skalách a s těmito podněty se ztotožnila. ČHS byl proto začátkem ledna 2016 vyzván k zajištění odstranění expresek a smyc z horolezeckých terénů. O svoji "ozdobu" tak přijde např. stěna Lidomorna, Býčí skála a ostatní.

 

Informace ke stažení : Odstranění expresek z horolezeckých terénů,   povolení ČHS v NPP,   OOP pro horolezectví v NPR veřejnou vyhláškou.

 

                 

26.1.2016 vložil: Tonda Tůma

Feráta Lidomorna (speleoferáta) 

alias Lanové centrum Lidomorna - stav v lednu 2016

V jeskyni Lidomorna u Holštejna ve skále pod zříceninou středověkého hradu pánů z Holštejna byla na konci roku 2015 na základě povolení Správy CHKO Moravský kras vybudována soukromou společností podzemní zajištěná cesta typu alpských via ferrat (s určitými odlišnostmi).

Výňatek z důvodové části povolení: Zájem veřejnosti na návštěvu jeskyní v neupraveném (přírodním) stavu má neustále stoupající tendenci. Takové jeskyně jsou vybavené pouze lanovými přechody, kramlemi, žebříky, lany a návštěvníci v přilbách, světlech a overalech jsou ve světě už běžní. Správa je toho názoru, že některé jeskyně, kde nehrozí jejich poškození (výplní a bioty) je vhodné pro zážitkové a poznávací aktivity uvolnit, aby jiné jeskyně zůstaly v klidu nedotčeny ilegální návštěvností. Správa reflektovala biologické hodnocení lokality včetně netopýrů. "V uvedeném případě Správa CHKO Moravský kras věc vyhodnotila tak, že je v zájmu ochrany přírody (ochrany nepřístupných jeskyní) tlak veřejnosti na návštěvnost tradičním způsobem nezpřístupněných (neupravovaných) jeskyní směřovat do lokalit, které nemohou být poškozeny nebo riziko změn je v nich minimální."

K tomu zbývá jen dodat, že v Moravském krasu jsou speleologickým způsobem (bez chodníků, schodů a zábradlí) aktuálně zpřístupněny jeskyně Rudické propadání, Spodní patra Sloupských jeskyní a Ostrovská propast. K nim se zařadila Lidomorna. Lidomorna má od těch druhých jednu odlišnost - nemá uzávěru, ale přesto vyhláškou PR Bílá voda vstup do ní je jen na písemný souhlas ochrany přírody.

Jednosměrná speleoferáta měla být provozována pouze pod dohledem stavitele na základě objednávky a neměla být volně přístupná veřejnosti kdykoliv a komukoliv. To bylo stanoveno z důvodů jednoznačné odpovědnosti za bezpečnost osob a případné škody na přírodním prostředí. Současně tato podmínka měla eliminovat případnou nadměrnou návštěvnost jeskyně Lidomorny a přírodní rezervace Bíla voda.

Provozování speleoferáty znamená oficiální vstup veřejnosti (za úplatu nebo bez ní) do jeskyně a tedy zpřístupnění jeskyně veřejnosti. To podléhá českým báňským předpisům právě z důvodů bezpečnosti osob. Na provoz jeskyně pro veřejnost (s ferátou nebo bez ní) se tedy vztahují báňské předpisy a jeskyni (speleoferátu) MUSÍ provozovat nějaký právní subjekt.

Feráta byla však vybudována těsně před koncem uplynutí doby platnosti úředního rozhodnutí pro její vybudování a provoz, tj. platnost rozhodnutí vypršela 31.12.2015 a feráta se do plného provozu vůbec nedostala.

Během ledna 2016 byl z feráty odstraněn na příkaz Správy CHKO MK dopravní koš, který nebyl součástí projektu.

Od 1.1.2016 musí být feráta (nebo Lanové centrum, jak ji zve její stavitel) uzavřena a nesmí být provozována.

Nemá platné povolení a jen na pouhý vstup do jeskyně Lidomorny potřebujete písemný souhlas AOPK ČR na základě vyhlášky Přírodní rezervace Bílá voda.

Feráta Lidomorna alias Lanové centrum Lidomorna je proto v současné době UZAVŘENA !!!

Stavitel feráty si podal začátkem ledna 2016 novou žádost o úpravy trasy feráty a o povolení provozovat ferátu v jeskyni Lidomorna (resp. její provoz "rozjet"). Agenturou ochrany přírody ČR - Správou CHKO Moravský kras bylo zahájeno správní řízení, jehož účastníky jsou kromě žadatele také Obec Holštejn, Obvodní báňský úřad pro kraj Jihomoravský a Zlínský a vlastník pozemku okolo jeskyně - LČR a po přihlášení do řízení také spolky (zejména Moravský speleologický klub, Česká speleologická společnost - předsednictvo a ČESON - Česká společnost pro ochranu netopýrů).

V této chvíli nelze předjímat, jak bude ve věci rozhodnuto. Případ je komplikovaný a vydání rozhodnutí může trvat dle zákonné lhůty až 3 měsíce (nebude-li správní řízení mezitím přerušeno).

O ferátu v jeskyni Lidomorna se nyní koncem ledna začala zajímat také ČIŽP na základě podnětu z řad veřejnosti. Uvidíme, jak dopadne její šetření.

 

                                      

 

26.1.2016 vložil: Tonda Tůma

Rudické strusky - problém? A jeho řešení?

Kolem železnorudných strusek nad Rudickým propadáním se poslední dobou hodně mluví a možná i něco dělá.

Na úvod si řekněme, zda jsou strusky problém. Laďa Slezák ve Speleu č. 66 (2015) shrnuje jejich původ a jejich pohyb v jeskynním systému Rudické propadání - Býčí skála. Má pravdu, že inertně se chovající strusky (opačnou informaci zatím neznám) jsou jeskynním fluviálním sedimentem přehazovaným potokem sem a tam. Jenže jsou také odpadem z lidské činnosti a nemůžeme na ně pohlížet jako na přírodní sedimenty. Kdyby do jeskyní voda splavovala kousky cihel, asi by nám to vadilo. Zkrátka odpad do přírody (do jeskyně) nepatří. Je další otázkou, jak strusky škodí? Zda jsou abrazivem narušujícím krápníky a zda jejich ultrajemná frakce (prach) nějak nevadí vodním živočichům? No a na okraj, zda zanášení jeskyní nepřírodním (antropogenním) materiálem není zbytečné snižování jejich průtočnosti, tím lokální stagnace vody před polosifony a v tůních, která tam pak vyhnívá (s novou jedovnickou ČOV problém kvality vody Jedovnického potoka, doufejme, odpadne)? V každém případě odpad do jeskyně nepatří.

Strusky jsou primárně deponovány v bočním pravostranném žlíbku nad ponorem Rudického propadání směrem k Rudici a tvoří jeho levý svah. Plošný rozsah a objem tohoto antropogenního "ložiska" není znám. Proto se plánuje jeho důkladnější průzkum. Mohla by nastat varianta ložisko strusek totálně odtěžit a jednou pro vždy problém odstranit. Toto ložisko na patě svahu erodují povodňové vody od Rudice a strusku strhávají před ponor, kde část strusek vytváří sekundární ložisko, typický výplavový kužel. Sekundární ložisko eroduje navíc Jedovnický potok. Odtěžení primárního ložiska je považováno za nepravděpodobné.

Strusky v jeskyni vadí jak Správě CHKO Moravský kras, tak Obci Rudice a jeskyňářům ze ZO ČSS Rudice a na řešení se podílí i vlastník pozemků okolo Rudického propadání - Mendelova univerzita a její ŠLP Křtiny.

Zadaná studie nabízí:

  1. Zadržení dešťových srážek a vod z tajících sněhů co nejvíce v krajině. Maximálně využít ponory a závrty už v obci Rudice. V tomto směru je strategický Závrt pod kovárnou s ponorem.
  2. Vytvoření retenčních prostorů pro velké vody. Studií navržený poldr nad Kolíbkami byl zamítnut. Co však poldr pod Kolíbkami pod vodopádem před zúžením bočního žlíbku s primárním ložiskem (studie nenavrhuje)?
  3. Zpomalení vodního toku velkých vod řezajících patu svahu primárního ložiska vyrovnáním spádové křivky kaskádou hrází. Současně hráze zadrží určitý objem strusek, který patu svahu zastabilizuje. Technické provedení hrází navrhuje projektant ze dřeva v provedení jednoduchém a v provedení dvojitém srubovém.
  4. Stabilizace ujíždějícího svahu primárního ložiska třemi kotvícími pasy nad sebou. Pasy navrhuje projektant srubové konstrukce.
  5. Úplná likvidace výplavového kužele, tedy sekundárního ložiska ručním odtěžením nebo se nabízí efektivní použití velkého sacího bagru umístěného nahoře v Kolíbkách.
  6. Ještě může být diskutováno sanování nestabilní paty struskového svahu primárního ložiska stěnou z kamene či gabionů (studie nenavrhuje).

V současné době v bočním žlíbku stojí 2 zkušební hráze. Přes nekvalitní provedení určitý účel splnily. Sice nebyly povodně a nezadržely strusky, ale zadržely kaly z ČOV Rudice, která je nyní aktuálně před zrušením a před nahrazením novou ČOV Jedovnice. Tyto kaly byly několikrát odstraňovány a jen potvrdily nepěkný stav rudické ČOV. Hráze není důvod zatím rušit, mohou být ještě užitečné na strusky.

Na rok 2016 bude v režii Agentury - Správy CHKO Moravský kras upřesnění studie, resp. projektu a sehnání financí. Písemné materiály jsou k nahlédnutí na Správě CHKO Moravský kras v Blansku po předchozí telefonické domluvě, informace lze získat také na Obecním úřadě v Rudici u pana starosty nebo na ŠLP Křtiny.

Uvítám návrhy, myšlenky a názory, které budou "k věci".

                                                       

 

 

                                                                      

5.1.2016 vložil: Antonín Tůma

 

 

V Moravském krasu padaly v roce 2015 blokové pokuty

 

Uplynulý rok byl oproti předchozím rokům ve věci blokových pokut udělovaných stráží přírody Moravského krasu nad jiné výjimečný. V číslech nic přehnaného: v roce 2011 bylo uloženo 10 blokových pokut, v roce 2012 byly uloženy jen 3 blokové pokuty, v roce 2013 nebyla uložena dokonce žádná bloková pokuta, v roce 2014 byly uloženy jen 2 blokové pokuty, ale v roce 2015 bylo uloženo 21 blokových pokut

Strážci se léta zaměřují na nepovolené vjezdy aut v CHKO mimo silnice a místní komunikace. Je to především proto, že s nelegálními vjezdy je spojeno rušení živé přírody a navážení odpadů do přírody. Vjezd bez povolení nedovoluje zákon o ochraně přírody a krajiny, a také lesní zákon. Tato dvě zákonná omezení podtrhují i zákazové dopravní značky (to je již třetí zákonné omezení), které v minulých letech byly z větší části na vjezdech do polí a lesů zničeny a jsou v poslední době obnovovány. V roce 2015 byly 2 strážní služby odslouženy společně s Policií ČR.

Výjimky na vjezd autem do CHKO mimo obce a silnice dostávají po zvážení její potřeby od AOPK ČR - Správy CHKO na základě žádosti obvykle speleologové a myslivci, vlastníci pozemků a staveb a provozovatelé některých objektů. Na výjimku není právní nárok. Výjimku nepotřebují osoby provádějící lesní a zemědělské hospodaření.

Z těch 21 blokových pokut uložených na území CHKO Moravský kras v roce 2015 je 19 pokut za nepovolený vjezd motorovým vozidlem mimo silnice a místní komunikace, 1 pokuta za nepovolený oheň v národní přírodní památce a 1 pokuta byla uložena speleologovi za nepovolený opakovaný vstup do národní přírodní rezervace mimo značené cesty s vedením skupiny dalších osob.

V roce 2016 můžeme čekat další nárůst vybraných pokut v přírodě, protože strážce posílí terénní jízdní hlídka Policie ČR na čtyřkolce. Kromě Pustého a Suchého žlebu si budou policisté všímat i luk a chat. Proto doporučujeme všem, kteří mají nutnou potřebu zajíždět ke své chatě autem nebo za jinou činností, podat žádost o udělení výjimky ze zákonných zákazů na více let nebo v případě výjimečného vjezdu o vydání krátkodobé jednorázové povolenky.

                             

 

5.1.2016 vložil: Tonda Tůma

 

 

Blokové POKUTY (nejen v přírodě) ZVÝŠILY !!!

Od 1.10.2015 platí novela přestupkového zákona, která zvyšuje hranici horní sazby pro uložení pokut ve zkráceném řízení:

  • v případě blokového řízení z původní částky 1.000 Kč na 5.000 Kč,
  • v případě příkazního řízení z původní částky 4.000 Kč na 10.000 Kč,

u mladistvých (osoba v době spáchání přestupku dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok) hranice horní sazby:

  • v blokovém řízení je 2.500 Kč,
  • v případě příkazního řízení je 5.000 Kč.

 

Lhůty k projednání přestupku:

Zákon o přestupcích i nadále stanoví, že „přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok.“ Nově však stanoví okolnosti, za nichž se běh této jednoroční lhůty přerušuje:

  • zahájením řízení o přestupku,
  • vydáním rozhodnutí o vině z přestupku,
  • doručením příkazu o uložení pokuty.

Přerušením běhu 1 roční lhůty začíná běh nové lhůty, ale přestupek musí být projednán maximálně do 2 let od jeho spáchání.

V Moravském krasu byly v tomto roce ukládány blokové pokuty nejčastěji za nepovolené vjezdy aut do chráněné krajinné oblasti mimo silnice a místní komunikace. Pokuty jsou udělovány na základě zákona o ochraně přírody a krajiny, ale většinou jsou řidiči aut při vjezdu na polní nebo lesní cestu současně varováni zákazovými dopravními značkami, které nerespektují.

26.10.2015 vložil: Tonda Tůma

 

Dům přírody v Moravském krasu se otvírá veřejnosti

 

Po roce stavebních prací se od 20.8.2015 konečně otvírá veřejnosti vzdělávací, návštěvnické a informační středisko Moravského krasu zvané Dům přírody Moravského krasu.

Jde o novostavbu financovanou z evropských peněz za spoluúčasti ČR. Kromě vlastní stavby návštěvníka přivítá nejmodernější expozice o historii a přírodě unikátní krasové oblasti. Expozice svojí náplní je zaměřená na běžného turistu negeologa a neodborníka. Přesto jistě zaujme i specialisty.

Stavebníkem byla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. O provoz Domu přírody se stará obecně prospěšná společnost, jejíž zakladatelé jsou obce a společnosti z blanenského regionu. Dům přírody (resp. o.p.s.) má 5 zaměstnanců pro provoz infocentra a ve funkci lektorů pro vzdělávací programy a exkurze.

Přijeďte se podívat.

                                                                                

 

11.8.2015 vložil: Tonda

 

 

Výzkum bezobratlých živočichů v Amatérské jeskyni

Na popud Správy CHKO Moravský kras provádí v tomto roce (2015) Ústav půdní biologie Biologického centra AV ČR z Českých Budějovic (Dr. Tajovský) výzkum "breberek" v systému Amatérské jeskyně. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům jsou návnady a pasti umístěny pouze v Šošůveckém koridoru (3), v Macošském koridoru (u Bílé kašny 1), v Rozlehlé chodbě (1), v Stupňovité propasti (u dna propasti 1) a v horním patře Sloupských jeskyních (u speleoterapie 1).

V Šošůveckém koridoru na výzkumu spolupracuje ČSS ZO 6-25 Pustý žleb. Vzorkovací plochy jsou v terénu viditelné pomocí bílých pásků.

Pasti a návnady byly do jeskyní poprvé uloženy 13.5.2015 a první vzorky k určování byly vyzvednuty 1.7.2015.

8.7.2015 zapsal: Tonda Tůma

Společná strážní služba strážců přírody a Policie ČR v krasu

V tomto roce jsou strážci Moravského krasu více než jindy zaměření na nelegální průjezdy aut v údolí Říčky. Vzhledem k množství chat v údolí a k trvalým obyvatelům nemovitostí v údolí je cílem udržet alespoň dno údolí, tj. úsek mezi Kaprálovým mlýnem (skauti) a restaurací U jelena bez provozu motorových prostředků a v relativním klidu. Celý tento úsek je v ochranném pásmu přírodní rezervace Údolí Říčky.

Obecně musí občané kamkoliv v údolí mít pro vjezd motorovým vozidlem povolení jak od Správy CHKO Moravský kras, tak od LČR - Lesní správy Bučovice. Na tomto místě připomínám, že povinnost mít pro vjezd aut výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny se vztahuje na všechna motorová vozidla na území CHKO mimo silnice a místní komunikace. Lesní a polní cesty jsou účelové komunikace a kromě vozidel vyjmenovaných v zákoně na nich jiná vozidla být nesmí. Samozřejmě automatickou výjimku ze zákona mají vozidla za účelem lesního a zemědělského hospodaření.

O víkendu 30. a 31.5. 2015 proběhla v údolí Říčky společná strážní služba strážců přírody Moravského krasu a PČR ze služebny Šlapanice. Služba se ukázala jako efektivní a další společné kontroly budou přes léto následovat. Byly uděleny 3 pokuty za vjezd bez povolení a 1 řidič nadýchal alkohol.

                               

30.6.2015 zapsal: Tonda Tůma

Správa CHKO Moravský kras děkuje zaměstnancům 

 DPMB za účast na úklidové brigádě.

Dne 16. května 2015 se uskutečnil úklid komunálního odpadu na  NPP Stránská skála a lesním parkovišti u silnice Brno - Ochoz u Brna. Byly vytvořeny dvě skupiny. Jedna se strážci CHKO uklidila skládku komunálního odpadu na lesním parkovišti a druhá se zaměstnanci Dopravního podniku města Brna uklidila Stránskou skálu. Uklízelo se i ve štolách a jejich bezprostředním okolí. Brigádníci se přesvědčili, že jejich činnost byla velmi potřebná a podle zaplněnosti kontejneru odpadem i úspěšná. Účastníci se během sběru odpadu dozvěděli i zajímavé informace o národní přírodní památce Stránská skála a smyslu její ochrany. Odměnou jim byla návštěva s komentovanou prohlídkou v Ochozské jeskyni. Na závěr děkujeme vedení Dopravního podniku města Brna, které zajistilo kontejnery a likvidaci odpadu.

   

                                                                             

20.5.2015 zapsal Radovan Mezera

 

Výroční zpráva Správy CHKO Moravský kras za rok 2014 je k přečtení

 

na odkazu: http://moravskykras.ochranaprirody.cz/res/data/223/028244.pdf

 

Je tam slušný přehled činnosti Správy za uplynulý rok. Všimněte si např. čištění krápníků v jeskyni Pustožlebská Zaděná nebo zřízení vyhlídkového bodu na Stránské skále.

Vložil: Tonda

Správa CHKO Moravský kras DĚKUJE za účast na úklidové brigádě 2015

všem přátelům Moravského krasu, kteří se v sobotu 18.4. (a případně i v jiné termíny) zúčastnili sběru odpadků podél cest a silnic v Moravském krasu.

Kromě tradičních účastníků, což jsou např. gymnázium Kpt. Jaroše Brno, blanenské základní školy a gymnázium nebo hasiči např. ze Šošůvky nebo z Bílovic nebo skauti, se letos akce zúčastnilo i 17 speleologických skupin (Křtinské údolí, Býčí skála, Královopolská, Speleohistorický klub, Rudice, Dagmar, Plánivy, Holštejnská, Moravský kras, Speleo Kerberos, Topas, Tartaros, Babická, Hluboký závrt, Myotis, Pustý žleb a Moravský speleologický klub). Jeskyňáři procházeli úseky silnic, kde nemohou z bezpečnostních důvodů chodit děti, a pokryli velkou část území CHKO. Novým účastníkem byl tým zaměstnanců Domu přírody (Skalní mlýn) a tým společnosti Speleoart. Spolupracovníci a kamarádi Správy CHKO vytvořili speciální týmy, z nichž např. jeden čistil z hlediska odpadků nejstrašnější silnici v Krasu: úsek Velká Klajdovka - Ochoz, druhý tým pak úsek Ochoz - Březina. Jiný tým likvidoval skládku v závrtu Cihelna, která tam byla ještě z dob totality.

Svoz odpadků do kontejnerů (dodal: ŠLP Křtiny, LČR a Město Blansko) zajišťovala 2 vozidla strážců a 3 čtyřkolkaři.

Celkem se nasbíral přetékající kontejner odpadků na jihu Krasu, vlečka na střední části Krasu a 2 kontejnery odpadků na severu Krasu, celkem půl kontejneru železného šrotu a půl kontejneru pneumatik. Kupodivu lednice jenom jedna.

Když tak projíždíte po brigádě krajem, těší vás rozdíl mezi viditelně čistým územím CHKO a jinými silnicemi mimo CHKO. Všem účastníkům Moravský kras a příroda DĚKUJE !!!

Ale je to každoroční boj. Už teď máme zprávu o velké skládce plastů u Ochozu u Ochozského potoka, na květen čeká na likvidaci skládka na lesním parkovišti mezi Ochozem a Brnem a to nepočítám drobné skládky stavebního odpadu u lesů a na loukách, které není v silách Správy CHKO MK likvidovat. Strážci proto alespoň obnovují dopravní značky zákaz vjezdu motorových vozidel na účelové polní a lesní cesty, nejnověji stojí značka na Stádliskách a uvidíme, jakou tam bude mít životnost. Stavební odpad je ale problém především obcí v Krasu (dostupnost sběrných dvorů, poplatky za odpad) a neukázněnosti některých občanů, samotné značky jim nezabrání sypat odpad do přírody.

     

22.4.2015 zapsal: Tonda Tůma

Dům přírody Moravského krasu zprovoznil své internetové stránky

 

Pro neinformované je Dům přírody informační středisko a středisko ekologické výchovy na Skalním mlýně v Moravském krasu, tč. ve výstavbě.

Sdělujeme, že Dům přírody Moravského krasu má v provozu svoje webové stránky na adrese http://www.dumprirody.cz/moravsky-kras/

Ačkoliv Dům přírody bude uveden do provozu až někdy v červnu 2015 (datum ještě nebylo stanoveno), můžete na stránkách získat první informace o organizaci provozu Domu přírody a o provozovateli.

Dům přírody má již své zaměstnance, kteří dávají dohromady provozní program.

8.4.2015 vložil: Tonda

POZOR ! DŮLEŽITÉ ! 

Změny v organizační struktuře Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) a postavení Správy CHKO Moravský kras od 1.1.2015

 

Správa CHKO Moravský kras byla a stále je organizační součástí AOPK ČR.

Nicméně do 31.12.2014 měly Správy CHKO postavení samostatného úřadu ochrany přírody, ostatní součásti AOPK ČR (ředitelství, krajská střediska) postavení úřadu neměly. Změnou zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny se úřadem ochrany přírody stala celá AOPK ČR (a tím všechny její organizační součásti). Je tedy možno podávat žádosti, stížnosti a podněty na kterékoliv pracoviště AOPK ČR v republice, které je pak postoupí na územně správné místo k vyřízení. Mění se ovšem razítka - už se nesetkáte s kulatým úředním razítkem s opisem po obvodu "Správa CHKO Moravský kras" ale opis je nahrazen názvem AOPK ČR (slovy). Správy CHKO nyní jako oddělení regionálních pracovišt AOPK ČR nadále vykonávají činnost úřadu ochrany přírody a nic se pro občana nemění. Všechny předchozí dokumenty zůstávají v platnosti. Na nové dokumenty však od 1.1.2015 přichází nová razítka (viz příloha).

AOPK ČR dále zavedla od 1.1.2015 něco, co by se dalo nazvat krajským zřízením (krajskou organizační úrovní). V každém kraji je v jeho přibližných hranicích zřízeno tzv. regionální pracoviště (RP) AOPK ČR a všechna předchozí samostatná pracoviště v kraji se stala oddělením tohoto regionálního pracoviště (výjimkou je CHKO Beskydy). V Jihomoravském kraji nyní působí AOPK ČR - regionální pracoviště Jižní Morava s 5 odděleními: sledování stavu biodiverzity, provozní, péče o přírodu a krajinu, Správa CHKO Moravský kras (MK), Správa CHKO Pálava (Pá). Sídlem RP Jižní Morava je Brno s odděleními sledování stavu biodiverzity, provozní, péče o přírodu a krajinu, v Blansku sídlí oddělení Správa CHKO MK a v Mikulově sídlí Správa CHKO Pá. Pohled na rozložení RP s jejich přibližnou působností v republice nabízí mapka (viz příloha).

Správy CHKO mají svoji územní působnost jako vždy na území své CHKO. AOPK ČR se stará ve volné krajině (tj. mimo území CHKO a NP) také o všechny maloplošná zvláště chráněná území (maloplošky) v kategorii "národní" (o přírodní rezervace a přírodní památky bez slovíčka "národní" se starají krajské úřady). Péči a úřední působnost o národní maloplošky většinou převzala oddělení péče o krajinu nebo sledování stavu biodiverzity, což však nemusí být pravidlem. Vždy je potřeba kontaktovat příslušné regionální pracoviště AOPK ČR a informovat se, kdo je správcem dané maloplošky. Např. NPP Stránská skála je v péči AOPK ČR, regionálního pracoviště Jižní Morava - oddělení Správa CHKO Moravský kras se sídlem v Blansku.

Jedna vážná změna je: Pokud jste měli na Správě CHKO Moravský kras podanou žádost o informování o zamýšlených zásazích do přírody a zahajovaných správních řízeních (např. podle § 10 - jeskyně) podle § 70 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, pak působnost žádosti 31.12.2014 s ukončením samostatné úřední působnosti Správy CHKO MK skončila. Máte-li zájem svoji žádost obnovit, pak ji musíte adresovat na nový název úřadu, tj. na AOPK ČR a poslat nejlépe na sídlo RP Jižní Morava do Brna, Kotlářská 51, 602 00 Brno. V žádosti vše může zůstat stejné, tj. popis rozsahu území, kde chcete být informováni a uvést co nejkonkrétněji, v jaké věci chcete být informováni.

  

28.1.2015 zapsal: Tonda Tůma

 

Víte co je to

"Dohoda o ochranářském dohledu nad jeskyní v konzervaci v CHKO Moravský kras"?

Asi nevíte a nejspíš to už ani neví samotní signatáři takových dohod. Dohody leží někde naspodu v šuplíku ... 

Chtěl bych je připomenout. Dohody se týkají dohledu nad jeskyněmi v konzervaci (= jeskyně není speleologickým pracovištěm) a byly uzavírány v letech 2000 - 2002 s některými speleoskupinami (Holštejnská, Topas, Křtinské údolí, Suchý žleb). S jinými skupinami (Pustý žleb, Devon, Speleologický klub, Moravský kras, Královopolská, Myotis) byly dohody připravovány, ale už nebyly z časových důvodů dotaženy do konce. Připravoval je můj předchůdce kolega Ivan Balák.

Dohody stanovují práva a povinnosti svých signatářů, což se týká např. také klíčů od jeskyní. To připomínám v kontextu probíhající výměny zámků a klíčů a v souvislosti s jistou dávkou nevole od některých jeskyňářských kolegů. Dohody omezují vstupy do jeskyní v konzervaci v době zimování netopýrů. Určují přístupovou cestu k jeskyni.

Dohody se hodí jako určitá jistota, resp. právní podklad pro působení speleologů v jeskyni v konzervaci. Je to něco za něco. Sice tam neděláte výzkum, ale o jeskyni se staráte ve smyslu kontroly uzávěry, zámků, čistoty od nepatřičných věcí a monitoringu stavu jeskyně. Za to držíte od jeskyně v konzervaci kopie klíčů a máte tam právo exkurzí. Předávací protokoly k současné výměně zámků a klíčů se vedle správních rozhodnutí o tyto již uzavřené a existující dohody také opírají. 

Dohody nebyly nikdy zrušeny a mají stále platnost. Ale samozřejmě správní rozhodnutí úřadů jsou jim nadřazeny.

Pro ukázku takové dohody (z let 2000-2002) si rozklikněte níže přiložené texty připravované a neuzavřené dohody pro ČSS ZO 6-11 Královopolská (tam dohoda aktuálně není třeba, činnost v jeskyni se řídí platným úředním, tedy správním rozhodnutím - povolením speleologické činnosti):

 ,    

13.1.2015 zapsal: Tonda Tůma

Ponor Rudického propadání se změnil

Správa CHKO Moravský kras obdržela informaci od předsedy rudických speleologů Romana Šebely tohoto znění:

Nazdar,

jak jsem již avizoval, po velké vodě v září a po vypouštění rybníků v Jedovnicích z důvodu rybolovů se ponor v RP otevřel v délce cca min.15m před samotným ústím do RP a voda se dostala až na skalní dno a našla si cestu pod letitou naplaveninou. Koryto se zařízlo v průměru cca 1,5m do stávajících strusek, které jsou nyní v jeskyni. Řekl bych poměrně hodně materiálu. Nad vodou u ústí do RP visí velké množství dřevěné hmoty, která jak se uvolní tak, bude v ponoru taky. Navrhujeme, že bychom to mezi svátky, alespoň částečně odstranili (na náklady ZO ČSS 6-04 Rudice-co bude v našich silách). Protože jestli to sjede do jeskyně, tak v Hugonce můžeme postavit srub. viz foto v příloze.

Dávám na vědomí a prosím o Váš názor.

R.

Je to mimořádná a nevídaná přírodní situace a ústí původního ponoru je nyní přístupné suchou nohou na nižší plošinu. Nicméně vše je kluzké a nebezpečné.

Pro jeskyně je největším problémem struska v korytě potoka nad ponorem a dřevní hmota v korytě. Obojí bude za silnějšího průtoku strháváno do podzemí. Vnik nového ponoru před původním ústím jeskyně byl doprovázen stržením velkého množství strusky z koryta Jedovnického potoka do jeskynního systému Rudické propadání - Býčí skála. Dno potoka před ponorem se snížilo a potok se zařízl hlouběji do sedimentů (strusek), které lze vidět v obnažených březích.

K dnešnímu dni již jeskyňáři skupiny Rudice větší část velkých dřev z koryta odstranili. Hlavní problém - struska - zůstává k řešení. V minulých letech zaplatila Správa CHKO Moravský kras ruční likvidaci části struskového výplavového kužele při ústí malého vodního toku od rudické ČOV do Jedovnického potoka. To však nestačilo a bude třeba uvažovat o zapojení menší techniky (např. UNC) a možná odbagrování většího množství strusek z břehů koryta Jedovnického potoka před Rudickým propadáním. To bude vyžadovat i získání větších finančních prostředků.

 ,  ,  ,

8.1.2014 zapsal: Tonda Tůma

 

 

Proběhne výměna zámků a klíčů u vybraných jeskynních uzávěr v Moravském krasu

Správa CHKO Moravský kras provede v nejbližší době na jeskynních uzávěrách, které až na výjimku jsou v majetku státu a péči APOK ČR - Správy CHKO MK, výměnu zámků za nové typy s tzv. chráněným profilem klíče.

Pro nezájem HZS a Speleologické záchranné služby bylo upuštěno od zavedení generálního klíče.

Výměně zámků předcházela bouřlivá diskuze Správy a speleologů, kteří byli proti zavedení generálního klíče z obavy před jeho zcizením. Vše bylo následně probráno na schůzce Správy a speleologů, svolané na podnět předsednictva České speleologické společnosti.

Výstupy ze schůzky, stanovisko předsednictva ČSS a seznam dotčených jeskyní jsou níže.

     

8.1.2015 vložil: Tonda Tůma

Infocedulky na hraničních sloupcích rezervací v Moravském krasu

Během zimy 2014 /15 se na hraničních sloupcích maloplošných zvláště chráněných územích (rezervace a památky) v CHKO Moravský kras objevily (a ještě budou doplňovány) pod tabulí se státním znakem čtvercové tabulky s informační textovou cedulkou. Můžete je vidět u cest nebo u silnic.

Infocedulky mají za úkol stručně informovat o tom, čím je dané území typické a zajímavé, jak je značeno a co se tam nesmí dělat. Dozvíte se jeho rozlohu a nadmořskou výšku. A také kdo v daném území hospodaří. Informace jsou v každém případě přínosem, protože návštěvník doposud kolem cedule se státním znakem vstoupil na území rezervace, ale nic o ní nevěděl. Infocedulky by měly být AOPK ČR zavedeny na všech rezervacích v působnosti Agentury, tj. i Správ CHKO.

Z hraničních sloupků musely ovšem novým infocedulkám ustoupit a zmizet piktogramy a doplňkové tabulky s vypsanými zákazy. Po zvážení budou podle potřeby na některých místech obnoveny.

Na hraniční sloupky navazuje červené pruhové značení na stromech, které vyznačuje průběh hranic rezervací. Bylo před koncem minulého roku Správou CHKO Moravský kras obnoveno na NPR Vývěry Punkvy a NPR Býčí skála.

     

5.1.2015 vložil: Tonda Tůma

 

publikace "Jeskyně tam a zase zpátky"

 

je určena všem speleologům, nejen začínajícím.

Získáte z ní spoustu zajímavých informací, kromě těch praktických také např. ze vztahu jeskyňářství a zákona o ochraně přírody a krajiny. 

Publikace je vydaná v kroužkové vazbě ve formátu A5, takže je pohodlně čitelná asi kdekoliv.

Některé fotografie a mapky v publikaci jsou z Moravského krasu.

Vzhledem k vydání v tomto roce zahrnuje aktuální informace k předkládaným tématům.

Vydala Lipka Brno a o.z. Comitatus Thurociensis (Slovensko) 2014 v rámci projektu "Turismus v krase a kras v turismu", autoři Ivan Balák, Lukáš Vlček, Barbora Appelová (eds.) a kolektiv.

Publikaci si lze ZDARMA vyzvednout na Správě CHKO Moravský kras v Blansku (516 428 880), Svitavská 29 proti podpisu do podpisového archu.

   17.12.2014 vložil: Tonda 

Hodnocení Dnů otevřených dveří Amatérské jeskyně

Akce zpřístupnila ke 45. výročí objevu Amatérské jeskyně (1969 v Cigánském závrtu) její malou část - tzv. Ministerskou trasu a Absolonův dóm.

Na organizaci akce se podíleli:

  • Správa CHKO Moravský kras se svými zaměstnanci a strážci
  • Česká speleologická společnost ZO 6-17 Topas
  • Česká speleologická společnost ZO 6-19 Plánivy

Po dva víkendy (8.-9. a 22.-23.11.2014) vstoupilo do jeskyně vždy 15 skupin po 10ti osobách denně, takže celková účast byla cca 600 osob. Zúčastnění se museli dopředu zarezervovat a rezervace byly zaplněné asi měsíc před akcí. Tím se všem, na které se nedostalo, omlouváme. Další možnost bude v roce 2016 k 60. výročí vyhlášení Moravského krasu za chráněnou krajinnou oblast opět v listopadovém termínu.

Hlavní organizátor Správa CHKO Moravský kras tímto děkuje za spolupráci všem svým průvodcům z řad strážců a spolupracovníků a všem kolegům z jeskyňářských skupin Topas a Plánivy.

 

   

5.12.2014 vložil: Tonda Tůma

 

Velký úklid jeskyně Staré skály

 

V pátek 17.10.2014 speciální autobus přivezl 26 zaměstnanců pivovaru Starobrno (Heineken) na parkoviště u Sloupsko - šošůvských jeskyní. Paní Hasoňová - vedoucí Sloupsko - šošůvských jeskyní všechny vybavila přilbami a čelovkami, rukavice měli svoje. Začalo vyklízení jeskyně Staré skály od naplaveného komunálního odpadu a dřeva. Brigádu včetně kontejnerů a likvidace odpadu financoval stejně jako v loňském roce zaměstnavatel brigádníků. Nicméně již v dřívějších letech bylo potřeba naplaveniny z jeskyně odstraňovat a hlíny dokonce bagrovat (v režii Správy jeskyní). Tentokrát brigádu organizovala Správa CHKO Moravský kras.

Jeskyně je aktivním ponorem Sloupského potoka, který za vyšších vodních stavů s sebou strhává do jeskyně vše, co cestou potká. Z odpadků to jsou nejčastěji PET láhve, ale dominuje dřevo. To svým hromaděním tvoří bariéru, na kterou sedají hlíny a ponor se tak čím dál více zanáší a ucpává. V konečném důsledku způsobuje nízká průtočnost potoka do podzemí zvednutí výšky jeho hladiny před jeskyní a zaplavování prostor okolo potoka, včetně sklepů ve Sloupu za těch největších povodní.

Brigádníci komunální odpad pytlovali a nutno říci, že ho nebylo až tak mnoho, jako v jiných létech. Zato dřevem se naplnil kontejner vrchovatě a ještě pracanti vytvořili velkou hromadu dřeva vedle na cestě. Ještě tentýž den večer se podařilo sehnat u společnosti AVE CZ druhý kontejner.

V sobotu 18.10.2014 přijela skupina 6 studentů pod vedením Kamily Koucké, kteří měli za úkol druhý kontejner naplnit přeložením hromad dřeva z louky. Předpokládalo se, že bude potřeba ještě třetí kontejner, ale šikovným brigádníkům se podařilo veškeré dřevo nastrkat a doslova našlapat do stávajícího kontejneru. Ten tak mohl být v pondělí 20.10. odvezen k likvidaci.

Brigádníci z pátku ještě v pátek odpoledne absolvovali za odměnu exkurzi do Ochozské jeskyně a sobotní brigádníci zase v sobotu exkurzi do Spodních pater Sloupsko - šošůvských jeskyní.

Správa CHKO Moravský kras všem účastníkům děkuje.

     

23.10.2014 vložil: Tonda Tůma

Provozní doba Punkevní jeskyně a Kateřinská jeskyně

zima 2014 - 2015

Podle informací ze Správy jeskyní ČR budou Punkevní jeskyně zcela uzavřeny od 1.11. 2014 do 31.1. 2015.

Naproti tomu bude v tomto termínu mimořádně otevřená Kateřinská jeskyně - vždy jen 3 vstupy denně a vždy jen za denního světla.

Punkevní jeskyně by ještě měly být uzavřeny celý měsíc duben 2015.

22.10.2014 vložil: Tonda

 

Lokální záplavy v Moravském krasu ze dne 13.9.2014.

Po několika deštivých dní se v Moravském krasu vyskytly lokální povodně menšího charakteru. Převážně se nám toky potoků vylily z břehů a zaplavily některé silnice. V jeskyních se nám zaplavily některé prostory. Zde naleznete několik obrázků z nastalé situace.

PR Balcarova skála - Vintoky

Vložil 18.9.2014 Radovan - Al

Kamiony bloudí do lesů Moravského krasu

V tomto roce některé navigace, konkrétně Google a Garmin, zavádějí svoje uživatele při volbě trasy z Ochozu u Brna do Mokré na účelovou lesní komunikaci přes údolí Říčky. Na účelové komunikace v CHKO je vjezd jen na povolení, nejde o silnice nebo místní komunikace, kde povolení není potřeba. Nad Ochozem na tzv. rozcestí Říčky svedou nebohé řidiče na asfaltovou lesní cestu (pravda, na začátku vypadá jako silnice) po údolní stráni dolů k potoku Říčka ke Kaprálovu mlýnu (zákazová dopravní značka na sjezdu ze silnice, která by je zastavila, je obvykle zničená). U mlýna je mostek, který větší tonáže nepřejedou, za mostkem pokračuje jen štěrková cesta v louce. Tady snad každému řidiči dojde, že naletěl. Ti normálnější se otočí a jedou zpět, odvážnější riskují setkání se stráží přírody a pokutu a pokračují dál podle navigace do Mokré kolem restaurace U jelena (že by přidali občerstvení?). Nejhůř dopadnou kamiony. Naposled slovenský kamion (letos už třetí kamion) koncem srpna blokoval 2 dny průjezd po komunikaci, protože mostek přes Říčku u Kaprálova mlýna přejet nemohl (úzký a pak ta tonáž) a s vycouváním do kopce na řádnou silnici měl vážný problém (podkluzoval). Stráž přírody už připravovala pomoc - zásah HZS z Brna. Pomohla však výměna šoférů za zkušenějšího českého Mistra, který vycouvání bravurně zvládl. Po zablokovaném kamionu v údolí zůstal zbořený plot u cesty a vystresovaný slovenský šofér si užil svoje. Údajně vezl zásilku odpadu na spálení do Mokré, a tu bychom nechtěli mít v údolí vysypanou. Až se zhorší počasí, bude asfalt lesní cesty s listím pro těžké kamiony mimořádně riskantní. Správa CHKO Moravský kras iniciovala u Obce Ochoz v zájmu řidičů postavení nové dopravní značky zákaz vjezdu motorových vozidel na vjezd do údolí, která tam přijde asi v půlce září. Budeme jen čekat, jak dlouho značka vydrží, než ji někdo odcizí i s trubkou a betonovou patkou, jako tu poslední před rokem.

      

1.9.2014 vložil: Tonda Tůma

Podzemní feráty v Moravském krasu

Za určitý typ feráty (via ferrata - zajištěná cesta) lze označit přesunové trasy jeskyňářů v některých jeskyních Moravského krasu. Obvykle je taková trasa vybavena žebříky, stoupacími kolíky, lanovými traverzy z tenkých ocelových lan. Nenajdete tu však jistící ocelové lano, ke kterému se na povrchové ferátě přicvakáváte. Prostě nejde o typické feráty alpského vzoru. Hlavně jsou to přísně účelové cesty jen pro specialisty, tedy pro speleology a nejsou určeny veřejnosti.

V současné době se však veřejnost může dostat do tří jeskyní s přírodní trasou a se zajištěnými úseky cesty (tedy s ferátou): do jeskyně Rudické propadání, do jeskyně Spodní patra Sloupských jeskyní a do jeskyně Ostrovská propast. Všechny tři jeskyně jsou využívány na základě povolení Správy CHKO Moravský kras.

V případě Spodních pater Sloupských jeskyní můžeme hovořit o ferátě kategorie A - je zde pouze jeden žebřík a horolezecké lano na přidržení. V případě Rudického propadání půjde o kategorii B/C až C/D (kolmé žebříky) a u Ostrovské propasti můžeme hovořit o kategorii C až C/D (sestup propastí). Ani v Rudickém propadání nikde nenajdete jistící ocelové lano podle alpského vzoru. Je to proto, že na lanových traverzech se dá navíc často opírat o stěny chodeb a expozice (hloubka) pod traverzy je pod 2 m. Na žebřících může průvodce jistit návštěvníky běžným horolezeckým lanem. V Ostrovské propasti je specialitou trasa v propasti vytvořená pomocí statického lana (měkkého, polyamidového), po kterém jednak lze lézt a jednak se k němu lze jistit. Opět zde není jistící ocelové lano a průvodce může návštěvníky jistit horolezeckým lanem.

Tyto podzemní feráty si stavěli provozovatelé sami. Existuje vydané povolení ještě na jednu podzemní ferátu v Moravském krasu, ale její výstavba nebyla zahájena. Správa CHKO MK nepočítá s realizací dalších podzemních ferát na území své působnosti. Kritéria pro jejich povolení v podzemí jsou velmi přísná, prioritu má ochrana jeskyně a její bioty.

                                                  

23.7.2014 vložil: Tonda

Povrchové feráty v Moravském krasu

Od letošního roku jsou v Moravském krasu v provozu 3 krátké ferátové cesty (via ferrata), všechny v lomové stěně bývalého kamenolomu Velká dohoda u Holštejna. V prostoru lomu vznikl "Přírodní areál Velká dohoda", který nabízí lanovku (v sedáku na kladce) přes lom, lanový park Lanáček (lanové centrum), 3 feráty obtížnosti A až D s celkovou délkou 80 m, klasickou horolezeckou stěnu s horním jistěním a naučnou stezku se "školou v přírodě".

Všechny činnosti jsou odsouhlasené Správou CHKO Moravský kras včetně ferát, které jsou tak 1. oficiální povrchové feráty jak v Moravském krasu, tak na Moravě (doufám, že se nemýlím). K lomu je od křižovatky U kaštanu povolen příjezd motorových vozidel pro klienty přírodního areálu, parkuje se nad lomem, do lomu se nejezdí. Příjezd od Lipovce je uzavřen, neprojedete. Přírodní areál je soukromý a jeho využití je majitelem zpoplatněno.

Feráty stavěl rakouský specialista z Alp a jsou přesně podle alpského rakouského vzoru a v alpské rakouské kvalitě (je třeba rozdíl od slovinského vzoru). Další povrchové feráty Správa CHKO Moravský kras na svém území nepředpokládá. Většina vysokých skal v Moravském krasu je chráněna v rezervacích, a tam by stavba ferát narazila na vážný problém s ochranou skal a jejich bioty. Navíc řada skal jsou povolené klasické horolezecké terény a nelze je narušit ferátami.

                                                                                    

23.7.2014 vložil: Tonda

 

 

Netýkavkobraní 2014 - PODĚKOVÁNÍ

Ahoj všem příznivcům ochrany přírody v MK :-)

Chtěl bych nejen jménem Správy CHKO MK poděkovat za vaši pomoc a nasazení při letošní likvidaci netýkavky žlaznaté v MK. Všechny známé lokality se podařilo právě díky vám již obejít a vytrhat, jen bude letos třeba ještě zkontrolovat třebas v půběhu srpna, zda se na lokalitách znovu nějaké neobjeví. Pak až ti, kteří každoročně odevzdávají z vytrhávání zprávy, nechť prosím mi je pošlou.

Na společném setkání v terénu při netýkavkobraní 2014 v Lažánkách (druhý rok na této lokalitě) se našlo a vytrhalo kolem 1700 ks netýkavek oproti loňským přes 7000 ks. Letos bylo zdá se všude méně netýkavky, která zřejmě neměla ideální podmínky při klíčení. V Lažánkách by jí ale jistě bylo mnohem více, kdybychom tam v loňském roce již poctivě netrhali.

Po trhání jsme se letos vypravili na obhlídky některých lokalit na Stádliskách nad Lažánkami, kde jsme obdivovali nejen malebný výhled na Lažánecký žleb z vyhlídky nad lomem, kvetoucí hořec křížatý nebo plodící sasanku lesní na místních suchých trávnících. Zbyl čas i nahlédnout do Ostrova u Macochy, odkud jsme po občerstvení vyrazili ještě na otočku shlédnout lokalitu Stráň u Městikádě, kde se v letošním roce budeme soustředit s kosením a výřezem náletu někdy koncem léta. K sestavení pracovního týmu pošlu odkaz na doodle, kde si odhlasujeme termín. Pro tuto akci tedy hledáme dobrovolníky, kteří by pomohli s křoviňáky a hraběmi, příp. pilkami a zatíráním pařízků. Je možné dle zájmu sestavit až malý managementový tábor, který by mohl být na dva až tři dny. To vše ale bude v jednání až dle počtu zájemců. Pošlu ještě k tomu mail a nějaké to info bude i na FB.
Případně přepošlete info dál.

Mějte se zatím fajn a pěkné léto.

Z MK osvěženého letní bouřkou s vůní malin zdraví Zdenda ;-)

22.7.2014

Veřejně prospěšné stavby v Moravském krasu 2014

Na Skalním mlýně se staví infostředisko a středisko ekologické výchovy, tzv. Dům přírody.

U chaty na Macoše se staví malé infostředisko a veřejné toalety.

Na Holštejně už stojí nový most přes ponor Nová Rasovna, bude se opravovat vozovka od Lipovce po křižovatku U kaštanu. Na Holštejn se autem dostanete pouze přes Lipovec, kde se opravuje vozovka a obec je špatně průjezdná.

U Punkevních jeskyní zbořili pokladny a budou stavět novou budovu s pokladnami, expozicí a větším zázemím pro návštěvníky. Prohlídky jeskyně běží bez omezení.

Opravuje se vozovka v Lažánkách, zatím jsou Lažánky průjezdné se semafory.

22.7.2014 vložil: Tonda

Tradiční úklid Moravského krasu a přidružených národních přírodních památek 2014

Každoroční akce organizovaná Správou CHKO Moravský kras měla letos opět hojnou účast více než 300 brigádníků v několika termínech. Sbíraly se odpadky na území CHKO Moravský kras a v Brně na území NPP Stránská skála a NPP Červený kopec.
Sérii brigád zahájili 16.4. studenti z Gymnázia Kapitána Jaroše Brno v jižní části Moravského krasu (velký kontejner) a studenti Střední zahradnické školy z Rajhradu na Červeném kopci (velký kontejner). Ten den se ještě uklízela Stránská skála (vlek za auto). Hlavní brigáda proběhla 26.4. s úklidem střední (velký kontejner) a severní části Moravského krasu (velký kontejner). Nejpočetnější účastníci byli studenti a děti z blanenských škol (gymnázium i ZŠ) a z obcí z okolí Blanska, dále strážci a spolupracovníci Správy CHKO, jeskyňáři, skauti. Na brigádě spolupracovaly obce Moravského krasu. Město Blansko, Městská část Brno - Líšeň, ŠLP Křtiny a LČR - LS Černá Hora zajistily kontejnery, organizace AVE CZ, ÚVR ČSOP z Prahy a Pstruhařství Skalní mlýn dodaly pytle na odpad.
Závěrečná brigáda proběhla 16.5. opět v jižní části Moravského krasu (velký kontejner) v režii SEV Kaprálův mlýn.

vložil: Tonda

 

TOPlist Flag Counter