zahlavy

Zprávy z Moravského krasu

Zpráva ze strážní služby dne 20.3.2016

NPP Stránská skála – bylo potřeba zabezpečit vstup do Jezerní jeskyně. Uzávěra této jeskyně byla poškozena a vstup byl volně přístupný. Protože jeskyně je propasťovitá, bylo nebezpečí pádu a zranění případných zvědavců. Zároveň bylo potřeba zabránit případnému poškozování samotné jeskyně proti nelegálním návštěvníkům. Je potřeba zdůraznit, že násilné poškození uzávěry jeskyně je trestný čin vloupání.  

Kontrola ilegálních vjezdů aut do Údolí Říčky, úsek Kaprálův mlýn – Ranč u jelena. Účel kontroly je snížení počtu aut bez povolení, aby část údolí zůstávala v klidovém režimu. Cesta se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Moravský kras a platí zde zákon 114/92 Sb. § 26 odst. 1 písmeno c) o ochraně přírody a krajiny. Je zakázáno na celém území vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu. Pokuta uložená na místě může činit až 5000,- Kč. 


Kontrola televizního štábu v jeskyni Býčí skála. Členové štábu byli povinni během natáčení dalšího dílu  "Podzemní Čechy" dodržovat podmínky ochrany přírody. Konkrétně nerušení netopýrů. Musím podotknout, že jednání se štábem bylo korektní, zvláště s RNDr. Václavem Cílkem, moderátorem tohoto pořadu.

Posledním zajímavým úkolem byla kontrola východní stěny propasti Macocha ( pohledem od horního můstku Macochy). Dostali jsme informaci o umístění lana ve stěně bez platného povolení. Po kontrole stěny v rámci bezpečných možností nebylo lano zjištěno.
Strážní služby se zúčastnili čtyři strážci.

Zapsal 12.5.2016  Radovan Mezera

 

Výroční zpráva Správy CHKO Moravský kras za rok 2015 je k přečtení

na odkazu:

http://moravskykras.ochranaprirody.cz/res/archive/276/034240.pdf?seek=1459255731

Je tam slušný přehled činnosti Správy za uplynulý rok. Všimněte si např. výměny uzávěr jeskyně Býčí skála nebo počtu brigád různých firem na úklidu odpadků.

Vložil: Tonda

Neformální speleologická skupina při Správě CHKO Moravský kras

se představuje

Na Správě CHKO Moravský kras se vždy pohybovala a pohybuje skupina osob, kteří jsou pověřováni plněním služebních úkolů v jeskyních. Jde o zaměstnance AOPK ČR a v posledních několika málo letech také o některé vybrané dobrovolné strážce přírody a spolupracovníky Správy CHKO MK. Tato skupina osob nemá žádné označení či pojmenování a není nijak organizována krom zadávání profesních úkolů a krom jejich bezpečnostních školení a školení z pravidel chování osob v jeskyních. Sledován je také zdravotní stav "členů".

Za členy lze považovat: geologa Správy, zoologa Správy, vodaře Správy, vedoucího Správy a lesáka Správy (v případě zájmu nejsou vyloučeni ani jiní zaměstnanci AOPK ČR) a dále ty strážce přírody a spolupracovníky Správy CHKO MK, kteří mají zájem o jeskyně. Určitý dohled a zodpovědnost nad skupinou má geolog Správy (RNDr. Antonín Tůma), který je pověřen vedením agendy jeskyní.

Oprávnění k vedení akce v jeskyni mají pouze ti členové skupiny, kteří mají za sebou určitou speleologickou praxi, znají pravidla chování osob v jeskyních (byli proškoleni) a splňují podmínky interní bezpečnostní směrnice včetně školení pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou. Oprávnění je určováno zadáváním služebních úkolů v hierarchii nadřízený - podřízený vždy pro konkrétní jeskyni s ohledem na speleologickou praxi a zkušenosti. Někteří členové prochází každoročně školením i z jednolanové techniky.

Hlavní činnosti členů skupiny: kontroly stavu jeskyně a kontroly plnění podmínek vydaných rozhodnutí pro jeskyně, dokumentace, sledování bioty jeskyní, odběry vzorků a doprovod osob z výzkumných institucí, provádění specializovaných exkurzí s odborným výkladem. Dobrovolní strážci se specializují na úklid jeskyní a na čištění a umývání krápníků.

Z dobrovolných strážců k dnešnímu dni vedením akcí téměř pro jakoukoliv jeskyni vyjma jeskyní s jednolanovou technikou jsou pověřováni pouze: Radovan Mezera, Lišák a Filip Chalupka. Můžete se s nimi setkat při vedení exkurze jak na povrchu, tak i v podzemí. Tento rok je čeká vedení vstupů při Dnech otevřených dveří Amatérské jeskyně v měsíci listopadu. Z pracovníků AOPK ČR akce vedou pro všechny jeskyně Tonda Tůma a Kocour, pro menší jeskyně Eva Gruberová, na lokality s biotou Mirek Kovařík. Tento přehled může doznávat aktuálních změn.

Je dobré vzájemně mezi jeskyňáři o sobě vědět. Speleologická záchranná služba by měla mít alespoň základní povědomost o skupinách osob, které se v jeskyních Moravského krasu pohybují. Že tu jsou jeskyňáři ze Správy CHKO Moravský kras (byť to nejsou jeskyňáři kopající a bádající), že např. do Nové Amatérské jeskyně chodí samostatně skupina z ČHMÚ (vede Standa Lejska), do jeskyně Pustožlebské Zazděné chodí lidé z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR (měřící přístroje na pohyb horninových bloků).

Neformální speleologická skupina Správy CHKO MK se kromě své profesní bezpečnostní směrnice řídí také bezpečnostní směrnicí České speleologické společnosti a její členové Tonda a Filip se zájmem uplynulou sobotu na Speleofóru vyslechli přednášku Petra Poláka ze SZS ČSS o bezpečnosti v jeskyních. Členů SZS si velmi vážíme a Správa CHKO MK jim umožňuje podle svých možností bezproblémová školení a praktické tréninky v přírodě.

27.4.2016 zapsal: Tonda Tůma

                        

                                                       

Speleoferáta v jeskyni Lidomorna - ještě není rozhodnuto

Aktuálně jsou všechny podklady pro vydání rozhodnutí součástí spisu. V této chvíli se čeká už pouze na vyjádření právníků k výkladu § 10 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody.

Musíme si uvědomit, že paragrafem 10 se řídí v jeskyních kromě jejich zpřístupňování veřejnosti (třeba speleoferátou) také celá speleologická činnost a jiné další výzkumné činnosti. Podle § 10 se řídí i otvírání závrtů. Podívejme se na jeskyně a závrty podle případu "Lidomorna" očima stěžovatele, který jeskyni Lidomornu stavbou speleoferáty označil za zničenou (stížnost šla na ČIŽP a MŽP). Co by asi řekl tentýž člověk po prohlídce mnohých jiných jeskyní a závrtů v ČR? Myslíte si, že zákon má jiné oči na jeskyni bez uzávěry (Lidomornu) a jiné oči na jeskyni schovanou za uzávěrou? Budeme se muset všichni v krasových oblastech zamyslet ...

Možná bude nutno se zamyslet nad každou jeskyní, co v ní bylo povoleno a je legální a co nikoliv ...

Postup používání § 10, který nyní prochází na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR právním přehodnocováním, se pravděpodobně může odrazit na postupy používané pracovišti AOPK ČR (Správy CHKO) v celé ČR.

20.4.2016 zapsal: Tonda Tůma

Zpráva pro speleology: probíhá reklamace zámků od uzávěr jeskyní

Zatím prosíme o strpení, celá věc je řešena, budete včas informováni.

Po předchozí domluvě je možno problémový zámek vyměnit za náhradní.

P.S. Došlo k trestnému činu vloupání do jeskyně Jezerní na Stránské skále a k totálnímu zničení její uzávěry. V této chvíli AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras zajistila výrobu a umístění nové uzávěry.

20.4.2016 zapsal: Tonda Tůma

obě foto nová uzávěra jeskyně Jezerní:

                       celkový pohled na novou uzávěru                            detail na otvor pro odemykání, pod ním deska proti vhazování odpadků

                                                                  

 

Policie ČR začíná hlídat Moravský kras

 

Upozorňujeme všechny návštěvníky Moravského krasu, dále všechny myslivce, jeskyňáře, horolezce a chataře, že Policie ČR uzavřela s AOPK ČR - Správou CHKO Moravský kras dohodu o spolupráci v hlídkování v terénu. PČR si bude všímat vykrádání chat a aut a ilegálních vjezdů aut do přírody, neopomine i ilegální rozdělávání ohňů.

Tzn., že policejní čtyřkolku můžete potkat v podstatě kdekoliv, nicméně přednostně bude zajíždět na louky a na okraje lesů, kde se vyskytuje navážení odpadů. To je  hlavní důvod celé akce.

PČR dohlédne také na chaty v přírodě, to platí hlavně pro jeskyňářské chaty. Bude kontrolovat průjezd aut v Pustém a Suchém žlebu. Zajede i k horolezeckým terénům.

Překontrolujte si svoje povolení na vjezd Vašeho auta do CHKO mimo silnice a místní komunikace a jeho platnost. Podejte si žádosti o nová povolení.

podívejte se na http://moravskykras.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/moravsky-kras-pomohou-chranit-policiste/

20.4.2016 zapsal: Tonda Tůma

Správa CHKO Moravský kras DĚKUJE všem účastníkům úklidových brigád

realizovaných v měsíci dubnu 2016 !

Jako každý rok, tak i letos se uklízel Moravský kras od odpadků v rámci akce Ukliďme svět - ukliďme Česko.

Hlavní akce proběhla v sobotu 16.4. 2016.

Zúčastnili se jeskyňáři, hasiči, skauti, žáci ZŠ, studenti SŠ a gymnázií, děti z DDM a přátelé Moravského krasu. Také pochopitelně strážci přírody.

Akci sponzorovali poskytnutím kontejnerů: ŠLP Křtiny, LČR - LS Černá Hora, Město Blansko.

Pytle poskytla spol. AVE CZ, ČSOP a Pstruhařství Skalní Mlýn.

Na jihu Krasu se vysbíral kontejner, ve středu Krasu kontejner a na severu Krasu kontejner odpadků. Celkově je odpadků méně. Lze konstatovat, že odpadky v lesích ubývají, odpadky podél silnic mají setrvalý stav, odpady většího objemu mají setrvalý stav především na úseku silnice u Brna mezi Líšní a Ochozem (zejména nábytek a elektrospotřebiče).

Speciální brigáda probíhala na Červeném kopci v Brně pod taktovkou MČ Brno - střed, zde za strážce pomáhala se svými lidmi naše kamarádka Kamila.

Speciální brigáda probíhala také na Stránské skále v Brně, zde akci vedl náš strážce Jaroslav.

Další speciální brigáda probíhala v údolí řeky Oslavy pod taktovkou T.O. Podkova, zde jsme poskytli pytle prostřednictvím našeho strážce Dana.

Agentura ochrany přírody - Správa CHKO Moravský kras všem brigádníkům děkuje. PŘÍRODA DĚKUJE !

20.4.2016 zapsal: Tonda Tůma

foto: čtyřkolky čekají na pokyny ke svozu odpadu      foto: kontejnery u Kateřinské jeskyně                         foto: uklízeči z údolí řeky Oslavy

       

 

další foto viz http://www.slpkrtiny.cz/slp-krtiny/aktuality/uklid-moravskeho-krasu-a9527280

http://jiznimorava.ochranaprirody.cz/aktuality/24-rocnik-uklidu-moravskeho-krasu/

Jeskyně Lidomorna a feráta Lidomorna ve světle práva

Jeskyně Lidomorna je součástí Přírodní rezervace Bílá voda a vstup do jeskyní v této přírodní rezervaci je jen na písemné povolení ochrany přírody. Faktem je, že k jeskyni vede turistická značka a jeskyně nemá uzávěru. Velká většina lidí o nutnosti mít pro vstup do jeskyně povolení nic neví a do jeskyně vstupuje. Takovýchto jeskyní bez uzávěry u turistické cesty je v Moravském krasu více a postupně jsou pro turisty uvolňovány. Např. v Přírodní rezervaci Údolí Říčky můžete bez omezení vstoupit do jeskyně Pekárna a jeskyně Švédův stůl. Při nejbližší změně vyhlášky PR Bílá voda může Správa CHKO Moravský kras omezení vstupu pro Lidomornu zrušit. O takovýchto jeskyních hovořme jako o volně přístupných jeskyních a vstup do nich je na vlastní nebezpečí. Zatím je jich velmi málo, můžem ještě vzpomenout na Čertovu branku, na Kostelík a Jáchymku - všechny jsou volně přístupné jen průchodem jeskyní po značené cestě, odbočky z průchodu jeskyní už volně přístupné nejsou. Otázka: Má mít každý vchod do jeskyně uzávěru? Kdysi dávno Lidomorna měla vchod zazděný, co kdyby Lidomorna kvůli ochraně před odpadky a proti rušení netopýrů dostala velkou mříž? Ještě v jeskyni nebyli na ilegální návštěvě sprejeři, ale ohýnky v jeskyni občas někdo rozdělává, a to netopýrům nezpochybnitelně vadí!

Pak jsou tady jeskyně zpřístupněné pro veřejnost. To jsou většinou jeskyně, kde provozovatel na základě povolení ochrany přírody provedl nějaké úpravy jeskyně či zásahy do dochovaného prostředí jeskyně. Ale nemusel by zásah do jeskyně provést, nicméně vždy to jsou jeskyně, kde někdo nese odpovědnost za bezpečnost návštěvníků (a říkáme mu provozovatel jeskyně). V tomto okamžiku provozovatel dává hlavu na špalek, co kdyby se návštěvníkovi něco stalo, a nechává si za vstup zaplatit. Provozovatel veřejnosti přístupné jeskyně podléhá po bezpečnostní stránce příslušnému báňskému úřadu a vůči "baňáku" má řadu povinností spojených s náklady na provoz. A jsme znovu u toho, že pak platíme do jeskyně vstupné samozřejmě navýšené o příslušnou "podnikatelskou" část. To je ta komerční stránka i v případě Lidomorny. Neznám v ČR jeskyni zpřístupněnou pro veřejnost, kde by jste neplatili vstupné. 

Lidomorna byla do 31.12.2015 veřejnosti zpřístupněnou jeskyní po trase speleoferáty. Pouze se nedostala do provozu, byla koncem roku 2015 k provozu pouze připravena. Provozovatel měl všechna platná povolení (jak ukázala šetření), které náš právní řád vyžaduje. Tzn. výjimku a souhlas od ochrany přírody a oprávnění od báňského úřadu včetně stanovení odborného báňského dohledu. Ochrana přírody si v povolení stanovila podmínky pro provoz jeskyně (speleoferáty) tak, aby v jeskyni byl pořádek (někdo musí jeskyni uklidit po neukázněných nelegálních návštěvnících, relativně nedávno i po bezdomovci), aby nebyli rušeni netopýři (čili určitou dobu v zimě neměla být feráta v provozu) a aby nebyla poškozena sintrová výzdoba na stěnách jeskyně (trasa feráty se jim vyhýbá). Podmínky si stanovila i Obec Holštejn a šlo především o místa pro parkování a o klid v okolí obce. Provozovateli nebylo dovoleno pořádat v okolí jeskyně jakékoliv doprovodné akce. Prostě přijít, prolézt, prohlédnout a odejít. Platnost povolení od ochranářů byla na 3 roky, aby se mohly vyhodnotit všechny vlivy provozu jeskyně (feráty) na přírodu, obec a její okolí. K tomu všemu musel být určený provozovatel, aby bylo koho postihnout v případě neplnění podmínek. Proto nemohla být feráta zcela volně přístupná veřejnosti bez doprovodu provozovatele podobně jako jsou zdarma volně přístupné feráty v Alpách.

Proč ochranáři výjimku ze zákona pro stavbu feráty v jeskyni Lidomorna vůbec udělili? Proč Lidomornu zpřístupnili pro veřejnost? Každé úřední rozhodnutí musí mít část "zdůvodnění" a SCHKO MK hodnotila zřízení a provoz feráty v jeskyni Lidomorna s ohledem na skutečnost, že zde byl proveden biospeleologický průzkum s kladným výsledkem pro realizaci zpřístupnění formou jeskynní speleoferáty, a také s ohledem, že se v jeskyni nenachází významné zimoviště netopýrů a nejsou zde sintrové výzdoby, které by bylo možné zničit, pokud se jim trasa speleoferáty vyhne. SCHKO MK ve svém rozhodnutí rovněž zohlednila fakt, že již delší dobu část veřejnosti projevuje zájem navštěvovat v České republice jeskyně, které nejsou zpřístupněné tradičním způsobem (neupravené jeskyně). Tento zájem a tlak vede konkrétně v Moravském krasu k nelegálním exkurzím do lokalit, kde ochrana přírody z důvodu ochrany minerálních výplní jeskyní nebo z důvodu ochrany zimujících netopýrů exkurze vylučuje. V tomto případě SCHKO MK věc vyhodnotila tak, že v zájmu ochrany přírody je žádoucí tlak veřejnosti na návštěvnost jeskyní směřovat do lokalit, kde nemůže docházet např. k poškozování bohaté krápníkové výzdoby nebo k významnému rušení zvláště chráněných druhů živočichů (netopýrů), což je případ jeskyně Lidomorny. Zpřístupnění Lidomorny pro požadovanou aktivitu tak mělo snížit nelegální činnosti v jiných přírodně hodnotnějších lokalitách nacházejících se v CHKO Moravský kras.

Nové správní řízení ve věci dalšího provozu feráty v jeskyni Lidomorna zatím ještě není ukončeno. Správní orgán zvažuje skutečně všechny názory na věc a zabývá se každým vyjádřením účastníků řízení. Dokonce si všímá i aktivit mimo správní řízení, jako byla petice v obci Holštejn.

                                                            

11.3.2016 napsal: Tonda Tůma

 

Jarní úklid přírody 2016 se blíží

Každoroční úklid Moravského krasu a akce Ukliďme Česko

Pro všechny zájemce, kteří chtějí pomoci přírodě a uklidit odpad po svých neukázněných spoluobčanech, je už stanoven termín úklidové akce na 16.4. 2016.

Samozřejmě lze úklid libovolného místa v přírodě provést i mimo generální termín, domlouvejte se buď se správci zvláště chráněných území, nebo s obecními úřady.

Brigáda - úklid Moravského krasu je organizován pro skupiny osob, které se přihlásí v předstihu na Správě CHKO Moravský kras. Těmto skupinám je pak přidělen úkol a obvykle i pytle na odpad. Správa CHKO zajišťuje odvoz vysbíraného odpadu. Rukavice a reflexní vesty (pro práce podél silnic) si účastníci přinesou svoje. Individuální zájemci nemohou být zapojeni vzhledem k rozsahu akce (cca 300 osob). Skupiny se hlásí přímo na Správu CHKO MK nebo přes http://www.UklidmeCesko.cz/event/12032/.

Především individuálním zájemcům doporučujeme přihlásit se na některou akci inzerovanou na webu http://www.uklidmecesko.cz/, zejména potřebujeme pomoci v Brně s velkou nelegální skládkou na Červeném kopci v okolí národní přírodní památky. Brigádu zde organizuje naše spolupracovnice Kamila a informace naleznete na http://www.uklidmecesko.cz/event/11907/.

Ukliďme Česko, velká akce, nadšení, tradice - a hlavně je pořád co z přírody uklízet. Je na zamyšlení, zda v systému odpadového hospodářství nejsou nějaké mezery, zda by nebylo možno něco vylepšit. Možná jsou nějaké mezery v ekologické výchově na školách, nevím. V každém případě je tu důvod, aby prudiči z ochrany přírody zvaní strážci stále fungovali a aby je veřejnost podporovala. Stráž přírody v Moravském krasu šetří aktuálně 3 nelegální skládky v lese, kde se snad podaří původce vypátrat. Podáme o tom veřejnosti zprávu.

10.3.2016 vložil: Tonda Tůma

Nový pramen, krátký povrchový tok a ponor v závrtu vjv. od Šošůvky

Ve čtvrtek 25.2.2016 při kontrole stavu závrtů pod Šošůvkou byl stráží přírody mezi prameništěm Na Troubkách a ponorem U Trojičky zjištěn poměrně vydatný pramen vody uprostřed louky. Není to zde nic divného, prameniště Na Troubkách sahá od zastřešené studánky cca 200 m po spádnici a podle vydatnosti hydrologické situace zamokřuje v tomto prostoru louky svahů Strážné (585 m.n.m.).

Pramen vznikl v drobách a po krátkém povrchovém úseku po přetečení hranice drob a vápenců mizí v ponorovém závrtu vzniklém již na vápencích. Pro přesné určení hornin pod hlínami by však bylo potřebné provést alespoň ruční vrty. Je pravděpodobné, že pramen zde již v minulosti existoval v rámci zamokření louky, nebyl však tak vydatný a soustředěný, jako nyní.

Pramen je velmi dobře vidět v posečené louce, vytváří zřetelnou studánku s odtokem do níže položeného závrtu. Povrchový tok má délku cca 15 m, v závrtu se vytvořilo malé jezírko asi do třetiny jeho hloubky a ponor-závrt stačí v této chvíli veškerou vodu z pramene odvádět do podzemí.

Závrty pod Šošůvkou již dříve strážci ohraničili kůly s reflexní barvou na jejich vrcholu, aby do nich nespadla zemědělská technika nebo nebyly rozorány či zavezeny. Totéž bude nyní provedeno i s novým pramenem jako ochrana před rozježdění traktory.

Blíže viz nekvalitní foto provedené za soumraku.

                                                                              

26.2.2016 zapsal: Tonda Tůma

Speleoferáta Lidomorna v únoru 2016 a jeskyně V lomu Velká dohoda

Kontroverzní kauza lezecké trasy v jeskyni Lidomorna bude mít dílčí rozuzlení až v březnu vydáním rozhodnutí AOPK ČR - Správy CHKO Moravský kras. Dílčí proto, že lze očekávat podání odvolání té strany, která nebude s rozhodnutím spokojena. Potom bude v odvolacím řízení rozhodovat MŽP - územní odbor v Brně. Ale nepředbíhejme. Zatím proběhlo v jeskyni šetření ČIŽP a na pokyn MŽP také šetření komise AOPK ČR z Prahy.

Do správního řízení se přihlásil a dodal svoje stanovisko pouze jeden zapsaný spolek (Moravský speleologický klub), další dvě organizace možnost zapojit se do řízení nevyužily (ČESON a ČSS - předsednictvo). Do konce února jsou očekávána stanoviska Obce Holštejn a Ústavu biologie obratlovců ČSAV (ve věci netopýrů).

Další informace si přečtěte na:

http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/lanove-centrum-v-hladomorne-lunapark-v-jeskyni-kritizuji-atrakci-jeji-odpurci-20160127.html

http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/sepsali-petici-proti-lezeckym-atrakcim-v-jeskyni-hladomorna-20160220.html

a fotky: http://js78.rajce.idnes.cz/Speleoferata_aneb_pribeh_jeskyne_znicene_za_souhlasu_Spravy_chranene_krajinne_oblasti/

Z provedených šetření lze vyhodnotit, že v jeskyni nebylo kopáno, stříleno ani jinak trvale a nevratně změněna morfologie jeskyně, nebyly poškozeny či zničeny sintry, nebylo změněno klima jeskyně, krasové procesy, biota jeskyně nedoznala újmy. Technické prvky jsou demontovatelné a odstranitelné, vrty do skály pro kotvení jsou snadno sanovatelné. To je zatím vše.

Velká dohoda

http://www.velkadohoda-moravskykras.cz/

V tisku se objevila zpráva o záměru zpřístupnit pro veřejnost jednu ze čtyř samostatných částí jeskyně V lomu Velká dohoda - jeskyně Horizont.

http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/u-lipovce-planuji-zpristupnit-jeskyni-v-tajemnem-krasovem-labyrintu-20160217.html

Můžeme povrdit, že žádost byla oficiálně včera podána a bylo zahájeno ve věci správní řízení.

23.2.2016 vložil: Tonda Tůma

Pracuje se na nové vyhlášce CHKO Moravský kras

Šance na upřesnění hranice, možnost změny zonace, nový plán péče.

CHKO Moravský kras má stále platnou vyhlášku z roku 1956, změněnou pouze v roce 1958, kdy byl z CHKO vyřazen prostor vápenců určených k těžbě ve velkolomech Mokrá. Dobývací prostor Mokrá nyní kopíruje hranici CHKO, někde ji i mírně překračuje do CHKO. Evidované ložisko vápenců však zasahuje do hlouby CHKO až na hranice PR Údolí Říčky. To představuje možnost problému v daleké budoucnosti a není vůbec jednoduché ložisko z evidence státních zásob nerostných surovin vymazat.

Od roku 1956 se hranice CHKO na mnoha místech změnila: lesní cesty zarostly nebo vznikly nové, silnice se napřímila, hranice pozemků se zpřesnily. Proto je potřeba provést zpřesňující zákresy hranice CHKO do moderní mapy. Je tu možnost některé tehdy "zapomenuté" krasové jevy nebo cenné přírodní biotopy do CHKO nyní přibrat. Taková PR Zadní Hády nebo stráň velkých škrapů od Harbech na Jedovnice. Bude se však muset jednat s vlatníky pozemků, bez nich "anexe" není možná.

Málokdo ví, že CHKO Moravský kras je nyní rozdělená do 3 zón ochrany. Nejsou vyznačeny v terénu a týkají se především omezení staveb a hospodaření. Tak např. v nejpřísnější 1. zóně není možno hnojit nebo povolovat nové stavby. 1. zóna je především nad půdorysy jeskyní a okolo závrtů a ponorů. Dlouholeté výzkumy specialistů na krasové vody jsou nyní zužitkovávány ve zdůvodňovací argumentaci. Nová vyhláška počítá ještě se 4. zónou, která má "nejslabší" pravidla ochrany a týkala by se zastavěných a zastavitelných území obcí (některá "nejmladší" CHKO už 4 zóny mají). V případě zpřísnění zóny se bude muset jednat s vlatníky pozemků, protože zpřísněnou ochranou budou omezováni v hospodaření. Zde proběhne řeč o finanční náhradě za hospodářskou ztrátu - tzv. újmu.

Na novou vyhlášku naváže i nový plán péče o CHKO, který stanovuje jakási regulativa, podle kterých ochrana přírody po dobu platnosti (10 let) plánu péče postupuje, utrácí státní peníze a rozhoduje. Mluví se zde např. kde a jak rozvoj rekreace, sportovních a zážitkových aktivit, speleologie, horolezectví. Stanovuje zásady pro lesní, zemědělské a vodní hospodaření. Kde a za co utrácet státní peníze určené na péči o území (např. pastva, odstraňování invazních druhů rostlin, uzávěry jeskyní, odstraňování ilegálních skládek odpadů apod.).

Nová vyhláška CHKO bude mít i tzv. bližší ochranné podmínky tak, jak je mají vyhlášky třeba rezervací. Tam se stanovuje, jakou činnost je možno provádět jen na souhlas ochrany přírody. Je to na písemný souhlas vydávaný ve správním řízení.

Na přípravě vyhlášky, map hranic, map nové zonace a plánu péče se na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR - Správě CHKO Moravský kras intenzívně pracuje, vše ještě bude procházet připomínkovým řízením a schválení lze čekat v horizontu 5 let, takže doufejme před rok 2020.

                                                        

                                   

9.2.2016 vložil: Tonda Tůma

 

CHKO Moravský kras šedesátiletá

1956 - 2016

V tomto roce proběhnou nějaké drobné akce u příležitosti 60. narozenin vyhlášení CHKO Moravský kras. Budeme včas informovat.

Od 1.9.2016 bude možné provádět rezervace na mimořádné Dny otevřených dveří Amatérské jeskyně 2016 na tzv. Ministerskou trasu pro termíny víkendových vstupů v měsíci listopadu. Bude upřesněno pozvánkou.

Výročí je příležitostí hodnotit, pochválit i pohanět.

Připomněl bych v souvislosti s probíhající kauzou speleoferáty v jeskyni Lidomorna jinou kauzu, kterou lze zhodnotit nyní s odstupem let.

Tou kauzou byla stavba lanovky od Punkevních jeskyní na chatu Macocha. Stavba v národní přírodní rezervaci! Spousta kritiků. Obviňování. Vyšetřování. Média. Proč lidi vozit lanovkou? Ať jdou pěšky po Salmově stezce nebo ať rezervaci objedou auty a autobusy od Skalního mlýna přes Lažánky a okraj Vilémovic na Macochu. Komerční aktivita v národní rezervaci! V rezervaci se betonovalo, padla pokuta za spadlé nosné lano lanovky do kytek, kácelo se pro příjezd techniky na hranu skal, kde se stavěla koncová stanice lanovky. Těch pro a proti bylo tenkrát opravdu hodně a výsledek dnes? Každý znalý situace si odpoví sám, případně zavzpomíná. Cíl Správy CHKO Moravský kras - neomezit návštěvnost Punkevních jeskyní a Macochy, nezhoršit životní prostředí obyvatelům Lažánek zvýšenými průjezdy aut a přitom uzavřít Pustý a Suchý žleb pro dopravu - byl splněn. Touto připomínkou v žádném případě nedávám rovnítko mezi oběma kauzami, jsou velmi odlišné, i když v něčem podobné.  

 

                      

 

4.2.2016 vložil: Tonda Tůma

Vydaná rozhodnutí ochranářů v Moravském krasu pro neživou přírodu

v číslech – 2013-leden 2016

Rozhodnutí ve věcech ochrany přírody na území CHKO Moravský kras vydává AOPK ČR, Regionální pracoviště Jižní Morava, oddělení Správa CHKO Moravský kras ve správním řízení. Kromě žadatele, vlastníka dotčeného pozemku a obce dotčeného katastru se do řízení mohou přihlásit i spolky, které mají ochranu přírody jako jednu z hlavních činností a dopředu si požádaly na období vždy 1 roku být informovány o všech zahajovaných řízeních ve svém zájmovém území a ve věci svého zájmu.

Všechny zde zmiňované správní akty se vydávají podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

 

vydané výjimky pro vjezdy aut, sport, speleokongres, vstupy do NPR a jiné (počty dokumentů, nikoliv počet subjektů)

skály, horolezectví – počet vydaných dokumentů (na 10 let)

vydané výjimky pro jeskyně – počet dokumentů na změny jeskyně §10odst.2 (na 5 let)

vydané výjimky pro jeskyně – počet lokalit (jeskyně, závrty) na změny jeskyně §10odst.2 (na 5 let)

2013

9

 

10

16

2014

2

 

4

5

2015

12

1

3

3

leden 2016

 

opatření obecné povahy

3

3

 

Komentář k tabulce:

Výjimky pro vjezdy aut se nahromadí při vypršení platnosti dřívějších povolení k vjezdu. Vydávají se zejména pro vlastníky nemovitostí. V roce 2015 bylo vydáno větší množství výjimek vlastníkům chat v údolí Říčky. V roce 2016 lze očekávat další nárůst výjimek pro auta v souvislosti zapojení PČR do kontrol přírody.

Horolezci mají svoje terény povolené dlouhodobě. V roce 2015 a v lednu 2016 byla obnovena povolení pro terény v NPP Rudické propadání, NPP Stránská skála, NPR Vývěry Punkvy a NPR Býčí skála s platností na 10 let.

Jeskyňáři dostávají povolení pro výzkum jeskyní a výjimky na poškození a změny jeskyně za účelem výzkumu obvykle na 5 let. Nahromadění většího počtu dokumentů a lokalit znamená vypršení platnosti povolení vícera speleologických skupin a často jde o prodloužení povolení na tradičních lokalitách. Menší čísla signalizují zcela nové lokality.

Správní řízení se zahajují na žádost nebo z moci úřední. Na vydání souhlasu, povolení či výjimky není právní nárok. Pro činnost v jeskyních je navíc nutné splňovat odbornost dle požadované činnosti. V případě zpřístupňování jeskyní pro veřejnost je v řízení dotčeným orgánem státní správy příslušný obvodní báňský úřad.

                                                               

2.2.2016 vložil: Tonda Tůma

Speleoalpinismus a školení krasových strážců

Speleoalpinismus je samostatná lezecká disciplína. Ve speleoalpinismu se užívá lano jako výstupový, sestupový i jistící prvek, protože podzemní terén neumožňuje bezpečný výstup klasickou horolezeckou technikou. V této disciplíně se používá jiné lano, než mají klasičtí horolezci. Je to statické lano a užívá se pro jeho pevnost a minimální pružnost. (FRANK a KUBLÁK, 2007)

Jednolanová technika (SRT=single rope technice) - SRT je metoda pro sestup a výstup po jednom laně ve vertikálních prostorách. Trasa lana je odkláněná od ostrých hran pomocí mezikotvení (přepínka) a jediné lano představuje zásadní nosný prvek pro lezce. (Podzemí [online]. 2007 [cit. 2016-01-28]. Dostupné z: http://www.podzemi.net/jednolanova-technika/)

Pomůcky pro výstup a sestup po laně

  • Sedací postroj speleologického typu
  • Maticová karabina tvaru D pro uzamknutí centrální spojovacího kotevního bodu
  • Dvě textilní odsedávací smyčky (odsedávky) s karabinami na konci, připojené do centrálního kotevního bodu.
  • Výstupový blokant ruční – Jümar
  • Popruh se stupačkou (pedál) ke stoupání pomocí ručního blokantu
  • Karabinu (Maillon), která bude spojovat ruční blokant s pedálem
  • Výstupový blokant hrudní - Croll
  • Ramenní popruh pro upevnění hrudního blokantu do pracovní polohy
  • Slaňovací brzda (slaňováno, Stop) s funkcí samoblokování
  • Karabinu, kterou propojíte slaňovací brzdu s centralním kotevním bodem

Před půlrokem pořádala Asociace stráže přírody ČR cvičení v jednolanové technice. Několik strážců v Moravském krasu školení nadchlo, a tak se rozhodli tuto techniku lezení oprášit.

Před Vánocemi 2015 proběhlo školení SRT na základně ČSS ZO 6-19 Plánivy Slepičárně. Celou akci vedl náš strážce, jeskyňář a bývalý náčelník speleozáchranky Ing. Bohuslav Koutecký - Kocour. V dopoledních hodinách nám vysvětlil základy SRT, zopakovali jsme si základní uzly (osmička, prusík, zdrhovací uzel…) a v odpoledních hodinách jsme vyrazili do terénu na horolezeckou stěnu u Lidomorny. Na vzrostlém dubu, co se tyčí na samé hraně skalní stěny, jsme navázali 3 lana, na kterých jsme cvičili.

Školení se zúčastnilo celkem pět strážců a spolupracovníků stráže přírody Moravského krasu. Když jsme začali s praktickou částí, někteří při pohledu do třiceti metrové hloubky dostali strach. Není divu, vždyť měli věřit jen deseti milimetrovému lanu. Nejdříve jsme si vyzkoušeli založit lano do slaňovací brzy a poté slanit. Všechny úkony probíhali pod dozorem zkušeného lezce. Posléze si účastníci vyzkoušeli výstup po laně, a to bylo již fyzicky náročnější.

Po Vánocích jsme se vydali zopakovat SRT do jeskyně Býčí skály, pracoviště ČSS ZO 6-01 Býčí skála. V Předsíni, kde mají jeskyňáři lezecký trenažer, jsme si vyzkoušeli přejít z výstupu po laně do slanění a zdolat přepínku. Po úspěšném provedení jsme se s jeskyňářem Hadařem vydali na prohlídku do Guánové chodby. Na konci této chodby je impozantní pohled na Obří komín. 

Pokud bude zájem, tak Asociace strážců přírody ČR pro své členy školení v jednolanové technice tento rok zopakuje.

            

1.2.2016 sepsal: Filip Chalupka

Klasičtí horolezci už nové povolení v Moravském krasu obdrželi

(a skály nebudou ověšeny expreskami a smycemi)

Během minulého roku 2015 probíhala v CHKO Moravský kras správní řízení o povolení provozovat horolezectví na tradičních horolezeckých terénech na základě podnětu ČHS, protože předchozím povolením vypršela platnost.

Povolení pro NPP Stránská skála a NPP Rudické propadání bylo uděleno formou výjimky a souhlasu, povolení pro NPR Vývěry Punkvy a NPR Býčí skála bylo uděleno formou opatření obecné povahy.

Protože se jedná o známé horolezecké terény uváděné v průvodcích a na webu ČHS, uvedeme z povolení jen to nejdůležitější:

  1. Žádný nový horolezecký terén nepřibyl - i když, jak se to vezme. Pouze byl rozšířen, resp. upřesněn horolezecký terén Stěna nad výtokem resp. Nad vývěry (rozuměj: nad vývěry Jedovnického potoka) o stěnu "Nad vývěry - vlevo" nad zastávkou autobusové dopravy v křižovatce v Josefově. Takže vlastně přibyl !!!
  2. Speciální režim pro propast Macochu nadále platí ten stejný, tj. napřed domluva se správcem skal ČHS, ten pak zajistí domluvu s Agenturou a Správou jeskyní.
  3. Horolezci nejsou omezeni členským průkazem ČHS !!! Lézt mohou všichni při dodržování podmínek ochrany přírody - používat jen značené přístupové stezky, oblasti bez odpadků a ohňů, lézt jen v povoleném období (viz web ČHS, žádná změna zde nenastala).
  4. Platnosti povolení jsou do 31.12.2025.

Mimo vydané povolovací správní akty projednala Agentura - Správa CHKO Moravský kras podněty z řad horolezců požadující odstranění expresek a smyc visících dlouhodobě (i několik let) na skalách a s těmito podněty se ztotožnila. ČHS byl proto začátkem ledna 2016 vyzván k zajištění odstranění expresek a smyc z horolezeckých terénů. O svoji "ozdobu" tak přijde např. stěna Lidomorna, Býčí skála a ostatní.

 

Informace ke stažení : Odstranění expresek z horolezeckých terénů,   povolení ČHS v NPP,   OOP pro horolezectví v NPR veřejnou vyhláškou.

 

                 

26.1.2016 vložil: Tonda Tůma

Feráta Lidomorna (speleoferáta) 

alias Lanové centrum Lidomorna - stav v lednu 2016

V jeskyni Lidomorna u Holštejna ve skále pod zříceninou středověkého hradu pánů z Holštejna byla na konci roku 2015 na základě povolení Správy CHKO Moravský kras vybudována soukromou společností podzemní zajištěná cesta typu alpských via ferrat (s určitými odlišnostmi).

Výňatek z důvodové části povolení: Zájem veřejnosti na návštěvu jeskyní v neupraveném (přírodním) stavu má neustále stoupající tendenci. Takové jeskyně jsou vybavené pouze lanovými přechody, kramlemi, žebříky, lany a návštěvníci v přilbách, světlech a overalech jsou ve světě už běžní. Správa je toho názoru, že některé jeskyně, kde nehrozí jejich poškození (výplní a bioty) je vhodné pro zážitkové a poznávací aktivity uvolnit, aby jiné jeskyně zůstaly v klidu nedotčeny ilegální návštěvností. Správa reflektovala biologické hodnocení lokality včetně netopýrů. "V uvedeném případě Správa CHKO Moravský kras věc vyhodnotila tak, že je v zájmu ochrany přírody (ochrany nepřístupných jeskyní) tlak veřejnosti na návštěvnost tradičním způsobem nezpřístupněných (neupravovaných) jeskyní směřovat do lokalit, které nemohou být poškozeny nebo riziko změn je v nich minimální."

K tomu zbývá jen dodat, že v Moravském krasu jsou speleologickým způsobem (bez chodníků, schodů a zábradlí) aktuálně zpřístupněny jeskyně Rudické propadání, Spodní patra Sloupských jeskyní a Ostrovská propast. K nim se zařadila Lidomorna. Lidomorna má od těch druhých jednu odlišnost - nemá uzávěru, ale přesto vyhláškou PR Bílá voda vstup do ní je jen na písemný souhlas ochrany přírody.

Jednosměrná speleoferáta měla být provozována pouze pod dohledem stavitele na základě objednávky a neměla být volně přístupná veřejnosti kdykoliv a komukoliv. To bylo stanoveno z důvodů jednoznačné odpovědnosti za bezpečnost osob a případné škody na přírodním prostředí. Současně tato podmínka měla eliminovat případnou nadměrnou návštěvnost jeskyně Lidomorny a přírodní rezervace Bíla voda.

Provozování speleoferáty znamená oficiální vstup veřejnosti (za úplatu nebo bez ní) do jeskyně a tedy zpřístupnění jeskyně veřejnosti. To podléhá českým báňským předpisům právě z důvodů bezpečnosti osob. Na provoz jeskyně pro veřejnost (s ferátou nebo bez ní) se tedy vztahují báňské předpisy a jeskyni (speleoferátu) MUSÍ provozovat nějaký právní subjekt.

Feráta byla však vybudována těsně před koncem uplynutí doby platnosti úředního rozhodnutí pro její vybudování a provoz, tj. platnost rozhodnutí vypršela 31.12.2015 a feráta se do plného provozu vůbec nedostala.

Během ledna 2016 byl z feráty odstraněn na příkaz Správy CHKO MK dopravní koš, který nebyl součástí projektu.

Od 1.1.2016 musí být feráta (nebo Lanové centrum, jak ji zve její stavitel) uzavřena a nesmí být provozována.

Nemá platné povolení a jen na pouhý vstup do jeskyně Lidomorny potřebujete písemný souhlas AOPK ČR na základě vyhlášky Přírodní rezervace Bílá voda.

Feráta Lidomorna alias Lanové centrum Lidomorna je proto v současné době UZAVŘENA !!!

Stavitel feráty si podal začátkem ledna 2016 novou žádost o úpravy trasy feráty a o povolení provozovat ferátu v jeskyni Lidomorna (resp. její provoz "rozjet"). Agenturou ochrany přírody ČR - Správou CHKO Moravský kras bylo zahájeno správní řízení, jehož účastníky jsou kromě žadatele také Obec Holštejn, Obvodní báňský úřad pro kraj Jihomoravský a Zlínský a vlastník pozemku okolo jeskyně - LČR a po přihlášení do řízení také spolky (zejména Moravský speleologický klub, Česká speleologická společnost - předsednictvo a ČESON - Česká společnost pro ochranu netopýrů).

V této chvíli nelze předjímat, jak bude ve věci rozhodnuto. Případ je komplikovaný a vydání rozhodnutí může trvat dle zákonné lhůty až 3 měsíce (nebude-li správní řízení mezitím přerušeno).

O ferátu v jeskyni Lidomorna se nyní koncem ledna začala zajímat také ČIŽP na základě podnětu z řad veřejnosti. Uvidíme, jak dopadne její šetření.

 

                                      

 

26.1.2016 vložil: Tonda Tůma

Rudické strusky - problém? A jeho řešení?

Kolem železnorudných strusek nad Rudickým propadáním se poslední dobou hodně mluví a možná i něco dělá.

Na úvod si řekněme, zda jsou strusky problém. Laďa Slezák ve Speleu č. 66 (2015) shrnuje jejich původ a jejich pohyb v jeskynním systému Rudické propadání - Býčí skála. Má pravdu, že inertně se chovající strusky (opačnou informaci zatím neznám) jsou jeskynním fluviálním sedimentem přehazovaným potokem sem a tam. Jenže jsou také odpadem z lidské činnosti a nemůžeme na ně pohlížet jako na přírodní sedimenty. Kdyby do jeskyní voda splavovala kousky cihel, asi by nám to vadilo. Zkrátka odpad do přírody (do jeskyně) nepatří. Je další otázkou, jak strusky škodí? Zda jsou abrazivem narušujícím krápníky a zda jejich ultrajemná frakce (prach) nějak nevadí vodním živočichům? No a na okraj, zda zanášení jeskyní nepřírodním (antropogenním) materiálem není zbytečné snižování jejich průtočnosti, tím lokální stagnace vody před polosifony a v tůních, která tam pak vyhnívá (s novou jedovnickou ČOV problém kvality vody Jedovnického potoka, doufejme, odpadne)? V každém případě odpad do jeskyně nepatří.

Strusky jsou primárně deponovány v bočním pravostranném žlíbku nad ponorem Rudického propadání směrem k Rudici a tvoří jeho levý svah. Plošný rozsah a objem tohoto antropogenního "ložiska" není znám. Proto se plánuje jeho důkladnější průzkum. Mohla by nastat varianta ložisko strusek totálně odtěžit a jednou pro vždy problém odstranit. Toto ložisko na patě svahu erodují povodňové vody od Rudice a strusku strhávají před ponor, kde část strusek vytváří sekundární ložisko, typický výplavový kužel. Sekundární ložisko eroduje navíc Jedovnický potok. Odtěžení primárního ložiska je považováno za nepravděpodobné.

Strusky v jeskyni vadí jak Správě CHKO Moravský kras, tak Obci Rudice a jeskyňářům ze ZO ČSS Rudice a na řešení se podílí i vlastník pozemků okolo Rudického propadání - Mendelova univerzita a její ŠLP Křtiny.

Zadaná studie nabízí:

  1. Zadržení dešťových srážek a vod z tajících sněhů co nejvíce v krajině. Maximálně využít ponory a závrty už v obci Rudice. V tomto směru je strategický Závrt pod kovárnou s ponorem.
  2. Vytvoření retenčních prostorů pro velké vody. Studií navržený poldr nad Kolíbkami byl zamítnut. Co však poldr pod Kolíbkami pod vodopádem před zúžením bočního žlíbku s primárním ložiskem (studie nenavrhuje)?
  3. Zpomalení vodního toku velkých vod řezajících patu svahu primárního ložiska vyrovnáním spádové křivky kaskádou hrází. Současně hráze zadrží určitý objem strusek, který patu svahu zastabilizuje. Technické provedení hrází navrhuje projektant ze dřeva v provedení jednoduchém a v provedení dvojitém srubovém.
  4. Stabilizace ujíždějícího svahu primárního ložiska třemi kotvícími pasy nad sebou. Pasy navrhuje projektant srubové konstrukce.
  5. Úplná likvidace výplavového kužele, tedy sekundárního ložiska ručním odtěžením nebo se nabízí efektivní použití velkého sacího bagru umístěného nahoře v Kolíbkách.
  6. Ještě může být diskutováno sanování nestabilní paty struskového svahu primárního ložiska stěnou z kamene či gabionů (studie nenavrhuje).

V současné době v bočním žlíbku stojí 2 zkušební hráze. Přes nekvalitní provedení určitý účel splnily. Sice nebyly povodně a nezadržely strusky, ale zadržely kaly z ČOV Rudice, která je nyní aktuálně před zrušením a před nahrazením novou ČOV Jedovnice. Tyto kaly byly několikrát odstraňovány a jen potvrdily nepěkný stav rudické ČOV. Hráze není důvod zatím rušit, mohou být ještě užitečné na strusky.

Na rok 2016 bude v režii Agentury - Správy CHKO Moravský kras upřesnění studie, resp. projektu a sehnání financí. Písemné materiály jsou k nahlédnutí na Správě CHKO Moravský kras v Blansku po předchozí telefonické domluvě, informace lze získat také na Obecním úřadě v Rudici u pana starosty nebo na ŠLP Křtiny.

Uvítám návrhy, myšlenky a názory, které budou "k věci".

                                                       

 

 

                                                                      

5.1.2016 vložil: Antonín Tůma

 

 

V Moravském krasu padaly v roce 2015 blokové pokuty

 

Uplynulý rok byl oproti předchozím rokům ve věci blokových pokut udělovaných stráží přírody Moravského krasu nad jiné výjimečný. V číslech nic přehnaného: v roce 2011 bylo uloženo 10 blokových pokut, v roce 2012 byly uloženy jen 3 blokové pokuty, v roce 2013 nebyla uložena dokonce žádná bloková pokuta, v roce 2014 byly uloženy jen 2 blokové pokuty, ale v roce 2015 bylo uloženo 21 blokových pokut

Strážci se léta zaměřují na nepovolené vjezdy aut v CHKO mimo silnice a místní komunikace. Je to především proto, že s nelegálními vjezdy je spojeno rušení živé přírody a navážení odpadů do přírody. Vjezd bez povolení nedovoluje zákon o ochraně přírody a krajiny, a také lesní zákon. Tato dvě zákonná omezení podtrhují i zákazové dopravní značky (to je již třetí zákonné omezení), které v minulých letech byly z větší části na vjezdech do polí a lesů zničeny a jsou v poslední době obnovovány. V roce 2015 byly 2 strážní služby odslouženy společně s Policií ČR.

Výjimky na vjezd autem do CHKO mimo obce a silnice dostávají po zvážení její potřeby od AOPK ČR - Správy CHKO na základě žádosti obvykle speleologové a myslivci, vlastníci pozemků a staveb a provozovatelé některých objektů. Na výjimku není právní nárok. Výjimku nepotřebují osoby provádějící lesní a zemědělské hospodaření.

Z těch 21 blokových pokut uložených na území CHKO Moravský kras v roce 2015 je 19 pokut za nepovolený vjezd motorovým vozidlem mimo silnice a místní komunikace, 1 pokuta za nepovolený oheň v národní přírodní památce a 1 pokuta byla uložena speleologovi za nepovolený opakovaný vstup do národní přírodní rezervace mimo značené cesty s vedením skupiny dalších osob.

V roce 2016 můžeme čekat další nárůst vybraných pokut v přírodě, protože strážce posílí terénní jízdní hlídka Policie ČR na čtyřkolce. Kromě Pustého a Suchého žlebu si budou policisté všímat i luk a chat. Proto doporučujeme všem, kteří mají nutnou potřebu zajíždět ke své chatě autem nebo za jinou činností, podat žádost o udělení výjimky ze zákonných zákazů na více let nebo v případě výjimečného vjezdu o vydání krátkodobé jednorázové povolenky.

                             

 

5.1.2016 vložil: Tonda Tůma

 

 

Blokové POKUTY (nejen v přírodě) ZVÝŠILY !!!

Od 1.10.2015 platí novela přestupkového zákona, která zvyšuje hranici horní sazby pro uložení pokut ve zkráceném řízení:

  • v případě blokového řízení z původní částky 1.000 Kč na 5.000 Kč,
  • v případě příkazního řízení z původní částky 4.000 Kč na 10.000 Kč,

u mladistvých (osoba v době spáchání přestupku dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok) hranice horní sazby:

  • v blokovém řízení je 2.500 Kč,
  • v případě příkazního řízení je 5.000 Kč.

 

Lhůty k projednání přestupku:

Zákon o přestupcích i nadále stanoví, že „přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok.“ Nově však stanoví okolnosti, za nichž se běh této jednoroční lhůty přerušuje:

  • zahájením řízení o přestupku,
  • vydáním rozhodnutí o vině z přestupku,
  • doručením příkazu o uložení pokuty.

Přerušením běhu 1 roční lhůty začíná běh nové lhůty, ale přestupek musí být projednán maximálně do 2 let od jeho spáchání.

V Moravském krasu byly v tomto roce ukládány blokové pokuty nejčastěji za nepovolené vjezdy aut do chráněné krajinné oblasti mimo silnice a místní komunikace. Pokuty jsou udělovány na základě zákona o ochraně přírody a krajiny, ale většinou jsou řidiči aut při vjezdu na polní nebo lesní cestu současně varováni zákazovými dopravními značkami, které nerespektují.

26.10.2015 vložil: Tonda Tůma

 

Dům přírody v Moravském krasu se otvírá veřejnosti

 

Po roce stavebních prací se od 20.8.2015 konečně otvírá veřejnosti vzdělávací, návštěvnické a informační středisko Moravského krasu zvané Dům přírody Moravského krasu.

Jde o novostavbu financovanou z evropských peněz za spoluúčasti ČR. Kromě vlastní stavby návštěvníka přivítá nejmodernější expozice o historii a přírodě unikátní krasové oblasti. Expozice svojí náplní je zaměřená na běžného turistu negeologa a neodborníka. Přesto jistě zaujme i specialisty.

Stavebníkem byla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. O provoz Domu přírody se stará obecně prospěšná společnost, jejíž zakladatelé jsou obce a společnosti z blanenského regionu. Dům přírody (resp. o.p.s.) má 5 zaměstnanců pro provoz infocentra a ve funkci lektorů pro vzdělávací programy a exkurze.

Přijeďte se podívat.

                                                                                

 

11.8.2015 vložil: Tonda

 

 

Výzkum bezobratlých živočichů v Amatérské jeskyni

Na popud Správy CHKO Moravský kras provádí v tomto roce (2015) Ústav půdní biologie Biologického centra AV ČR z Českých Budějovic (Dr. Tajovský) výzkum "breberek" v systému Amatérské jeskyně. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům jsou návnady a pasti umístěny pouze v Šošůveckém koridoru (3), v Macošském koridoru (u Bílé kašny 1), v Rozlehlé chodbě (1), v Stupňovité propasti (u dna propasti 1) a v horním patře Sloupských jeskyních (u speleoterapie 1).

V Šošůveckém koridoru na výzkumu spolupracuje ČSS ZO 6-25 Pustý žleb. Vzorkovací plochy jsou v terénu viditelné pomocí bílých pásků.

Pasti a návnady byly do jeskyní poprvé uloženy 13.5.2015 a první vzorky k určování byly vyzvednuty 1.7.2015.

8.7.2015 zapsal: Tonda Tůma

Společná strážní služba strážců přírody a Policie ČR v krasu

V tomto roce jsou strážci Moravského krasu více než jindy zaměření na nelegální průjezdy aut v údolí Říčky. Vzhledem k množství chat v údolí a k trvalým obyvatelům nemovitostí v údolí je cílem udržet alespoň dno údolí, tj. úsek mezi Kaprálovým mlýnem (skauti) a restaurací U jelena bez provozu motorových prostředků a v relativním klidu. Celý tento úsek je v ochranném pásmu přírodní rezervace Údolí Říčky.

Obecně musí občané kamkoliv v údolí mít pro vjezd motorovým vozidlem povolení jak od Správy CHKO Moravský kras, tak od LČR - Lesní správy Bučovice. Na tomto místě připomínám, že povinnost mít pro vjezd aut výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny se vztahuje na všechna motorová vozidla na území CHKO mimo silnice a místní komunikace. Lesní a polní cesty jsou účelové komunikace a kromě vozidel vyjmenovaných v zákoně na nich jiná vozidla být nesmí. Samozřejmě automatickou výjimku ze zákona mají vozidla za účelem lesního a zemědělského hospodaření.

O víkendu 30. a 31.5. 2015 proběhla v údolí Říčky společná strážní služba strážců přírody Moravského krasu a PČR ze služebny Šlapanice. Služba se ukázala jako efektivní a další společné kontroly budou přes léto následovat. Byly uděleny 3 pokuty za vjezd bez povolení a 1 řidič nadýchal alkohol.

                               

30.6.2015 zapsal: Tonda Tůma

Správa CHKO Moravský kras děkuje zaměstnancům 

 DPMB za účast na úklidové brigádě.

Dne 16. května 2015 se uskutečnil úklid komunálního odpadu na  NPP Stránská skála a lesním parkovišti u silnice Brno - Ochoz u Brna. Byly vytvořeny dvě skupiny. Jedna se strážci CHKO uklidila skládku komunálního odpadu na lesním parkovišti a druhá se zaměstnanci Dopravního podniku města Brna uklidila Stránskou skálu. Uklízelo se i ve štolách a jejich bezprostředním okolí. Brigádníci se přesvědčili, že jejich činnost byla velmi potřebná a podle zaplněnosti kontejneru odpadem i úspěšná. Účastníci se během sběru odpadu dozvěděli i zajímavé informace o národní přírodní památce Stránská skála a smyslu její ochrany. Odměnou jim byla návštěva s komentovanou prohlídkou v Ochozské jeskyni. Na závěr děkujeme vedení Dopravního podniku města Brna, které zajistilo kontejnery a likvidaci odpadu.

   

                                                                             

20.5.2015 zapsal Radovan Mezera

 

Výroční zpráva Správy CHKO Moravský kras za rok 2014 je k přečtení

 

na odkazu: http://moravskykras.ochranaprirody.cz/res/data/223/028244.pdf

 

Je tam slušný přehled činnosti Správy za uplynulý rok. Všimněte si např. čištění krápníků v jeskyni Pustožlebská Zaděná nebo zřízení vyhlídkového bodu na Stránské skále.

Vložil: Tonda

Správa CHKO Moravský kras DĚKUJE za účast na úklidové brigádě 2015

všem přátelům Moravského krasu, kteří se v sobotu 18.4. (a případně i v jiné termíny) zúčastnili sběru odpadků podél cest a silnic v Moravském krasu.

Kromě tradičních účastníků, což jsou např. gymnázium Kpt. Jaroše Brno, blanenské základní školy a gymnázium nebo hasiči např. ze Šošůvky nebo z Bílovic nebo skauti, se letos akce zúčastnilo i 17 speleologických skupin (Křtinské údolí, Býčí skála, Královopolská, Speleohistorický klub, Rudice, Dagmar, Plánivy, Holštejnská, Moravský kras, Speleo Kerberos, Topas, Tartaros, Babická, Hluboký závrt, Myotis, Pustý žleb a Moravský speleologický klub). Jeskyňáři procházeli úseky silnic, kde nemohou z bezpečnostních důvodů chodit děti, a pokryli velkou část území CHKO. Novým účastníkem byl tým zaměstnanců Domu přírody (Skalní mlýn) a tým společnosti Speleoart. Spolupracovníci a kamarádi Správy CHKO vytvořili speciální týmy, z nichž např. jeden čistil z hlediska odpadků nejstrašnější silnici v Krasu: úsek Velká Klajdovka - Ochoz, druhý tým pak úsek Ochoz - Březina. Jiný tým likvidoval skládku v závrtu Cihelna, která tam byla ještě z dob totality.

Svoz odpadků do kontejnerů (dodal: ŠLP Křtiny, LČR a Město Blansko) zajišťovala 2 vozidla strážců a 3 čtyřkolkaři.

Celkem se nasbíral přetékající kontejner odpadků na jihu Krasu, vlečka na střední části Krasu a 2 kontejnery odpadků na severu Krasu, celkem půl kontejneru železného šrotu a půl kontejneru pneumatik. Kupodivu lednice jenom jedna.

Když tak projíždíte po brigádě krajem, těší vás rozdíl mezi viditelně čistým územím CHKO a jinými silnicemi mimo CHKO. Všem účastníkům Moravský kras a příroda DĚKUJE !!!

Ale je to každoroční boj. Už teď máme zprávu o velké skládce plastů u Ochozu u Ochozského potoka, na květen čeká na likvidaci skládka na lesním parkovišti mezi Ochozem a Brnem a to nepočítám drobné skládky stavebního odpadu u lesů a na loukách, které není v silách Správy CHKO MK likvidovat. Strážci proto alespoň obnovují dopravní značky zákaz vjezdu motorových vozidel na účelové polní a lesní cesty, nejnověji stojí značka na Stádliskách a uvidíme, jakou tam bude mít životnost. Stavební odpad je ale problém především obcí v Krasu (dostupnost sběrných dvorů, poplatky za odpad) a neukázněnosti některých občanů, samotné značky jim nezabrání sypat odpad do přírody.

     

22.4.2015 zapsal: Tonda Tůma

Dům přírody Moravského krasu zprovoznil své internetové stránky

 

Pro neinformované je Dům přírody informační středisko a středisko ekologické výchovy na Skalním mlýně v Moravském krasu, tč. ve výstavbě.

Sdělujeme, že Dům přírody Moravského krasu má v provozu svoje webové stránky na adrese http://www.dumprirody.cz/moravsky-kras/

Ačkoliv Dům přírody bude uveden do provozu až někdy v červnu 2015 (datum ještě nebylo stanoveno), můžete na stránkách získat první informace o organizaci provozu Domu přírody a o provozovateli.

Dům přírody má již své zaměstnance, kteří dávají dohromady provozní program.

8.4.2015 vložil: Tonda

POZOR ! DŮLEŽITÉ ! 

Změny v organizační struktuře Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) a postavení Správy CHKO Moravský kras od 1.1.2015

 

Správa CHKO Moravský kras byla a stále je organizační součástí AOPK ČR.

Nicméně do 31.12.2014 měly Správy CHKO postavení samostatného úřadu ochrany přírody, ostatní součásti AOPK ČR (ředitelství, krajská střediska) postavení úřadu neměly. Změnou zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny se úřadem ochrany přírody stala celá AOPK ČR (a tím všechny její organizační součásti). Je tedy možno podávat žádosti, stížnosti a podněty na kterékoliv pracoviště AOPK ČR v republice, které je pak postoupí na územně správné místo k vyřízení. Mění se ovšem razítka - už se nesetkáte s kulatým úředním razítkem s opisem po obvodu "Správa CHKO Moravský kras" ale opis je nahrazen názvem AOPK ČR (slovy). Správy CHKO nyní jako oddělení regionálních pracovišt AOPK ČR nadále vykonávají činnost úřadu ochrany přírody a nic se pro občana nemění. Všechny předchozí dokumenty zůstávají v platnosti. Na nové dokumenty však od 1.1.2015 přichází nová razítka (viz příloha).

AOPK ČR dále zavedla od 1.1.2015 něco, co by se dalo nazvat krajským zřízením (krajskou organizační úrovní). V každém kraji je v jeho přibližných hranicích zřízeno tzv. regionální pracoviště (RP) AOPK ČR a všechna předchozí samostatná pracoviště v kraji se stala oddělením tohoto regionálního pracoviště (výjimkou je CHKO Beskydy). V Jihomoravském kraji nyní působí AOPK ČR - regionální pracoviště Jižní Morava s 5 odděleními: sledování stavu biodiverzity, provozní, péče o přírodu a krajinu, Správa CHKO Moravský kras (MK), Správa CHKO Pálava (Pá). Sídlem RP Jižní Morava je Brno s odděleními sledování stavu biodiverzity, provozní, péče o přírodu a krajinu, v Blansku sídlí oddělení Správa CHKO MK a v Mikulově sídlí Správa CHKO Pá. Pohled na rozložení RP s jejich přibližnou působností v republice nabízí mapka (viz příloha).

Správy CHKO mají svoji územní působnost jako vždy na území své CHKO. AOPK ČR se stará ve volné krajině (tj. mimo území CHKO a NP) také o všechny maloplošná zvláště chráněná území (maloplošky) v kategorii "národní" (o přírodní rezervace a přírodní památky bez slovíčka "národní" se starají krajské úřady). Péči a úřední působnost o národní maloplošky většinou převzala oddělení péče o krajinu nebo sledování stavu biodiverzity, což však nemusí být pravidlem. Vždy je potřeba kontaktovat příslušné regionální pracoviště AOPK ČR a informovat se, kdo je správcem dané maloplošky. Např. NPP Stránská skála je v péči AOPK ČR, regionálního pracoviště Jižní Morava - oddělení Správa CHKO Moravský kras se sídlem v Blansku.

Jedna vážná změna je: Pokud jste měli na Správě CHKO Moravský kras podanou žádost o informování o zamýšlených zásazích do přírody a zahajovaných správních řízeních (např. podle § 10 - jeskyně) podle § 70 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, pak působnost žádosti 31.12.2014 s ukončením samostatné úřední působnosti Správy CHKO MK skončila. Máte-li zájem svoji žádost obnovit, pak ji musíte adresovat na nový název úřadu, tj. na AOPK ČR a poslat nejlépe na sídlo RP Jižní Morava do Brna, Kotlářská 51, 602 00 Brno. V žádosti vše může zůstat stejné, tj. popis rozsahu území, kde chcete být informováni a uvést co nejkonkrétněji, v jaké věci chcete být informováni.

  

28.1.2015 zapsal: Tonda Tůma

 

Víte co je to

"Dohoda o ochranářském dohledu nad jeskyní v konzervaci v CHKO Moravský kras"?

Asi nevíte a nejspíš to už ani neví samotní signatáři takových dohod. Dohody leží někde naspodu v šuplíku ... 

Chtěl bych je připomenout. Dohody se týkají dohledu nad jeskyněmi v konzervaci (= jeskyně není speleologickým pracovištěm) a byly uzavírány v letech 2000 - 2002 s některými speleoskupinami (Holštejnská, Topas, Křtinské údolí, Suchý žleb). S jinými skupinami (Pustý žleb, Devon, Speleologický klub, Moravský kras, Královopolská, Myotis) byly dohody připravovány, ale už nebyly z časových důvodů dotaženy do konce. Připravoval je můj předchůdce kolega Ivan Balák.

Dohody stanovují práva a povinnosti svých signatářů, což se týká např. také klíčů od jeskyní. To připomínám v kontextu probíhající výměny zámků a klíčů a v souvislosti s jistou dávkou nevole od některých jeskyňářských kolegů. Dohody omezují vstupy do jeskyní v konzervaci v době zimování netopýrů. Určují přístupovou cestu k jeskyni.

Dohody se hodí jako určitá jistota, resp. právní podklad pro působení speleologů v jeskyni v konzervaci. Je to něco za něco. Sice tam neděláte výzkum, ale o jeskyni se staráte ve smyslu kontroly uzávěry, zámků, čistoty od nepatřičných věcí a monitoringu stavu jeskyně. Za to držíte od jeskyně v konzervaci kopie klíčů a máte tam právo exkurzí. Předávací protokoly k současné výměně zámků a klíčů se vedle správních rozhodnutí o tyto již uzavřené a existující dohody také opírají. 

Dohody nebyly nikdy zrušeny a mají stále platnost. Ale samozřejmě správní rozhodnutí úřadů jsou jim nadřazeny.

Pro ukázku takové dohody (z let 2000-2002) si rozklikněte níže přiložené texty připravované a neuzavřené dohody pro ČSS ZO 6-11 Královopolská (tam dohoda aktuálně není třeba, činnost v jeskyni se řídí platným úředním, tedy správním rozhodnutím - povolením speleologické činnosti):

 ,    

13.1.2015 zapsal: Tonda Tůma

Ponor Rudického propadání se změnil

Správa CHKO Moravský kras obdržela informaci od předsedy rudických speleologů Romana Šebely tohoto znění:

Nazdar,

jak jsem již avizoval, po velké vodě v září a po vypouštění rybníků v Jedovnicích z důvodu rybolovů se ponor v RP otevřel v délce cca min.15m před samotným ústím do RP a voda se dostala až na skalní dno a našla si cestu pod letitou naplaveninou. Koryto se zařízlo v průměru cca 1,5m do stávajících strusek, které jsou nyní v jeskyni. Řekl bych poměrně hodně materiálu. Nad vodou u ústí do RP visí velké množství dřevěné hmoty, která jak se uvolní tak, bude v ponoru taky. Navrhujeme, že bychom to mezi svátky, alespoň částečně odstranili (na náklady ZO ČSS 6-04 Rudice-co bude v našich silách). Protože jestli to sjede do jeskyně, tak v Hugonce můžeme postavit srub. viz foto v příloze.

Dávám na vědomí a prosím o Váš názor.

R.

Je to mimořádná a nevídaná přírodní situace a ústí původního ponoru je nyní přístupné suchou nohou na nižší plošinu. Nicméně vše je kluzké a nebezpečné.

Pro jeskyně je největším problémem struska v korytě potoka nad ponorem a dřevní hmota v korytě. Obojí bude za silnějšího průtoku strháváno do podzemí. Vnik nového ponoru před původním ústím jeskyně byl doprovázen stržením velkého množství strusky z koryta Jedovnického potoka do jeskynního systému Rudické propadání - Býčí skála. Dno potoka před ponorem se snížilo a potok se zařízl hlouběji do sedimentů (strusek), které lze vidět v obnažených březích.

K dnešnímu dni již jeskyňáři skupiny Rudice větší část velkých dřev z koryta odstranili. Hlavní problém - struska - zůstává k řešení. V minulých letech zaplatila Správa CHKO Moravský kras ruční likvidaci části struskového výplavového kužele při ústí malého vodního toku od rudické ČOV do Jedovnického potoka. To však nestačilo a bude třeba uvažovat o zapojení menší techniky (např. UNC) a možná odbagrování většího množství strusek z břehů koryta Jedovnického potoka před Rudickým propadáním. To bude vyžadovat i získání větších finančních prostředků.

 ,  ,  ,

8.1.2014 zapsal: Tonda Tůma

 

 

Proběhne výměna zámků a klíčů u vybraných jeskynních uzávěr v Moravském krasu

Správa CHKO Moravský kras provede v nejbližší době na jeskynních uzávěrách, které až na výjimku jsou v majetku státu a péči APOK ČR - Správy CHKO MK, výměnu zámků za nové typy s tzv. chráněným profilem klíče.

Pro nezájem HZS a Speleologické záchranné služby bylo upuštěno od zavedení generálního klíče.

Výměně zámků předcházela bouřlivá diskuze Správy a speleologů, kteří byli proti zavedení generálního klíče z obavy před jeho zcizením. Vše bylo následně probráno na schůzce Správy a speleologů, svolané na podnět předsednictva České speleologické společnosti.

Výstupy ze schůzky, stanovisko předsednictva ČSS a seznam dotčených jeskyní jsou níže.

     

8.1.2015 vložil: Tonda Tůma

Infocedulky na hraničních sloupcích rezervací v Moravském krasu

Během zimy 2014 /15 se na hraničních sloupcích maloplošných zvláště chráněných územích (rezervace a památky) v CHKO Moravský kras objevily (a ještě budou doplňovány) pod tabulí se státním znakem čtvercové tabulky s informační textovou cedulkou. Můžete je vidět u cest nebo u silnic.

Infocedulky mají za úkol stručně informovat o tom, čím je dané území typické a zajímavé, jak je značeno a co se tam nesmí dělat. Dozvíte se jeho rozlohu a nadmořskou výšku. A také kdo v daném území hospodaří. Informace jsou v každém případě přínosem, protože návštěvník doposud kolem cedule se státním znakem vstoupil na území rezervace, ale nic o ní nevěděl. Infocedulky by měly být AOPK ČR zavedeny na všech rezervacích v působnosti Agentury, tj. i Správ CHKO.

Z hraničních sloupků musely ovšem novým infocedulkám ustoupit a zmizet piktogramy a doplňkové tabulky s vypsanými zákazy. Po zvážení budou podle potřeby na některých místech obnoveny.

Na hraniční sloupky navazuje červené pruhové značení na stromech, které vyznačuje průběh hranic rezervací. Bylo před koncem minulého roku Správou CHKO Moravský kras obnoveno na NPR Vývěry Punkvy a NPR Býčí skála.

     

5.1.2015 vložil: Tonda Tůma

 

publikace "Jeskyně tam a zase zpátky"

 

je určena všem speleologům, nejen začínajícím.

Získáte z ní spoustu zajímavých informací, kromě těch praktických také např. ze vztahu jeskyňářství a zákona o ochraně přírody a krajiny. 

Publikace je vydaná v kroužkové vazbě ve formátu A5, takže je pohodlně čitelná asi kdekoliv.

Některé fotografie a mapky v publikaci jsou z Moravského krasu.

Vzhledem k vydání v tomto roce zahrnuje aktuální informace k předkládaným tématům.

Vydala Lipka Brno a o.z. Comitatus Thurociensis (Slovensko) 2014 v rámci projektu "Turismus v krase a kras v turismu", autoři Ivan Balák, Lukáš Vlček, Barbora Appelová (eds.) a kolektiv.

Publikaci si lze ZDARMA vyzvednout na Správě CHKO Moravský kras v Blansku (516 428 880), Svitavská 29 proti podpisu do podpisového archu.

   17.12.2014 vložil: Tonda 

Hodnocení Dnů otevřených dveří Amatérské jeskyně

Akce zpřístupnila ke 45. výročí objevu Amatérské jeskyně (1969 v Cigánském závrtu) její malou část - tzv. Ministerskou trasu a Absolonův dóm.

Na organizaci akce se podíleli:

  • Správa CHKO Moravský kras se svými zaměstnanci a strážci
  • Česká speleologická společnost ZO 6-17 Topas
  • Česká speleologická společnost ZO 6-19 Plánivy

Po dva víkendy (8.-9. a 22.-23.11.2014) vstoupilo do jeskyně vždy 15 skupin po 10ti osobách denně, takže celková účast byla cca 600 osob. Zúčastnění se museli dopředu zarezervovat a rezervace byly zaplněné asi měsíc před akcí. Tím se všem, na které se nedostalo, omlouváme. Další možnost bude v roce 2016 k 60. výročí vyhlášení Moravského krasu za chráněnou krajinnou oblast opět v listopadovém termínu.

Hlavní organizátor Správa CHKO Moravský kras tímto děkuje za spolupráci všem svým průvodcům z řad strážců a spolupracovníků a všem kolegům z jeskyňářských skupin Topas a Plánivy.

 

   

5.12.2014 vložil: Tonda Tůma

 

Velký úklid jeskyně Staré skály

 

V pátek 17.10.2014 speciální autobus přivezl 26 zaměstnanců pivovaru Starobrno (Heineken) na parkoviště u Sloupsko - šošůvských jeskyní. Paní Hasoňová - vedoucí Sloupsko - šošůvských jeskyní všechny vybavila přilbami a čelovkami, rukavice měli svoje. Začalo vyklízení jeskyně Staré skály od naplaveného komunálního odpadu a dřeva. Brigádu včetně kontejnerů a likvidace odpadu financoval stejně jako v loňském roce zaměstnavatel brigádníků. Nicméně již v dřívějších letech bylo potřeba naplaveniny z jeskyně odstraňovat a hlíny dokonce bagrovat (v režii Správy jeskyní). Tentokrát brigádu organizovala Správa CHKO Moravský kras.

Jeskyně je aktivním ponorem Sloupského potoka, který za vyšších vodních stavů s sebou strhává do jeskyně vše, co cestou potká. Z odpadků to jsou nejčastěji PET láhve, ale dominuje dřevo. To svým hromaděním tvoří bariéru, na kterou sedají hlíny a ponor se tak čím dál více zanáší a ucpává. V konečném důsledku způsobuje nízká průtočnost potoka do podzemí zvednutí výšky jeho hladiny před jeskyní a zaplavování prostor okolo potoka, včetně sklepů ve Sloupu za těch největších povodní.

Brigádníci komunální odpad pytlovali a nutno říci, že ho nebylo až tak mnoho, jako v jiných létech. Zato dřevem se naplnil kontejner vrchovatě a ještě pracanti vytvořili velkou hromadu dřeva vedle na cestě. Ještě tentýž den večer se podařilo sehnat u společnosti AVE CZ druhý kontejner.

V sobotu 18.10.2014 přijela skupina 6 studentů pod vedením Kamily Koucké, kteří měli za úkol druhý kontejner naplnit přeložením hromad dřeva z louky. Předpokládalo se, že bude potřeba ještě třetí kontejner, ale šikovným brigádníkům se podařilo veškeré dřevo nastrkat a doslova našlapat do stávajícího kontejneru. Ten tak mohl být v pondělí 20.10. odvezen k likvidaci.

Brigádníci z pátku ještě v pátek odpoledne absolvovali za odměnu exkurzi do Ochozské jeskyně a sobotní brigádníci zase v sobotu exkurzi do Spodních pater Sloupsko - šošůvských jeskyní.

Správa CHKO Moravský kras všem účastníkům děkuje.

     

23.10.2014 vložil: Tonda Tůma

Provozní doba Punkevní jeskyně a Kateřinská jeskyně

zima 2014 - 2015

Podle informací ze Správy jeskyní ČR budou Punkevní jeskyně zcela uzavřeny od 1.11. 2014 do 31.1. 2015.

Naproti tomu bude v tomto termínu mimořádně otevřená Kateřinská jeskyně - vždy jen 3 vstupy denně a vždy jen za denního světla.

Punkevní jeskyně by ještě měly být uzavřeny celý měsíc duben 2015.

22.10.2014 vložil: Tonda

 

Lokální záplavy v Moravském krasu ze dne 13.9.2014.

Po několika deštivých dní se v Moravském krasu vyskytly lokální povodně menšího charakteru. Převážně se nám toky potoků vylily z břehů a zaplavily některé silnice. V jeskyních se nám zaplavily některé prostory. Zde naleznete několik obrázků z nastalé situace.

PR Balcarova skála - Vintoky

Vložil 18.9.2014 Radovan - Al

Kamiony bloudí do lesů Moravského krasu

V tomto roce některé navigace, konkrétně Google a Garmin, zavádějí svoje uživatele při volbě trasy z Ochozu u Brna do Mokré na účelovou lesní komunikaci přes údolí Říčky. Na účelové komunikace v CHKO je vjezd jen na povolení, nejde o silnice nebo místní komunikace, kde povolení není potřeba. Nad Ochozem na tzv. rozcestí Říčky svedou nebohé řidiče na asfaltovou lesní cestu (pravda, na začátku vypadá jako silnice) po údolní stráni dolů k potoku Říčka ke Kaprálovu mlýnu (zákazová dopravní značka na sjezdu ze silnice, která by je zastavila, je obvykle zničená). U mlýna je mostek, který větší tonáže nepřejedou, za mostkem pokračuje jen štěrková cesta v louce. Tady snad každému řidiči dojde, že naletěl. Ti normálnější se otočí a jedou zpět, odvážnější riskují setkání se stráží přírody a pokutu a pokračují dál podle navigace do Mokré kolem restaurace U jelena (že by přidali občerstvení?). Nejhůř dopadnou kamiony. Naposled slovenský kamion (letos už třetí kamion) koncem srpna blokoval 2 dny průjezd po komunikaci, protože mostek přes Říčku u Kaprálova mlýna přejet nemohl (úzký a pak ta tonáž) a s vycouváním do kopce na řádnou silnici měl vážný problém (podkluzoval). Stráž přírody už připravovala pomoc - zásah HZS z Brna. Pomohla však výměna šoférů za zkušenějšího českého Mistra, který vycouvání bravurně zvládl. Po zablokovaném kamionu v údolí zůstal zbořený plot u cesty a vystresovaný slovenský šofér si užil svoje. Údajně vezl zásilku odpadu na spálení do Mokré, a tu bychom nechtěli mít v údolí vysypanou. Až se zhorší počasí, bude asfalt lesní cesty s listím pro těžké kamiony mimořádně riskantní. Správa CHKO Moravský kras iniciovala u Obce Ochoz v zájmu řidičů postavení nové dopravní značky zákaz vjezdu motorových vozidel na vjezd do údolí, která tam přijde asi v půlce září. Budeme jen čekat, jak dlouho značka vydrží, než ji někdo odcizí i s trubkou a betonovou patkou, jako tu poslední před rokem.

      

1.9.2014 vložil: Tonda Tůma

Podzemní feráty v Moravském krasu

Za určitý typ feráty (via ferrata - zajištěná cesta) lze označit přesunové trasy jeskyňářů v některých jeskyních Moravského krasu. Obvykle je taková trasa vybavena žebříky, stoupacími kolíky, lanovými traverzy z tenkých ocelových lan. Nenajdete tu však jistící ocelové lano, ke kterému se na povrchové ferátě přicvakáváte. Prostě nejde o typické feráty alpského vzoru. Hlavně jsou to přísně účelové cesty jen pro specialisty, tedy pro speleology a nejsou určeny veřejnosti.

V současné době se však veřejnost může dostat do tří jeskyní s přírodní trasou a se zajištěnými úseky cesty (tedy s ferátou): do jeskyně Rudické propadání, do jeskyně Spodní patra Sloupských jeskyní a do jeskyně Ostrovská propast. Všechny tři jeskyně jsou využívány na základě povolení Správy CHKO Moravský kras.

V případě Spodních pater Sloupských jeskyní můžeme hovořit o ferátě kategorie A - je zde pouze jeden žebřík a horolezecké lano na přidržení. V případě Rudického propadání půjde o kategorii B/C až C/D (kolmé žebříky) a u Ostrovské propasti můžeme hovořit o kategorii C až C/D (sestup propastí). Ani v Rudickém propadání nikde nenajdete jistící ocelové lano podle alpského vzoru. Je to proto, že na lanových traverzech se dá navíc často opírat o stěny chodeb a expozice (hloubka) pod traverzy je pod 2 m. Na žebřících může průvodce jistit návštěvníky běžným horolezeckým lanem. V Ostrovské propasti je specialitou trasa v propasti vytvořená pomocí statického lana (měkkého, polyamidového), po kterém jednak lze lézt a jednak se k němu lze jistit. Opět zde není jistící ocelové lano a průvodce může návštěvníky jistit horolezeckým lanem.

Tyto podzemní feráty si stavěli provozovatelé sami. Existuje vydané povolení ještě na jednu podzemní ferátu v Moravském krasu, ale její výstavba nebyla zahájena. Správa CHKO MK nepočítá s realizací dalších podzemních ferát na území své působnosti. Kritéria pro jejich povolení v podzemí jsou velmi přísná, prioritu má ochrana jeskyně a její bioty.

                                                  

23.7.2014 vložil: Tonda

Povrchové feráty v Moravském krasu

Od letošního roku jsou v Moravském krasu v provozu 3 krátké ferátové cesty (via ferrata), všechny v lomové stěně bývalého kamenolomu Velká dohoda u Holštejna. V prostoru lomu vznikl "Přírodní areál Velká dohoda", který nabízí lanovku (v sedáku na kladce) přes lom, lanový park Lanáček (lanové centrum), 3 feráty obtížnosti A až D s celkovou délkou 80 m, klasickou horolezeckou stěnu s horním jistěním a naučnou stezku se "školou v přírodě".

Všechny činnosti jsou odsouhlasené Správou CHKO Moravský kras včetně ferát, které jsou tak 1. oficiální povrchové feráty jak v Moravském krasu, tak na Moravě (doufám, že se nemýlím). K lomu je od křižovatky U kaštanu povolen příjezd motorových vozidel pro klienty přírodního areálu, parkuje se nad lomem, do lomu se nejezdí. Příjezd od Lipovce je uzavřen, neprojedete. Přírodní areál je soukromý a jeho využití je majitelem zpoplatněno.

Feráty stavěl rakouský specialista z Alp a jsou přesně podle alpského rakouského vzoru a v alpské rakouské kvalitě (je třeba rozdíl od slovinského vzoru). Další povrchové feráty Správa CHKO Moravský kras na svém území nepředpokládá. Většina vysokých skal v Moravském krasu je chráněna v rezervacích, a tam by stavba ferát narazila na vážný problém s ochranou skal a jejich bioty. Navíc řada skal jsou povolené klasické horolezecké terény a nelze je narušit ferátami.

                                                                                    

23.7.2014 vložil: Tonda

 

 

Netýkavkobraní 2014 - PODĚKOVÁNÍ

Ahoj všem příznivcům ochrany přírody v MK :-)

Chtěl bych nejen jménem Správy CHKO MK poděkovat za vaši pomoc a nasazení při letošní likvidaci netýkavky žlaznaté v MK. Všechny známé lokality se podařilo právě díky vám již obejít a vytrhat, jen bude letos třeba ještě zkontrolovat třebas v půběhu srpna, zda se na lokalitách znovu nějaké neobjeví. Pak až ti, kteří každoročně odevzdávají z vytrhávání zprávy, nechť prosím mi je pošlou.

Na společném setkání v terénu při netýkavkobraní 2014 v Lažánkách (druhý rok na této lokalitě) se našlo a vytrhalo kolem 1700 ks netýkavek oproti loňským přes 7000 ks. Letos bylo zdá se všude méně netýkavky, která zřejmě neměla ideální podmínky při klíčení. V Lažánkách by jí ale jistě bylo mnohem více, kdybychom tam v loňském roce již poctivě netrhali.

Po trhání jsme se letos vypravili na obhlídky některých lokalit na Stádliskách nad Lažánkami, kde jsme obdivovali nejen malebný výhled na Lažánecký žleb z vyhlídky nad lomem, kvetoucí hořec křížatý nebo plodící sasanku lesní na místních suchých trávnících. Zbyl čas i nahlédnout do Ostrova u Macochy, odkud jsme po občerstvení vyrazili ještě na otočku shlédnout lokalitu Stráň u Městikádě, kde se v letošním roce budeme soustředit s kosením a výřezem náletu někdy koncem léta. K sestavení pracovního týmu pošlu odkaz na doodle, kde si odhlasujeme termín. Pro tuto akci tedy hledáme dobrovolníky, kteří by pomohli s křoviňáky a hraběmi, příp. pilkami a zatíráním pařízků. Je možné dle zájmu sestavit až malý managementový tábor, který by mohl být na dva až tři dny. To vše ale bude v jednání až dle počtu zájemců. Pošlu ještě k tomu mail a nějaké to info bude i na FB.
Případně přepošlete info dál.

Mějte se zatím fajn a pěkné léto.

Z MK osvěženého letní bouřkou s vůní malin zdraví Zdenda ;-)

22.7.2014

Veřejně prospěšné stavby v Moravském krasu 2014

Na Skalním mlýně se staví infostředisko a středisko ekologické výchovy, tzv. Dům přírody.

U chaty na Macoše se staví malé infostředisko a veřejné toalety.

Na Holštejně už stojí nový most přes ponor Nová Rasovna, bude se opravovat vozovka od Lipovce po křižovatku U kaštanu. Na Holštejn se autem dostanete pouze přes Lipovec, kde se opravuje vozovka a obec je špatně průjezdná.

U Punkevních jeskyní zbořili pokladny a budou stavět novou budovu s pokladnami, expozicí a větším zázemím pro návštěvníky. Prohlídky jeskyně běží bez omezení.

Opravuje se vozovka v Lažánkách, zatím jsou Lažánky průjezdné se semafory.

22.7.2014 vložil: Tonda

Tradiční úklid Moravského krasu a přidružených národních přírodních památek 2014

Každoroční akce organizovaná Správou CHKO Moravský kras měla letos opět hojnou účast více než 300 brigádníků v několika termínech. Sbíraly se odpadky na území CHKO Moravský kras a v Brně na území NPP Stránská skála a NPP Červený kopec.
Sérii brigád zahájili 16.4. studenti z Gymnázia Kapitána Jaroše Brno v jižní části Moravského krasu (velký kontejner) a studenti Střední zahradnické školy z Rajhradu na Červeném kopci (velký kontejner). Ten den se ještě uklízela Stránská skála (vlek za auto). Hlavní brigáda proběhla 26.4. s úklidem střední (velký kontejner) a severní části Moravského krasu (velký kontejner). Nejpočetnější účastníci byli studenti a děti z blanenských škol (gymnázium i ZŠ) a z obcí z okolí Blanska, dále strážci a spolupracovníci Správy CHKO, jeskyňáři, skauti. Na brigádě spolupracovaly obce Moravského krasu. Město Blansko, Městská část Brno - Líšeň, ŠLP Křtiny a LČR - LS Černá Hora zajistily kontejnery, organizace AVE CZ, ÚVR ČSOP z Prahy a Pstruhařství Skalní mlýn dodaly pytle na odpad.
Závěrečná brigáda proběhla 16.5. opět v jižní části Moravského krasu (velký kontejner) v režii SEV Kaprálův mlýn.

vložil: Tonda

 

TOPlist Flag Counter