Ministr životního prostředí jmenoval nového ředitele Správy jeskyní ČR
Novým ředitelem Správy jeskyní ČR je od března Milan Jan Půček. Má dlouholeté pracovní zkušenosti s řízením příspěvkových organizací, řídil například Muzeum regionu Valašsko a Národní zemědělské muzeum. Také má dlouholetou praxi v oblasti životního prostředí, a to zejména v oblasti ekologické výchovy související s ochranou přírody a krajiny. Milana Jana Půčka do funkce jmenoval ministr životního prostředí Petr Hladík k 1. březnu 2025, dnes byl Půček ministrem oficiálně uveden do úřadu.
Trasa slavné plavby po Punkvě v Moravském krasu je bez vody
Legendární trasa lodní plavby v Punkevních jeskyních v Moravském krasu, kterou se každý rok sveze přes 200 000 turistů z celého světa, je vypuštěná. Hladinu ponorné říčky Punkvy museli jeskyňáři snížit o šest metrů, a to kvůli výměně stavidla a opravě elektroinstalace poničené loňskými povodněmi. Do dubna bude plavba v provozu.
Foto: Správa jeskyní ČR/Jaroslav Šanda
Přístaviště u Masarykova dómu nyní vypadá spíše jako vyhlídka.
Výletníci se v jeskyni plaví po 440 metrů dlouhé trase, která vznikla v roce 1933, kdy v Punkevních jeskyních pracoval se svým týmem slavný badatel Karel Absolon (1877-1960). Trasa byla vybudována s využitím tehdejší špičkové techniky.
Voda byla odčerpávána obřími čerpadly a s vytvořením vodní trasy pomáhal kamenovrtací oddíl československé armády.
Přístaviště se změnilo na vyhlídkové molo
Elektrolodě na plavbě jsou nyní na suchu. Z podzemního přístaviště u Masarykova dómu, který je plný krápníků, se po vypuštění říčky stala vyhlídka. S pomocí stotunového jeřábu odborníci ve středu vyměnili čtyřtunové stavidlo, kterým se reguluje výška hladiny Punkvy v podzemí. Tím práce v podzemí teprve začaly
Nyní se pustí do práce elektrikáři. Opraví elektroinstalaci na trase vodní plavby, kterou loni na podzim poškodila velká voda při povodních. Na trase se našlo deset „utopených“ mobilů od turistů. Všechny jsou samozřejmě nefunkční. Lodníci vždy turisty upozorňují, aby mobily při plavbě nepoužívali k focení, protože není v jejich silách je pak vytáhnout z vody.
V přírodní rezervaci Jelení skok u Adamova řádili motorkáři
Skupinu, která dováděla na krosových motorkách, přistihl před několika dny lesník v přírodní rezervaci Jelení skok poblíž Adamova na Blanensku. Když se čtveřici, kterou natočil na mobil, snažil upozornit na nelegální počínání, dočkal se vulgární odpovědi. Podle správce lesa mohou podobní narušitelé ohrozit vzácné živočichy a způsobit další škody, ochránci porostů však na ně jsou většinou krátcí.
Výskyt vlků na pomezí Jihomoravského a Olomouckého kraje
Jižní Morava byla donedávna poslední oblastí v Česku, kde se vlci objevovali pouze zřídka a doposud zde až na jedinou výjimku nezpůsobili žádné škody chovatelům. Již delší dobu má Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zprávy o jejich výskytu ve vojenském výcvikovém prostoru Březina na Vyškovsku. Od loňského podzimu přibylo několik doložených pozorování z volné krajiny v okolí Vysočan a Žďárné, ale nejnověji i z výběžku Olomouckého kraje u Protivanova a Nivy.
Vlk se člověku obvykle vyhýbá a zaregistruje ho díky výbornému čichu i sluchu daleko dřív, než člověk jeho. Více než 90 % potravy vlků tvoří hojná a místy přemnožená zvěř, přesto ale může dojít k útoku na nedostatečně zabezpečená hospodářská zvířata, protože pro vlky představují jednoduše dostupnou potravu. Je proto klíčové, aby chovatelé svá stáda dobře zabezpečili.
„Uvítáme další informace od odborné i laické veřejnosti. Velmi užitečné mohou být především fotografie nebo snímky z fotopastí, případně videa natočená při pohybu v přírodě. Takovéto informace nám umožňují cíleně prověřovat informace o výskytu vlků a jednat s farmáři o včasném zabezpečení stád. Víme, že přítomnost vlků pro chovatele znamená komplikaci,“ říká Dominik Franc z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Volavka omylem vletěla hluboko do Punkevních jeskyní
Do Punkevních jeskyní, a to až do krápníky bohatě zdobeného Masarykova dómu, který je zhruba 150 metrů od vstupu do podzemí, vletěla volavka popelavá. Jeskyňáři ji tam našli ve čtvrtek ráno mezi stalaktity, když kontrolovali turistickou trasu před příchodem turistů. Volavku odchytili pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy CHKO Moravský kras, nezraněného ptáka vyvezli na člunu z jeskyní a dali mu svobodu.
Dnes jsem od Ladě Slezáka dostal smutnou zprávu: dne 5.1.2025 ve věku 85 let zemřel speleolog Zdeněk Šerebl. Působil v Moravském krasu také jako skvělý fotograf.
Ladislav Slezák stručně shrnuje:
Zdeněk pocházel z Brna, vystudoval "naftařskou" průmyslovku. Kamarádil se s Rudolfem Burkhardtem, jezdili spolu do Moravského krasu a spolu průzkumně "otvírali" propadání u Klostermannovy studánky.
Založil někdy v letech 1961-1962 speleologickou Jedelskou skupinu.
Byl členem skupiny profesionálních pracovníků pro průzkum a ochranu jeskyní při Správě jeskyní Blansko někdy od roku 1964. V roce 1977 vznikla Správa CHKO Moravský kras a s touto profesionální skupinou byl převeden pod tehdejší KSSPPOP Brno na pracoviště nově vzniklé Správy CHKO Moravský kras.
Ze Správy CHKO odešel v roce 1985 a po roce 1989 provozoval v Blansku na náměstí malou trafiku a malé zámečnictví.
Sestrojil radiomaják, kterým se na povrchu vyhledává lokace jeskyně. Jeho radiomaják se uplatnil např. při záchranné akci v jeskyni Nový Lopač, kde zahynul potápěč a bylo nutno jeho pozici v jeskyni přesně určit na povrchu, aby k potápěči mohla být vyhloubena šachta.
Tým strážců přírody z Moravského krasu hledá dobrovolníky, kteří mu na jaře pomohou ochránit hnízdící sokoly stěhovavé před neukázněnými turisty. Jejich ochranka se letos se zajištěním klidu pro sokolí pár, pečující u jeskyně Jáchymka o čtyři mláďata, opravdu nadřela. S ohledem na počínání výletníků je zázrak, že se čtyřčata podařilo odchovat.
Strážci nově zveřejnili unikátní pětiminutové časosběrné video, na němž lze sledovat dění v hnízdě od března až do počátku června, tedy od vylíhnutí sokolíků až po jejich odlet. „Je důkazem toho, že mláďata mohou přežít, i když přijdou na svět přímo na rušné turistické stezce. Chce to jen větší pochopení veřejnosti,“ řekl Novinkám ornitolog René Bedan.
Sokoli se v roce 2016 po půl století vrátili do chráněné krajinné oblasti Moravský kras na Blanensku. Šlo o přírodovědnou senzaci a ani odborníci netušili, zda v ní zůstanou natrvalo. Podařilo se. Jeden z párů se zabydlel ve veřejnosti nedostupném koutě rezervace Vývěry Punkvy, druhý naopak na skalní stěně nad veřejností hojně navštěvovanou jeskyní Býčí skála.
Sokoli jsou plaší a na péči o mláďata potřebují naprostý klid. Šance na úspěšný odchov nejsou velké. Rodiče mohou kvůli hluku mláďata opustit, což pro ně znamená smrt. Vznikly proto sokolí hlídky, strážcům přírody pomohli ornitologové a speleologové. Odchovy se na Býčí skále dařily, jenže pár sokolů si letos postavil hnízdo přímo nad vstupem do jeskyně Jáchymky.
Jeskyně je průchozí a leží přímo na turistické stezce. Aby lidé nechodili přímo pod hnízdem, bylo nutné stezku uzavřít. Dvanáct strážců se pak střídalo jako vojáci na hlídce při dohledu nad tím, aby pásky zabraňující vstupu nikdo nepřecházel. Ne vždy se to ale podařilo.
Křik v jeskyni, neukáznění cyklisté
„Řešili jsme nejméně třicet porušení zákazu vstupu do vyznačeného prostoru, a to buď do jeskyně, nebo přímo do blízkosti hnízda. Někteří dokonce testovali ozvěnu v jeskyni tím, že v ní křičeli. Pro sokoly už není nic horšího,“ řekl Novinkám tvůrce videa Radovan Mezera.
Na některé turisty nezabraly výstražné pásky ani cedulky jasně informující o zákazu vstupu na stezku a vznikly i bouřlivé diskuze. Řešily se i spory s neukázněnými cyklisty, kteří chtěli za každou cenu projet přímo pod hnízdem. „Někteří zákaz považují za buzeraci, naštěstí většina lidí opatření chápe. Pokuty jsme nedávali. Raději vše vysvětlujeme,“ uvedl Mezera. Odměnou pro ukázněné výletníky je pohled do hnízda přes dalekohled, jímž je každá hlídka vybavena.
Nikdo si netroufá odhadnout, zda se sokolí pár na jaře vrátí na skalní stěnu nad Býčí skálu nebo do Jáchymky. Strážci však už nyní tvoří dobrovolnický tým, který při zahnízdění vyrazí do terénu. I díky této partě milovníků přírody se podařilo za devět let úspěšně odchovat v Moravském krasu 40 sokolů. Dobrovolníci se mohou hlásit na mail mezera@volny.cz.
Vložil: 2.1.2025 Tonda Tůma
Strážci přírody se učí o nebezpečném karbofuranu
Strážci přírody jsou klíčovou složkou ochrany přírody v České republice. Nezisková organizace Justice for Nature je v rámci programu Prevence Environmentální Kriminality začíná celoplošně školit o problematice travičství.
Vůbec první školení tohoto typu proběhlo na krajské pobočce Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) v Brně. Zúčastnili se jej nejen strážci přírody, ale i další pracovníci AOPK, kteří působí v terénu a mohou se tak s případy otrav sami setkat.
Nezisková organizace Justice for Nature nabízí státním ochranářům tato školení zcela zdarma a první školení uspořádala ve spolupráci s Asociací strážců přírody České republiky.
Cílem je, aby bylo v problematických regionech co možná nejvíce proškolených lidí, kteří budou vědět, jak otravu karbofuranem rozpoznat a jak ji správně hlásit. A právě strážci přírody jsou těmi, kteří mohou v této problematice po kvalitním proškolení sehrávat klíčovou roli. Během školení jsou státní ochranáři (nejen strážci přírody) kompletně proškoleni teoreticky i prakticky. Tedy by po skončení školení měli přesně vědět, jak postupovat v případě, že sami v terénu najdou otrávené zvíře či návnadu.
Konec ničení Moravského krasu. Obce snadněji získají dotace na čističky
Vesnice v Moravském krasu, jež nemají vyřešenou kanalizaci či čistírnu odpadních vod, se konečně dočkají pomoci od státu. Zamezí se znečištění dusíkem a fosforem. Starostové problematických obcí si o příspěvek mohou požádat už v lednu nebo únoru příštího roku, ministr životního prostředí Petr Hladík jim slibuje zvýhodněné dotační podmínky.
