Příspěvek k 70. výročí CHKO Moravský kras

Jak zmizel obousměrný autoprovoz od Punkevních jeskyní

a proč se stavěla lanovka na Macochu

Mnozí z nás si ještě pamatují, jak jsme uskakovali před auty a autobusy projíždějícími Pustým a Suchým žlebem. Úzké hluboké kaňony byly zejména v turistické sezóně naplněny výfukovými zplodinami. Znečištění ovzduší bylo srovnatelné s křižovatkami velkých měst. V zimě byly na komunikace sypány tuny soli. Nejkritičtější situace byla mezi Skalním mlýnem a Punkevními jeskyněmi.

Při jednání o vyloučení motorové dopravy z Pustého žlebu jsme narazili na zásadní nesouhlas provozovatele přístupných jeskyní. Argument byl, cituji: „Vyloučení dopravy sníží návštěvnost jeskyní. Všechna auta budou mít v krátké době katalyzátory a ovzduší znečišťovat nebudou.“ Připomínky obcí se týkaly obav z převedení dopravy ze Suchého žlebu do vesnic a tím zhoršení prostředí pro místní obyvatele. Správa CHKO shromáždila údaje o znečištění ovzduší, hromadění těžkých kovů v půdě a rostlinách a vlivu na živé organismy. Hledali jsme řešení. Kompromisem mezi ochranou přírody a požadavky provozovatele jeskyní a obcemi byl návrh zavedení organizované dopravy.

Prvním krokem byly silniční vláčky mezi Skalním mlýnem a Punkevními jeskyněmi v roce 1993 a vyloučení individuální motorové dopravy z devíti kilometrů Pustého žlebu. Asfalt na parkovišti u Punkevních jeskyní nahradily stromy. Zůstala jen točna pro vláčky.

Složitější bylo vyloučení dopravy ze čtyř kilometrů Suchého žlebu. Umožnila to až stavba nové komunikace mezi Vilémovicemi a Lažánkami. Původní záměr byly silniční vláčky jezdící Suchým žlebem ze Skalního mlýna k propasti Macocha. Řešení však vyžadovalo celoroční pravidelnou údržbu komunikace v Suchém žlebu, a proto se od záměru upustilo.

Po jednáních bylo rozhodnuto o lanovce od propasti Macocha k Punkevním jeskyním. Na výběru dopravního systému se kromě dalších podílel i tehdejší vedoucí provozu přístupných jeskyní. Stavbu lanovky doprovodil pokus o její poškození umístěním výbušniny v její strojovně. Několik dnů před zahájením provozu zazněla informace pracovníka Správy jeskyní o riziku vibrací lanovky a možném vysypání sedimentů do Dómu zkázy v Punkevních jeskyních a v horší variantě i uvolnění větších skalních bloků. Měření toto nebezpečí vyvrátilo. Provoz lanovky byl zahájen 5.5.1995.

Celý proces vyloučení dopravy ze 13 km silnic a jejich vyřazení ze sítě veřejných komunikací trval deset let. Když tehdejší Správě jeskyní chyběly odborné argumenty, nahradily je vstupy politiků, interpelace v parlamentu a účelově zaměřené pořady v televizi. 300 m dlouhá lanovka byla označena za drastický zásah do rezervace.

V interpelacích byla Správa CHKO dokonce označena za možného spoluviníka trestného činu poškozování přírody a žádáno bylo o prověření osobní odpovědnosti. Nezaznělo, že její stavba umožnila vyloučit dopravu ze 4 km Suchého žlebu a je kompromisem s požadavky obcí.

Šetření České inspekce životního prostředí potvrdilo oprávněnost vyloučení dopravy z rezervace i správný postup orgánů ochrany přírody. Motorová vozidla nyní zůstávají na záchytných parkovištích mimo národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy, turisté využívají náhradní dopravu nebo se pohybují pěšky. Oba krasové žleby jsou oblíbenými cyklotrasami.

Pro mne, který omezení dopravy v rezervaci prosadil, nakonec zadostiučinění přišlo. K oponentům patřili i oba bývalí ředitelé Správy jeskyní ČR RNDr. Jaroslav Hromas a Ing. Lubomír Přibyl. Potěšilo mne jejich pozdější konstatování, že opatření bylo správné a pro ochranu přírody důležité.  

Zapsal: 7.7.2026 Leoš Štefka, vedoucí Správy CHKO Moravský kras v letech 1980 až 2020  

4.7.1956 byla vyhlášena CHKO Moravský kras

70 let CHKO Moravský kras

CHKO Moravský kras byla první CHKO na Moravě a druhá v Česku po Českém ráji. Hned v roce 1958 došlo k úpravě hranice CHKO Moravský kras, kdy byl z CHKO vyňatý dobývací prostor Mokrá s těžbou vápenců pro cement. Teprve v roce 1977 vzniká Správa CHKO Moravský kras jako tým specialistů. Jejich postavení a působnost razantním způsobem mění a nastavuje nový zákon o ochraně přírody a krajiny v roce 1992 platný dodnes. Posledním důležitým rokem byl rok 2019, kdy došlo k přehlášení CHKO, tj. k malému rozšíření plochy CHKO a k vyznačení nejvíce chráněné 1. zóny nad jeskyněmi a okolo závrtů.

Za těch 70 let se ledacos povedlo Správě CHKO realizovat ve spolupráci s místními komunitami, tj. s obcemi a s velkými pozemkovými vlastníky a s podnikateli a se Správou jeskyní ČR.

Stojí za připomenutí regulace návštěvnosti v turisticky zpřístupněných jeskyních. Nastavené limity pro počty osob ve skupinách (aby se nelámaly krápníky), minimální intervaly mezi skupinami (aby se zhasínalo v jeskyních a nerostla tam zeleň a relaxovalo mikroklima jeskyní), omezené mimořádné akce po provozní době (aby v rezervacích večer nastal klid), omezený zimní provoz (aby se dařilo zimujícím netopýrům) přinesly návštěvníkům kvalitní a zejména neuspěchanou interpretaci našeho přírodního dědictví při vylepšení stavu jeskyní.

Velmi důležitá byla regulace dopravy návštěvníků Punkevních jeskyní a propasti Macocha zřízením dvou záchytných parkovišť (Macocha a Skalní mlýn) a provozem vláčku (Skalní mlýn - Punkevní jeskyně) a lanovky (Punkevní jeskyně - propast Macocha). Ve spojení s rezervačním systémem Správy jeskyní ČR odpadla návštěvníkům dlouhá čekání, fronty a odkládání návštěvy jeskyní na jiné volnější dny. Z části národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy mohla být odstraněna veřejná doprava a dnes si už ani nepředstavíme, že v obou krasových kaňonech (Pustý a  Suchý žleb) byla obousměrná doprava včetně autobusů. Oba kaňony slouží pěší turistice a cykloturistice a v horkém létě, jako je letos, poskytují úvodní chládek před konečným ochlazením návštěvníka v jeskyni.

Rok 2019 s novou vyhláškou CHKO přinesl i novou zonaci CHKO. Okolo závrtů a nad jeskyněmi na zemědělské půdě došlo k zatravnění, odstranění intenzívního hospodaření a odstranění používání jakékoliv chemie a hnojení. S ochranou jeskyní je spojena i ochrana podzemních vod a to nejen kvůli jeskynímu prostředí, ale i kvůli veřejným zdrojům pitné vody. Běh na dlouhou trať a za velké finanční prostředky jsou pak kanalizace a čistírny odpadních vod v obcích. Několik posledních obcí bez ČOV je již v procesu získávání financí a stavební přípravy. Obec Rudice stavebně dokončuje oddílnou kanalizaci.

Ještě třeba připomeňme stavbu Domu přírody Moravského krasu jako návštěvnického a vzdělávacího centra na Skalním mlýně. Byl prvním Domem přírody v Česku a je provozovaná obecně prospěšnou společností s podporou Správy jeskyní ČR a několika regionálních podnikatelů.

I živá příroda se má čím pochlubit. Několik let se v krasu zdržoval rys ostrovid. Bohužel byl patrně odloven a nový rys zatím do krasu nepřišel. Máme na Jakubově jezeře bobry a skoro každoročně v krasu poslední roky hnízdí sokol stěhovavý, který zde 50 let vůbec nebyl. Ze severní Moravy a oblasti Drahanské vrchoviny do severní části krasu už zabíhají i vlci, fotopasti je potvrdily.

K výročí pořádá Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Správa CHKO Moravský kras a spolupracující organizace řadu akcí. Je potřeba se na ně dopředu zarezervovat.

22.8. - Dny otevřených dveří Holštejnské jeskyně (Česká speleologická společnost ZO 6-15 Holštejnská)

12.-13.9. - Exkurze do jeskyní Bertalánka, Holštejnská a Koňská jáma (Destinační management oblasti Moravský kras)

13.9. Dny otevřených dveří jeskyně Ochozské (Česká speleologická společnost ZO 6-11 Královopolská)

19.9. - Dny otevřených dveří jeskyně Císařské (Agentura ochrany přírody a krajiny - Správa CHKO MK)

10.-11.10., 17.-18.10., 24.-25.10. - Dny otevřených dveří Amatérské jeskyně (Agentura ochrany přírody a krajiny - Správa CHKO MK a Česká speleologická společnost ZO 6-17 Topas a ZO 6-19 Plánivy)

Zapsal: 2.7.2026 Tonda Tůma

Příspěvek k 70. výročí CHKO Moravský kras

V 80. letech byla propast Macocha toaletou, ztrácely se krápníky,

u světel byla zelená zahrádka

Při jedné z návštěv Punkevních jeskyní v 80. letech jsem vyslechl: „Tento stalagmit připomíná nejvyšší horu České republiky Sněžku. Nad Sněžkou vidíte stalaktit Okurek podle zelené barvy krápníku, pokrytého řasami a mechorosty“.

Jak byla vlastně organizována prohlídka Punkevních jeskyní v osmdesátých letech? Pokud turista nepřijel hned na začátku provozní doby jeskyně, musel často absolvovat dlouhou frontu a čekat i více hodin na vstup do jeskyně. Neexistoval žádný rezervační systém a pokud turisté nechtěli čekat, od Punkevních jeskyní odjeli a později znovu přijeli.

Na začátku provozní doby jeskyně pracovníci Správy jeskyní zapnuli světla a světla často vypínali až po odchodu posledního návštěvníka. Jeskyní v hlavní sezóně procházel téměř nepřetržitý průvod turistů v doprovodu několika málo průvodců. Mnozí výklad průvodce neslyšeli a bez dozoru měli čas na zisk suvenýrů v podobě ulomených krápníků. A pokud se jednalo o nějaký významný útvar, náhrada spočívala v plastové náhradě.

Na Punkevních jeskyních se jedná např. o části stalagmitu i stalaktitu tzv. „Jehly“. V případě Balcarky je takto nahrazen i symbol Balcarky „Handžár“, kdy je krápník nahrazen modelem. Neregulovaný provoz znamenal vážné poškozování jeskyně. Dokonce i pracovníci provozu jeskyní publikovali varovné informace. Dr. Štelcl v roce 1992 uvádí, cituji: „v Kateřinské jeskyni, která je považována za nejméně devastovanou zpřístupněnou jeskyni, je poškozeno celkem 13 841 forem (z toho 8482 brček a 4382 malých stalaktitů)“ s informací, že poškození přispěla vystupňovaná snaha správce jeskyní o dosažení maximálního zisku.

Přesvětlení jeskyně mělo za důsledek rozvoj lampenflóry. Pro jeskyně je totiž normální tma, kde zelené rostliny nerostou. Pro Punkevní jeskyně Dr. Štelcl v roce 1990 publikoval, že 20% plochy jeskyně a místy téměř 60% krápníků je pokryto lampenflórou. Mechanicky tuto vegetaci odstraňovat nešlo a využita byla chemie. Při vstupu do jeskyně v době po aplikaci chemického postřiku byl cítit chlór. Na jeskynní živočichy se nepamatovalo.   

Po přijetí zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Správa CHKO Moravský kras upravila provozní podmínky jeskyní. Byly stanoveny maximální počty turistů v jedné skupině, ve větších skupinách se dvěma průvodci. Mezi skupinami byl stanoven minimální interval a povinnost vypínat světla po průchodu skupiny. Správa CHKO přitom respektovala velikost skupiny, kterou mohou okamžitě vyvézt 3 lodě na Vodní plavbě Punkevních jeskyní. Nechtěli jsme, aby se opakovala situace, kdy turisté museli dlouhou dobu čekat na dně propasti Macocha, než je lodě vyvezou.

Chodba mezi propastí Macochou a nástupištěm lodí byla cítit močí. Stačilo vypít pivo před vstupem do jeskyně a čekání na lodě a teplota 8^oC přinutily mnoho návštěvníků „odskočit si“. Pamatuji si, že ne všichni pracovníci Správy jeskyní tuto úpravu okamžitě respektovali a souhlasili s ní.

Čas však ukázal, že regulace turistického provozu byla oprávněná. Nedocházelo k poškozování výzdoby a zásadně se omezil rozvoj lampenflóry. Odpadlo také čekání návštěvníků na lodičky a Macocha přestala být toaletou.

Zapsal: 24.6.2026 Leoš Štefka, vedoucí Správy CHKO Moravský kras v letech 1980 - 2020

                                       ilustrační foto z dnešní doby: 1. foto návštěvní plocha propasti Macocha, 2. foto spojovací chodba mezi propastí a lodičkami